Výsledky pitvy hovoří o tom, že šestatřicetiletý voják z povolání Marcel Janošek zemřel na vyčerpání a vlivem povětrnostních podmínek. „To znamená podchlazením organismu a umrznutím. Podle pitevní zprávy byla vyloučena skutečnost, že by se Marcel Janošek dostal do vodního toku a utopil se.

Byla vyloučena také intoxikace,“ uvedl tiskový mluvčí opavské policie René Černohorský s tím, že na těle vojáka nebyly zjištěny žádné zlomeniny.

„Lze se proto jen domnívat, jak k celé události došlo. Možná se propadl do mokřiny pokryté vrstvou ledu a velkým množstvím sněhu a nemohl se dostat ven. To už jsou ale jen spekulace a domněnky,“ zdůraznil Černohorský.

Provedená šetření podle něj také prokázala, že tělo nebylo připlaveno říčním proudem. „Místo nálezu těla je s největší pravděpodobností totožné s místem úmrtí,“ podotkl. Nakonec zmínil, že případ Marcela Janoška bude kvůli zjištěným skutečnostem opavskými policisty odložen.

Redakce pak oslovila také tiskového mluvčího krajské záchranky Lukáše Humpla a ptala se, jak dlouho může zdravý člověk vydržet v mrazu, než zemře.

„To, jak dlouho dokáže člověk vzdorovat působení mrazu, závisí na celé řadě faktorů. Účinky samotného mrazu může ovlivňovat vítr či vlhkost vzduchu. Podstatné je, zda se jedná o člověka zdravého, otužilého, či zraněného nebo nemocného,“ vysvětluje Humpl.

„Dále také to, v jakém aktuálním stavu se nalézá. Zda je odpočatý, nebo vyčerpaný a hladový,“ pokračuje.

Velký význam může mít podle něj fakt, jak kvalitně je oblečen a obut, zda je jeho oděv suchý, nebo naopak promočený. „V neposlední řadě je důležité, zda vyvíjí nějakou aktivní činnost, při které se může zahřát, nebo je pasivně ležící a bez pohybu. Při kumulaci nepříznivých okolností a velmi nízké teplotě může dojít k selhání základních životních funkcí velmi rychle.

A naopak v určitých případech může člověk odolávat působení mrazu i desítky hodin,“ doplnil na závěr Humpl.