Řidič požadují hlavně vyšší platy a méně přesčasů. Podle vedení společnosti je ale současná situace nezákonná a argumenty odborářů nepravdivé.

Odboráři ve svém prohlášení mimo jiné uvádějí, že jejich zaměstnavatel odmítá jakékoli navýšení mezd, chce snížit příplatky ke mzdě a zrušit většinu benefitů, domluvených v předchozích kolektivních smlouvách. Právě na vzniku nové kolektivní smlouvy se teď jednání obou stran zadrhla.

„Jednání o uzavření kolektivní smlouvy trvá nepřiměřeně dlouho bez žádného posunu. Dosud nedošlo ani ke shodě na osobě zprostředkovatele, který by mohl pomoci tuto patovou situaci vyřešit,“ píší odboráři ve společném vyjádření z 10. července.Plat podle nich není přiměřený pracovním podmínkám a zaměstnanci dávají kvůli vysokým nárokům, které na ně vedení klade, výpovědi. Několik let prý roste i počet přesčasů.

„S tím souvisí i kumulovaná únava zaměstnanců. Jejich osobní život se zúžil na práci a spánek. Standardem je být v práci 250 – 300 hodin měsíčně,“ říkají odboráři. Požadují proto výrazné navýšení platů.

Je to jen politikaření?

Vyhlášení stávkové pohotovosti je podle mluvčího společnosti Z-Group bus Miroslava Slaného překvapivé a neočekávané. „Došlo k tomu v době, kdy byl předseda představenstva na dovolené, což odboroví předáci věděli. Především je ale vyhlášení nezákonné a předčasné. Nejsou splněny požadavky na to, aby odboráři vyhlašovali stávkovou pohotovost. Odborové organizace ji vyhlašují v době, kdy mezi nimi a zaměstnavatelem probíhá podle zákona o kolektivním vyjednávání jednání o volbě zprostředkovatele. Za tohoto stavu nejsou splněny zákonné podmínky pro stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Není bez zajímavosti, že ani všechny pod vyhlášením podepsané odborové organizace o vyhlášení stávkové pohotovosti vůbec nevěděly a některé z nich s vyhlášením dokonce vůbec nesouhlasí a její načasování považují za nevhodné,“ říká Miroslav Slaný.

Jde například o vyjádření odborové organizace působící ve firmě ČSAD autobusy Plzeň, které má Deník k dispozici.

„Na poslední jednání se odboráři s vedením podniku shodli na podstatné části textace kolektivní smlouvy. Poté přišli s požadavkem na navýšení mezd, to si ale v současné ekonomické situace nemůžeme dovolit, během pandemie covidu, kdy byly omezené jízdní řády a autobusy nejezdily, zaznamenal podnik obrovské ztráty. Celé je to zbytečné, nejsme v situaci, kdy bychom se nedokázali dohodnout. Jde o nátlakovou metodu. Není to ani tolik o zaměstnancích, jako spíše o politikaření v čele odborových organizací. Dokonce se domníváme, že může jít o cílený útok na podnik, že tento krok má cíleně sloužit konkurenčním zájmům jiných dopravců, jimž je vyhlášení stávkové pohotovosti v Z-Group bus ve prospěch. Část odborových předáků, kteří se na vyhlášení stávkové pohotovosti podílejí, totiž není existenčně se Z-Group bus spojena,“ argumentuje Miroslav Slaný.

Vedení: platy snižovat nechceme

Společnost odboráře vyzývá, aby pohotovost odvolali. „Zároveň vyzýváme předsedy odborových organizací, aby se vrátili zpět ke konstruktivnímu jednání, které povede ke zdárnému uzavření kolektivní smlouvy,“ dodává s tím, že vedení podniku kategoricky odmítá, že by se chystalo snižování platů nebo rušení většiny benefitů. Nereálné je prý i tvrzení o odpracovaných 300 hodinách měsíčně.

Autobusy by každopádně měly jezdit normálně dál. Ačkoli odboráři varují, že mohou přitvrdit. „Odborové organizace nadále jednoznačně preferují sociální dialog a dohody. Současně však prohlašují, že jsou připraveny i k důraznějším formám protestů.“

Může se tedy stát, že by cestující na své linky čekali na zastávkách marně? Podle Miroslava Slaného ne. „V tuto chvíli by nic takového aktuálně hrozit nemělo. Pokud se budeme všichni řídit zákony. Jestliže by za této situace došlo k vyhlášení stávky, bylo by to v rozporu se zákonem, šlo by o stávku nezákonnou,“ konstatuje závěrem.