„Na Opavsku a na Ostravsku bylo vloni řepkou ozimou oseto kolem 8 500 hektarů a letošní počet bude zhruba stejný. Letošní počty ještě podchyceny nemáme, protože statistiku budeme dělat až v červnu.

Pěstování řepky olejné zemědělcům přináší i ustálené ceny na slušné úrovni,“ konstatuje náměstek ředitele opavské Zemědělské agentury a pozemkového úřadu Jaroslav Baránek.

Při pěstování ve větším rozsahu však zapleveluje pole, a proto musí být dodržován minimálně čtyřletý odstup jejího setí na stejné ploše.

Řepka: jed pro srnčí

Jako pastva pro srnčí zvěř je to sice chutná, ale velmi nebezpečná potrava. Zimou vyhládlé srnky za touto nasládlou plodinou, která jim moc chutná, na jaře houfně míří do polí.

Ve větším množství však řepka nejde k duhu jejich organizmu, který ohrožuje vážnými zdravotními problémy až k totálnímu kolapsu. Mladé listy obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté glukosinoláty. Koncem února jsou na plochy řepky navíc aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají vysoký obsah nitrátů.

„Pastva na šťavnatých lístcích řepky může srnčímu způsobit těžké průjmy, ale může být i hůř. Jako jednostranná strava způsobí ztrátu plachosti, poruchy nervového systému, oslepnutí a v krajním případě až smrt,“ přibližuje řepkové nebezpečí pracovník pro styk s médii Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.

Vědí myslivci, co mají dělat?

Řadoví myslivci proto musejí doplňovat kvalitní čerstvé seno do krmelců, sůl do slanisek a v blízkosti polí s řepkou by měli umístit minerální lizy. K jejich povinnosti patří sledovat zdravotní stav zvěře a včas reagovat na hrozící problémy.

„V této souvislosti bychom chtěli požádat o pomoc i vyznavače procházek jarní přírodou. Pokud některý návštěvník lesa zpozoruje odlišné chování srnčí zvěře, měl by o tom hned informovat místně příslušného mysliveckého hospodáře,“ obrací se Jiří Šilha také na veřejnost.