Pavlína S. z Kylešovic má budku pro ptáky na své zahradě snad odjakživa. „Budka je zhotovená ze dřeva a přes zimu do ní dávám přímo směs pro ptáky ze zverimexu nebo slunečnicová semínka. Někdy taky jablko, aby měli ovoce. Ptáci to mají moc rádi," řekla Pavlína S. Z okna tak díky budce může pozorovat například sýkorky, vrabce, kosy, ale například i strakapouda.

Budka nechybí ani v Mateřské škole Havlíčkova, kde Pavlína S. pracuje. „Budku už před léty vyrobili rodiče a my jsme ji umístili tak, aby děti na ni z okna viděly. Strašně moc je to baví," pochvalovala si Pavlína S. Zároveň dodala, že pozorování ptáků je pro děti i poučné, protože si v zimních měsících o nich povídají. Takhle mají názornou ukázku.

„Těší mě, že občas krmivo donesou i rodiče. Jde vidět, že děti doma o tom mluví," uzavřela Pavlína S.

A takových lidí je naštěstí mnohem více. „Někteří nám volají už od začátku října a ptají se, jestli už je čas začít ptáky přikrmovat. Řada lidí se na to už těší celý rok. Mají připravené krmítko a jen čekají na příležitost. Jsou už z nich stálí přikrmovači," potvrzuje se smíchem místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Členové spolku každoročně vyzývají veřejnost, aby na zimu ptákům pomohla, a pokud je to možné, zbudovali si u domů krmítka a sytili je. „V současnosti ještě nalézají ptáci potravu sami, ale s příchodem sněhu a mrazů už jim přikrmování může zachránit život," pokračuje Jiří Šafránek.

Na Moravě a ve Slezsku je podle ornitologů údajně snaha lidí o ochranu ptactva na dobré úrovni. Jak už to tak ale bývá, dobré úmysly ještě nezaručují dobrý skutek. Prý to není nijak výrazný problém, ale někteří milovníci zvířat, jež si pořídí krmítka pro ptáky, do nich mnohdy nedávají právě vhodné potraviny. Některé mohou být „létavcům" i zdraví nebezpečné.

Jeden z nejčastějších prohřešků bývá krmení zbytky od obědů, večeří a podobně. „Do krmítek v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo. Ptáci by mohli po jejich pozření uhynout," varuje Jiří Šafránek. Všeobecně vzato každý druh ptactva láká něco jiného. Jako doplněk je možné přidávat semínka máku, řepky, prosa, loupaného ovsa nebo pšenice. V obchodech je možné zakoupit zase například různé směsi, ve kterých jsou nejlepší slunečnicová semínka.

Například pro takové sýkorky, brhlíky a strakapoudy je nejsvůdnějším pokrmem zavěšený hovězí lůj. Kosům, kvíčalám, cvrčalám či brkoslavům zase nejvíce chutnají jablka a plody jeřabin. Ať už však budeme přikrmovat ptáky ve velkém či jen sporadicky, můžeme jim tím v následujících měsících zachránit život.

Pokud si někdo není jist, co přesně má dělat, nebo se chce zeptat na jakékoli rady ohledně ptactva, stačí, aby se obrátil na pracovníky Moravského ornitologického spolku. Ti jim se vším poradí.