VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rekordman Jiří Kremser: Hravost mě neopouští ani v dospělosti

HLUČÍN - Hlučínský rodák Jiří Kremser dokáže s míči i míčky hotové divy a při hře s nimi vytvořil už několik rekordů. Pravidelně se účastní známého Festivalu rekordů a kuriozit, pořádaného pelhřimovskou agenturou. Jeho dosažené úspěchy jsou zaznamenány také v Knize rekordů a kuriozit.

22.6.2007
SDÍLEJ:

S míči i míčky si Jiří Kremser dokonale rozumí.Foto: DENÍK/Archiv

Kdo je Jíří Kremser?

Jiří Kremser se narodil 31. října 1975 v Hlučíně–Darkovičkách. Pracuje jako provozní zámečník ve společnosti Energetika Vitkovice. Soutěžně vystupuje s míči i míčky a v této disciplíně jde na festivalech od úspěchu k úspěchu. Zatím poslední úspěšné vystoupení absolvoval letos začátkem června na festivalu v Pelhřimově, kde představil několik dosud neuvedených disciplín s fotbalovým míčem. Mimo jiné s ním při běhu balancoval na čele, za krkem, na rameni a ukázal též dlouhý počet hlaviček vleže. Zručný hlučínský rodák neunikl ani pozornosti médií. Vloni vystupoval na ČT1 v pořadu Guinessovy světové rekordy, na Primě byl hostem v pořadu Extra a letos v únoru ho diváci na ČT1 mohli vidět v pořadu Hodina pravdy. Dosud není ženatý, ale svatba s přítelkyní je už na spadnutí. Má syna Lukáše a dceru Amálku.

Býval jste hodně hravé dítě?

To bych řekl! Býval jsem schopen hry s čímkoliv, a navíc jsem měl tu výhodu, že jsem si stačil zahrát i sám. Nejvíc mě bavil fotbalový míč, se kterým jsem si dokázal hrát celé hodiny.

Nechtěl jste se věnovat přímo fotbalu?

Chtěl, a dokonce moc. Jenomže v pubertě mě začalo bavit kondiční posilování a fotbalu jsem přestával dávat větší váhu, i když jsem ho dál hrál. Rozhodl jsem se dobře, protože posilování má pro můj dnešní trénink obrovský význam. Bez něj bych takové výkony rozhodně nedokázal.

Děti si s míči hrají rády, ale u vás to vypadá přímo na posedlost.

Učarovaly mi hlavně tím, že jsem je mohl fotbalovým způsobem dokonale ovládat různými částmi těla. Když jsem s touto představou začal před necelými pěti lety trénovat, vůbec jsem netušil, že se mohu zlepšovat v ovládání různých míčků. Čím rychleji jsem se zlepšoval, tím větší byla motivace k dosažení úspěchů.

Vzpomenete si ještě na první výraznější?

Na to se nezapomíná. V ovládání míče jsem v Opavě vyhrál jako desetiletý soutěž z abecedy fotbalu celého okresu celkem osmkrát a jako dvanáctiletý jsem skončil na třetím místě.

Trénujete často?

Před odchodem do práce a po návratu domů si na něj chvilku najdu. Všechno musím zvládat hodně rychle na úkor spánku i jídla. První tři roky jsem trénoval i více než dvanáct hodin denně, ale bylo to moc náročné. Proto jsem zatížení snížil a dnes trénuji zhruba šest hodin týdně, což mi už stačí.

Co trénink vyžaduje?

Především obrovskou trpělivost a pevné nervy, také velkou dávku energie a chuť něco dokázat i tehdy, když se překážky zdají být nepřekonatelné.

Svou abecedu šikovnosti jste už zviditelnil. Jste na konci, nebo ještě něco zbývá?

Momentálně se chci naučit poslední cvik a zařadit ho do své základní sestavy. Pochopitelně musím vylepšovat i některé ne zcela zvládnuté cviky. Doufám, že mi zdraví bude sloužit tak, abych se tréninkům i vystoupením mohl věnovat co nejdéle.

Provozujete ještě další sporty?

Kromě fotbalu například tenis, ale rád mám všechny druhy sportu. Jejich omezování ve prospěch fotbalového driblování beru jako dost obtížné.

Kdo si hraje, ten prý nezlobí. Souhlasíte nebo máte výhrady?

