První případy úhynu vodních ptáků, kteří onemocněli virem H5N8, mimochodem nepřenosným na člověka, byly evidovány v Jilešovicích, které jsou obecní částí Háje ve Slezsku.

Zhruba za patnáct dnů tam zemřely dvě desítky labutí. Dalším místem, kde ptactvo umíralo ve velkém, bylo Stříbrné jezero v Opavě. Mezi 26. lednem až 14. únorem 2017 tam přišlo o život celkem sedmnáct labutí.

Situace se významně zklidnila až poté, co vodní plochy rozmrzly a ptáci se přesunuli jinam.

Letos je nejen na Opavsku či kraji, ale celé České republice v souvislosti s ptačí chřipkou klid. Podle ředitele Krajské veterinární stanice Moravskoslezského kraje Severina Kaděrky to způsobila jedna zásadní skutečnost.

Ve srovnání s loňskem za to může mírnější zima, třebaže během těchto dnů, kdy rtuť teploměru padá hluboko pod bod mrazu, se tomu skoro nechce věřit.

„Tažní ptáci urazí velké dálky. Některé druhy létají například až z Mongolska. Loni byli ptáci zimou vysíleni a museli sednout na vodní plochy v našem regionu. Letos ovšem nejen území kraje přeletěli. Ptačí chřipka se vyhýbá celé republice. Zatím nebyl zaznamenán žádný úhyn, který by zapříčinila tato choroba,“ poznamenal Severin Kaděrka.

I když v Česku problémy nejsou, v některých částech Starého kontinentu s nemocí bojují: „Týká se to západní Evropy. Konkrétně jde o Nizozemsko a pak také Německo.“

Přestože jsme loni v průběhu ledna a února prakticky denně přinášeli informace o nových úhynech, a to zejména na opavském sádráku, to nejhlavnější, tedy přesunu ptačí chřipky do velkochovů drůbeže se podařilo zabránit.

Škody utrpěli jen někteří soukromí chovatelé. Vůbec první případ se objevil v ostravské části Svinov. Poté, co nákaza byla potvrzena u uhynulých slepic Jiřího Talíka, musel svůj chov čítající zhruba dvacet slepic nechat zlikvidovat.

Krajští veterináři následně od ohniska do vzdáleností tří kilometrů vytyčili takzvané ochranné pásmo, v němž platila velmi přísná opatření.

Za touto hranicí do distance deseti kilometrů se pak vyhlásilo pásmo dozoru, které se dotklo také několika obcí Opavska, k nimž patřily třeba Ludgeřovice, Děhylov, Dobroslavice anebo hlučínská městská část Bobrovníky.

Zde už sice tak přísná pravidla neplatila, nicméně menší chovatelé museli být ve střehu.

„Ptačí chřipka se nám tehdy do regionu vrátila po deseti letech. Naštěstí se dotkla pouze malochovatelů. Jejich drůbež infikovali nakažení volně žijící vodní ptáci, kteří se slepicemi přišli do kontaktu, například se s nimi krmili. Nemoc se povedlo udržet pouze v daném chovu. Nestalo se, že by ptáci jednoho chovatele nakazili ptáky dalších okolních chovatelů. I díky tomu se loni tato choroba týkala především divokých vodních ptáků,“ uzavřel krátké povídání Severin Kaděrka.