Přírodní rezervace Hněvošický háj. Tak zní název dubo-habřinového lesa, ve kterém roste květena a rostliny Podkarpatské oblasti. Najdete zde vzácné a chráněné druhy. Některé z nich zapsány i v takzvané Červené knize ohrožených druhů. Okolo lesa vedla naučná stezka, která již technicky dosloužila a obec se proto rozhodla ji obnovit.

Nová naučná stezka je dlouhá 3,5 kilometru a nabízí celkem sedm zastavení. Nejde jen o klasické cedule, ale o multifunkční panely. Projekt realizoval Český svaz ochránců přírody Levrekův ostrov spolu s obcí Hněvošice. Zapojila se však také hněvošická Základní škola. Děti se na tvorbě podílely kreslením obrázku zvířat.

Kaple sv. Josefa na Svobodě ve Štěpánkovicích.
Oprava sportovního areálu, knihovny i kanalizací. Ve Štěpánkovicích nezahálejí

„Nechtěli jsem zasahovat přímo do samotného lesa, abychom nenarušili klid zvěře a nedošlo k poškozování fauny, která je pro les prioritou, protože i na základě zdejších rostlin je les uznán jako přírodní rezervace,“ přibližuje hněvošický starosta Josef Kremser.

Naučná stezka se sice otevřela už loni na podzim, ale z důvodu covidových opatření se vše neslo ve velmi komorním duchu a akce se zúčastnily pouze děti ze školy.Nové multifunkční panely se ale věnují nejen fauně a floře, nýbrž také archeologickým nálezům, které zde probíhaly.

Dřevěný kostel sv. Petra a Pavla.Dřevěný kostel sv. Petra a Pavla.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Při stavbě dvou vodojemů, stojících na okraji lesa, totiž archeologický průzkum odhalil doklady osídlení z doby neolitu, konkrétně kultury nálevkovitých pohárů a mladší lyngyelské kultury. Fotky nalezených artefaktů, které jsou dnes uloženy ve Slezském zemském muzeu v Opavě, mohou lidé spatřit právě na naučné stezce. „Stezka se dále věnuje i popisu historie celých Hněvošic. Například zdejším půdám. Kdysi v naší obci stála cihelna, vyrábějící pálené duté cihly. Panely obsahují nejen snímky zmíněné cihelny, ale také informace o oblasti, kde se hlína k výrobě cihel těžila.

Na opačné straně obce se nacházela pískovna. Panely tudíž pojednávají jak o historii, tak o přírodě celých Hněvošic, primárně jsou ale určeny lesu,“ pokračuje Josef Kremser s tím, že na stezku jsou jen kladné ohlasy. „Dokonce i od místních rodáků, kteří některé věci kolem historie, osídlení nebo nálezech, vůbec nevěděli,“ říká starosta.

Jak již bylo zmíněno, oficiální podzimní otevření bylo pouze komorní. V červnu proto obec připravuje větší akci, jakýsi Hněvošický pochod pro všechny generace. „Samotný okruh naučné stezky má 3,5 kilometru. Zájemci však mají možnost projít i mimo něj. Start pochodu by se mohl uskutečnit na parkovišti u Nového hřbitova a zakončeni bude v areálu za obecním úřadem, kde bude pro účastníky pochodu připravené malé pohoštění. Nejde o rychlost, ale o to, si krajinu v klidu projít a vychutnat si její krásy. Byla by to premiérová akce. Pravidelně se v naší obci koná běžecký závod Hněvošická desítka, pořádaná TJ Sokol Hněvošice, ale tento pochod krajinou Hněvošic by se konal poprvé,“ dodává Josef Kremser.

Obecní úřad Hněvošice s hasičskou zbrojnicí.Obecní úřad Hněvošice s hasičskou zbrojnicí.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Přívalové deště problém

V minulých letech trápily část Hněvošic opakované bleskové povodně. Dlouhodobou snahou obce je proto výstavba poldru, který by následky přívalových dešťů mírnil. Samotný poldr už je navržen v územním plánu, bohužel jeho realizaci brzdí neochota vlastníků pozemků, kteří je nechtějí prodat nebo směnit.

Obec proto v posledních letech zainvestovala „alespoň“ do krajiny, konkrétně do obnovy polních cest. Od roku 2018 se vysadilo asi 180 ovocných stromů, 600 plodonosných keřů a zatravnilo se asi 3,5 kilometru bývalých obecních cest. „V krajině je to vidět, jak se změnila. I myslivci říkají, že se objevuje více zvěře. Navíc je to prvek, který využívají lidé k procházkám. Kdysi se došlo na konec aleje a muselo se vracet zpátky. Dnes mohou lidé pokračovat dál, vznikly jakési okruhy. Což je fajn. Ale v první řadě to je a bude vždy věc, která má zčásti zabránit větrné a hlavně vodní erozi. A i zemědělci pochopili, že když jim utíká orná půda deštěm pryč, ochuzuje je to na výnosech,“ říká hněvošický starosta Josef Kremser.

Kaple sv. Urbana v Závadě je pamětihodnost obce.
V Závadě se chystají postavit druhou kořenovou čističku

V Hněvošicích mají štěstí, že se s tamními zemědělci dá dobře domluvit a komunikace nevázne. „Daří se nám přívalové deště, eliminace smývání orné půdy a v neposlední řadě poškozování obecního a soukromého majetku řešit se zemědělci osevním postupem. Přišli na to, že v dotčených lokalitách už sejí plodiny, které erozi zabraňují. Loni a předloni už byl co se bleskových povodní týká klid, tak doufejme, že to tak i zůstane,“ dodává Josef Kremser s tím, že poldr však rozhodně není „odpískán“. Jednání budou pokračovat, aktuálně se chystají schůzky s pracovníkem pozemkového úřadu v Opavě. Právě komplexní pozemkové úpravy by mohly ve stavbě poldru přinést posun.

Přírodní rezervace Hněvošický háj.Přírodní rezervace Hněvošický háj.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Projekt na ubytovací prostory nad hospodou

Objekt restaurace a obecního sálu koupila před osmi lety obec od původního majitele. Zatímco restaurace je nyní v pronájmu, sál je v rukou obce. Kromě plesů je hojně využíván i k rodinným oslavám. A protože na ně často přijedou i hosté z větší vzdálenosti, nastává občas situace, že se nemají přímo v Hněvošicích kde ubytovat. To by mohly vyřešit prostory nad hospodou, které jsou aktuálně prázdné a k tomuto účelu vhodné.

„Zvažovali jsme, jak místnosti využít. Po poradě zastupitelů jsme došli k závěru, že by bylo dobré tam připravit ubytovací prostory. Stále častěji se stává, že někdo přijede do Hněvošic na návštěvu, v sále se koná rodinná oslava, jsou pozváni hosté z větší dálky, kteří se na noc domů nevrací. Když najdou k přespání místo v rodině, je to samozřejmě fajn. Ale většinou jezdí přenocovat do Opavy nebo Kravař. A protože prostory jsou to opravdu pěkné, řekli jsme si, že tam může vzniknout čtyři až pět dvoulůžkových pokojů, kompletně vybavených se sociálním zázemím. Letos bychom chtěli dokončit projekt,“ prozrazuje starosta Hněvošic Josef Kremser.

Hněvošice
První písemná zmínka:
1288
Počet obyvatel: 1011
Zajímavosti:
Z hlediska architektonických hodnot je významná budova fary a nepochybně nový kostel Krista Dobrého Pastýře, který je stavební dominantou obce, patrnou širokého okolí.