Určitě. Když to vztáhnu na sebe, musím konstatovat, že nemám čas na žádné lumpárny včetně pití alkoholu a kouření. Trénink mě nutí dodržovat životosprávu, ale to neznamená, že si občas nezajdu do hospody na „jedno točené“.

Kolik zápisů vlastně v Knize rekordů máte?

To přesně nevím, protože je nepočítám. V knize, kterou mám doma, je několik mých výkonů zaznamenáno hned na několika stránkách. Kromě té hlavní v kapitole Fotbaloví ekvilibristé jsem se dokonce našel i tam, kde bych se ani nehledal.

Vaše vystoupení bývají úspěšná. Které považujete za nezapomenutelné?

Do smrti určitě nezapomenu na ostravské Bazaly v dubnu roku 2004, kde jsem vystupoval před zhruba osmnácti tisíci diváků. Měl jsem tenkrát vysokou horečku a říkal jsem si, že pokud to přežiji, už mě nic nepřekvapí.

A překvapilo?

Nepřekvapilo.

Kde všude a koho jste se svými míčky bavil i udivoval?

Těch míst už bylo víc. Vystoupení jsem měl v Praze, v polském Namyslowe, v olomouckém kasinu, v ČEZ aréně, v ČAS aréně, pochopitelně v Pelhřimově a tak bych ve výčtu mohl dál pokračovat.

Dnes bývá trendem soutěžit hlavně pro peníze, což ve vašem případu nepadá do úvahy. Co je motorem, který vás žene do dalších aktivit?

Jsou to osobní ambice s pocitem, že fotbalové i jiné míče dokáži ovládat lépe než kterýkoliv špičkový fotbalista. Zároveň si tím nahrazuji promarněnou fotbalovou kariéru.

Míčového koníčka už máte pevně osedlaného a zjevně si s ním dobře rozumíte. Sdílí vaše nadšení i rodina?

Stoprocentně, protože je rovněž sportovně založená. Otec mě trénoval od žáků až po muže a přítelkyně hrála prvoligový fotbal za DFC Hlučín. Ani můj šestiletý Lukášek a dvacetiměsíční Amálka zjevně nemají ke sportu záporný vztah. Rodina mě všemožně podporuje a to beru jako velkou životní výhru.

Aktivní sportovec potřebuje přísun energie. Jste gurmán, nebo takříkajíc „všežravec“?

Moje přítelkyně a brzy už konečně i manželka Libuše vaří dokonale, a proto s chutí sním všechno, co dostanu. V jídle si nevybírám, ale pokud si mohu vybrat, nejraději mám klasické české knedlo – vepřo – zelo s vychlazeným pivkem.

Býváte stejně zdatným kutilem jako sportovcem?

Do jisté míry ano. Při vylepšování obydlí si z části dokážu poradit sám, a pokud ne, mám naštěstí dost dobrých známých, kteří mi ochotně pomohou.

Na kterém místě si nejdokonaleji odpočinete?

Nejvíc asi v posteli a je mi moc líto, že tam netrávím ještě víc času. Bohužel nemohu mít všechno, a pokud jsem si zvolil hektický život, musím za úspěchy nějakou daň platit.

Cestování vás neláká?

Cestuji rád, a hlavně k moři. Naštěstí jsem si našel takovou životní partnerku, která je hodně temperamentní a netouží jen sedět doma. Procestovali jsme společně už několik států, které mají moře. Doufám, že se svými míčovými hrátkami časem také navštívím co nejvíce různých zemí.

 

22.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Výhru oslavil odpálením petardy a vylekal tím sousedy

Zasedání zastupitelstva města Opavy. Ilustrační foto.

Zastupitelé stihli projednat zhruba polovinu bodů

Představujeme prvňáky ZŠ Kravaře

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Opavsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu v Opavském a Hlučínském Deníku a na našem webu.

Zastupitelé dali stavbě nového bazénu zelenou

Více než dvě hodiny trvala na pondělím zasedání opavského zastupitelstva jednání o záměru na výstavbu nového krytého bazénu.

Outletové centrum: proč není dálniční napojení

Výstavba outletového centra v Ostravě-Přívoze, kterému se Deník v minulých dnech věnoval, budí mezi motoristy a starosty přilehlých obvodů a obcí rozpaky.

Vítr způsobil hlavně poruchy veřejného osvětlení

Spadlé stromy, výpadky elektřiny, poruchy veřejného osvětlení. Nejen s těmito problémy se musejí potýkat obyvatelé Opavska. Důvodem je silný vítr, který poslední dny zaměstnává především hasiče.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT