Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Turecku poznala svého manžela i lásku k čaji

Dnes třicetiletá Opavanka Romana Şenluğ před třemi lety prováděla turisty po tureckém Side. Nyní v obchodě Sultan Krám zasvěcuje místní do tajů tureckého čaje a kávy.

12.9.2015 3
SDÍLEJ:

Romana a Erdinc Şafa Şenluğovi s dcerou Zuzankou.Foto: Barbora Halbová

Zbláznila ses? Vždyť ti tam nedají pokoj. Podobná varování si vyslechla Romana Şenluğ před svou cestou do Turecka. Jako učitelka na opavské hotelovce navázala kontakty s lidmi z cestovního ruchu a vydala se provádět turisty po jihotureckém Side.

Známí ji strašili, že bude jako modrooká blondýnka na každém kroku čelit zájmu Turků.

„Než jsem odjela, zařekla jsem se, že žádného Turka nechci. V tamějším delfináriu jsem nakonec poznala svého manžela," vzpomíná s úsměvem třicetiletá Opavanka. V Opavě žije už deset let. Před třemi lety se k ní připojil její muž Erdinc, se kterým čeká již druhého potomka.

Už první měsíc pobytu propadla tureckému čaji, s Erdincem se seznámila až posléze. „Lidé si s Tureckem spojují především tureckou kávu. Čaj přitom Turci pijí někdy až pětkrát denně a povzbuzujícími účinky se kávě hravě vyrovná," tvrdí Romana Şenluğ.

S mužem si v květnu v podloubí u Horního náměstí otevřeli obchod Sultan Krám, ve kterém oba turecké nápoje připravují. Změnila názor také o Turecku coby muslimské zemi. Dnes jej považuje za jednu z těch méně radikálních.

Do Side přitom odjížděla s typickými obavami. Vyhledávala informace, aby se nedopustila faux pas. Nevěděla, zda je pro ženu bezpečné žít a vycházet sama. Nebo jak by se měla obléknout například do mešity, kam vodila turisty.

„V Side jsem pochopila, že to tak horké nebude. Na cizince tam byli zvyklí a zahalených žen se po ulicích pohybovalo jen minimum," popisuje opavská prodejkyně. Jiné to však bylo ve vesnicích, kde se s odhalenými rameny cítila nepatřičně pro porušování zvyklosti hostitelské země.

V Opavě je to s přijetím cizinců trochu jiné. „Není to snadné, ale mám tu překrásnou rodinu, takže to stojí za to. O člověku s tmavší kůží si místní automaticky myslí, že je Rom," říká Erdinc ze zkušenosti. Podobně jako zapadnout pro něj bylo obtížné také najít si práci, zaměstnavatelé stojí především o Čechy.

S manželkou komunikuje anglicky, ale postupně si osvojuje i češtinu. „Není ten typ, který by ležel v knihách. Učí se životem, za chůze," vysvětluje jeho choť. Kromě turečtiny Erdinc ovládá také angličtinu a němčinu.

Nyní pracuje ve společnosti RemanTe, která prodává repasované autodíly do zahraničí. Ve volném čase připravuje v Sultan Krámu pravou tureckou kávu, například v písku.

K turecké kávě lžička nepatří

.

Tureckou kávu lze připravit také v písku. Ten udržuje teplotu lépe než hořák. foto:Barbora Halbová

Když si člověk v restauraci objedná turka, obvykle dostane minimálně tři deci kávy s lógrem, balíček cukru a lžičku. Česká verze nápoje má však s pravou tureckou kávou společné snad jen jméno.

„Správně se servíruje v decových až půldecových hrníčcích. V Turecku proto není zvykem u kávy vysedávat půl hodiny. Lidé ji vypíjí dvěma loky a jdou dál," říká Romana Şenluğ z obchodu Sultan Krám. Originální recepturu poznala v tureckém Side.

Stejně jako svého manžela Erdince, který s ní kávu v podloubí u Horního náměstí připravuje.

Rozdíl je také v chuti. „Turecká káva je díky silnějšímu pražení aromatičtější a zdá se nám tak silnější. Kofeinu je v ní přitom o něco méně než v klasickém espressu," tvrdí prodejkyně kávy. V Sultan Krámu ji připravují ze stoprocentní arabiky, protože robusta může být pro průměrného Středoevropana trošku nakyslá.

Odlišná je také jemnost namletí. Český turek se mele středně, zatímco turecká káva nejjemnějším možným způsobem. Kávová sedlina tak klesne na dno a v šálku zbytečně neplave.

Přispívá k tomu také absence lžičky. Shánět se po ní je patrně největším faux pas. Káva se sladí již při přípravě, a není proto třeba ji míchat. „Turci jsou sladké tetky. Do deci kávy jsou schopni vhodit i dvě kostky cukru," popisuje Romana Şenluğ.

