Podle vedoucího stanice Petra Horáka zde každoročně přijmou kolem 2300 zvířecích pacientů. „Momentálně u nás máme asi 300 zvířat, z nichž sedmdesát procent tvoří ptactvo,“ uvedl Horák.
Záchranná stanice Bartošovice se stará o volně žijící živočichy už téměř 40 let. Ve 300 let staré budově bývalé fary a školy funguje už od roku 1983 jako nemocnice pro divoká zvířata a byla vůbec prvním zařízením tohoto druhu ve střední Evropě. Prioritou je návrat do volné přírody, přesto zde nějací živočichové zůstávají například v expoziční části.
„Nemůžeme fungovat jako útulek, protože bychom do roka museli zavřít. Zvířata, která se do volné přírody vrátit nemohou, využijeme jako adoptivní rodiče pro nově příchozí mláďata nebo k enviromentální výchově,“ řekl vedoucí Petr Horák s tím, že finance získávají díky darům a edukačním programům.
Postřelený čáp
Nejčastějšími přijatými pacienty jsou mláďata. Buď ztracená, nesamostatná nebo ta, která předčasně opustila z hnízda. U dospělých jedinců jsou časté úrazy na sloupech elektrického napětí, srážky s dopravními prostředky, nárazy do drátů nebo otravy či postřelení.
Začátkem dubna v Bartošovicích přijali čápa, který měl otevřenou zlomeninu pažní kosti.
Záchranná stanice Bartošovice, květen 2023.
Po rentgenu chovatelé zjistili, že šlo o střelné zranění, jelikož mu v břišní dutině zůstal brok. „Čáp stále nemá vyhráno. Má za sebou operaci a uvidíme, jak to půjde dál,“ konstatoval Horák.
Pokud někdo najde zraněné zvíře například ve volné přírodě, tak základ je zavolat na záchrannou stanici a zkonzultovat postup. V řadě případů totiž není nutné nic dělat a zvířata si pomohou sami.
„Mláďata různých druhů zvířat se chovají odlišně. Například malé sovičky vylezou z hnízda, slezou kmen, pohybují se po zemi a pak vylezou zpět. Nebo je rodiče krmí v okolí hnízd. V řadě případů je náš zásah zbytečný a proto je důležitá konzultace,“ vysvětluje vedoucí stanice s tím, že někteří lidé často donesou například mladé zajíčky přímo na stanici, což je chyba.
Biologická neznalost
„Lidé nemají základní biologické znalosti. Zaječice není u mláďat a není jim zima. Chodí je jednou nebo dvakrát v noci nakrmit a to je vše. Proto není potřeba lidská pomoc,“ dodává Horák.
Důležité znalosti se v Záchranné stanici v Bartošovicích snaží vštěpovat už školákům v rámci výchovných programů. Expoziční prostory jsou přístupné od dubna do října během víkendů, svátků a letních prázdnin.