Existují tři stupně slazení: neslazená káva sade, středně sladká orta s jednou kostkou cukru a nejsladší şekerli s dvěma kostkami. Nováčkům doporučuje ortu, protože neslazená káva se jim může zdát moc silná.

Setkala se i s lidmi, kteří turka přestali pít, protože je po něm bolelo břicho. Na vině podle ní mohou být škodlivé látky uvolňující se z lógru. „French pressy a podobné způsoby přípravy kávy se používají pro co nejkratší kontakt sedliny s kávou. Předejde se tak louhování škodlivých látek do tekutiny," vysvětluje opavská prodejkyně. Pro kávovou sedlinu mají v Turecku jiné využití. Po vypití ji obrací na podšálek a věští z ní.

Podle manželů Şenluğových nejsou zatím místní na pravou tureckou kávu zvyklí. Uvažují však o zavedení tradičních roznášek. Poslíčci s kávou brázdí turecké ulice běžně. Na tácech ji nenesou na konkrétní místo, ale nemusí daleko, aby se o ni někdo přihlásil.

„Ze začátku bychom zkusili ranní a poobědovou roznášku po centru. Chce to čas. Kdysi také nebylo zvykem chodit do kaváren na latte či espresso a dnes je najdete takřka na každém rohu," dodává Romana Şenluğ.

Jak připravit pravou tureckou kávu?Káva se připravuje v kovových nádobách kónického tvaru zvaných džezva. Na jeden šálek stačí sedm až osm gramů a sladí se již při přípravě. Zalije se přibližně jedním decilitrem studené vody a v džezvě se ohřívá na plameni. Zahřívat se může ale také v písku, který teplotu udržuje lépe než hořák.

Asi po dvou minutách začne pěnit. Zpěnit se nechává dvakrát až třikrát. Postaví se mimo plamen a pěna se po lžičkách přenese do připraveného hrníčku, kam se přelije také káva se sedlinou. Pít by se měla horká.

Opava byla v minulosti kavárenským městem

Na začátku minulého týdne v Historické výstavní budově Slezského zemského muzea odstartoval největší letošní výstavní projekt SZM Neklidné století. Jeho první sekce zahrnující období 1900 – 1914 se nazývá Čas květů a kaváren. Tato část se věnuje zejména secesi a kavárenskému životu v Opavě.

Pokud chcete znát odpověď na otázku, zda z historického hlediska může být slezská metropole považována za kavárenské město, pak vězte, že může. V minulosti se v Opavě nacházela celá řada významných podniků, proto se jí přezdívalo rakouské Slezsko.

Vliv Vídně zde byl nesporný. „Nejvýznamnější kavárny byly situovány na dnešních Horním a Dolním náměstí, pak také v Hrnčířské anebo Ostrožné ulici. Už samotnými názvy odkazovaly k Vídni či Rakousku anebo k majitelům, kterými byli Němci.

Jmenujme například Café Hansel anebo Café Niedermayer," mínila jedna z trojice kurátorů výstavy Neklidné století Lenka Rychtářová.

Podle ní kavárny v Opavě dosáhly velkého rozmachu už v polovině 19. století. Přetrvávaly až do období první světové války, následně některé z nich zanikly anebo byly přejmenovány se změnou majitelů. Jejich osudy většinou skončily s druhou světovou válkou.

K těm vůbec nejvýznamnější patřila Národní kavárna v Olomoucké ulici, jejíž pokus o restart před několika lety dopadl fiaskem a prostor je v tuto chvíli prázdný. Populární ve své době bylo také Café Hansel.

Barbora Halbová, Petr Dušek

Autor: Redakce

12.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Petr Czudek.

KOOPERATIVA NBL: Praha – Opava 70:88

Babí léto v Ostravě, 18. říjen 2017. Ilustrační foto.
18

Babí léto v Ostravě. V kraji meteorologové naměřili víc než 22 stupňů

Starší muž před ženou v parku mával svým přirozením

Hodně vyděšená byla dvaačtyřicetiletá Opavanka po nedávném zážitku, který si odnesla z Městských sadů. Při procházce si totiž všimla staršího muže, jenž zrovna vyšel z křoví. Následovalo „představení“, o nějž vůbec nestála.

Kylešovice se dočkají nových hřišť, chodníků i osvětlení

Před lety prošlo změnou největší opavské sídliště Kateřinky, nyní se dostalo i na Kylešovice.

Představujeme prvňáky ZŠ Šrámkova a ZŠ Kylešovice

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Opavsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu v Opavském a Hlučínském Deníku a na našem webu.

Lékaři jdou do stávky. Většina jich ve středu své ordinace neotevře

Důvodem protestu praktických lékařů je vydávání elektronických receptů i nižší úhrady od pojišťoven.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení