Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dušan Janák: O Fakultu veřejných politik strach nemám

/ROZHOVOR/ Doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D, se narodil v roce 1948 v Ostravě. Maturoval na hornické průmyslovce, poté studoval češtinu a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně, ve studiu pak pokračoval například na Filozofické fakultě univerzity Palackého v Olomouci.

8.6.2012
SDÍLEJ:

Dušan JanákFoto: Vladimír Meletzký

Do Opavy ho podle jeho slov přivedl zájem o historii, o nové dějiny regionu. Po vysoké škole působil v Slezském zemském muzeu, v roce 1977 odešel do Slezského ústavu. Na Slezské univerzitě působí od roku 2005.

Bydlí v Ostravě, je ženatý a má tři děti.

Díky Dušanu Janákovi a jeho kolegům funguje na Slezské univerzitě v Opavě od roku 2008 Fakulta veřejných politik (FVP). Dušan Janák byl jejím prvním děkanem a před několika dny ho akademický senát jednomyslně zvolil jako jediného kandidáta na funkci děkana fakulty znovu.

Staré funkční období mu končí koncem letošního října, nové začíná 1. listopadu 2012 a končí 2016. Návrh akademického senátu bude předán rektorovi Slezské univerzity, který docenta Janáka pro příští funkční období jmenuje.

Děkanem fakulty veřejných politik budete podruhé. Co se vám v minulých čtyřech letech povedlo a co nepodařilo?

Povedlo se, že fakulta vznikla, udržela se a má stále růstový potenciál. V personální oblasti se nám podařilo získat a stabilizovat potřebný počet docentů a profesorů, mezi nimiž je řada špičkových odborníků. Zvýšili jsme počet doktorů a hlavně doktorandů, tím, že jsme zapojili většinu našich pracovníků do doktorského studia.

Rozšířili jsme počet bakalářských i magisterských oborů a získali doktorské studium, roste vědeckovýzkumná činnost. Prostřednictvím kurzů celoživotního vzdělávání a zapojení externistů se daří realizovat spojení s praxí. Rozšiřujeme mezinárodní spolupráci. Nevím, jestli to víte, ale Slezská univerzita byla v tomto ohledu loni vyhlášena „skokanem roku", na čemž se podílela i naše fakulta. Máme program na výměnu studentů se zeměmi Visegrádu, konkrétně se jedná o pět vysokých škol. Rovněž se nám podařilo otevřít Ústav středoevropských studií.

Z úkolů, které jsme si dali před čtyřmi lety, se nám zatím nepodařilo akreditovat společný mezinárodní navazující magisterský studijní obor Veřejná politika a veřejná správa ve střední Evropě, který po akceptaci připomínek znovu v upravené podobě předložíme. Do výuky na naší fakultě se sice podařilo zapojit profesory a docenty z Polska a Slovenska, ale chtěli bychom pro ně získat místa hostujících profesorů. Rádi bychom také dvakrát ročně vydávali vlastní odborný časopis na slušné úrovni.

Nově nyní zvažuji rovněž vytvoření metodického a výzkumného centra zaměřeného na sociální problematiku a sociální podnikání jako samostatného pracoviště fakulty.

Mohli by do takového centra přijít s žádostí o radu také lidé zvenčí, mimo univerzitu?

Ano, pokud vznikne, bude poskytovat i poradenskou službu pro odbornou i širší veřejnost. Je to ovšem vše zatím pouze záměr, na podzim bych rád viděl projekt. Tým lidí, kteří by to mohli garantovat, máme.

Pojďme dál. Jak je na tom letos vaše fakulta s počtem přihlášek ve srovnání s rokem minulým?

Oproti loňskému roku jsme zaznamenali pokles zhruba o deset procent. Nicméně pořád máme převis zájemců téměř jedna ku třem. Do prvních ročníků můžeme přijmout 500 uchazečů, přihlášek máme 1 450, přičemž zájem je rozprostřen rovnoměrně na všechny ústavy.

Mají vaši absolventi uplatnění v praxi?

Uplatňují se velmi dobře, bakaláři prakticky bez problémů, loni bylo krátkodobě nezaměstnáno jen jedno procento. U magistrů je to zdánlivě horší, podíl nezaměstnaných v loňském roce činil deset procent, ale protože vycházejí teprve třetím rokem a je jich málo, je tento údaj zavádějící ve skutečnosti se jednalo pouze o čtyři krátkodobě nezaměstnané absolventy. Takže v procentech vyjádřená úroveň nezaměstnanosti neposkytuje objektivní informaci.

Jací jsou dnešní studenti co se týká úrovně jejich znalostí?

Myslím si, že se celkově snížila, což je důsledek rostoucího počtu studentů. Na druhé straně mě potěšilo, když jeden z pražských odborníků, kteří u nás přednášeli v magisterském studiu, ocenil aktivitu a zájem našich studentů. To se projevilo i tím, že si založili Studentské politologické fórum, které samostatně pořádá různé akce. Nicméně vždy jde především o individuální přístup konkrétního studenta.

Jaký je vás názor na zavedení školného?

Dokud nebudou vytvořeny standardní a rovnocenné podmínky pro všechny vysoké školy i studenty, například vyjasněn poměr mezi výší školného a výší státního příspěvku, nalezena lepší možnost, jak by se studenti mohli podílet na financování studia, než je odložené školné, nemá smysl o školném hovořit.

Stát posílá vysokým školám stále méně financí a má být ještě hůř. Jak se vaší fakulty snížení peněz dotýká?

Letos se v důsledku snížení počtu financovaných studentů úbytek finančních prostředků pohybuje kolem deseti procent. S tím se ještě vyrovnáme, ale pokud to půjde tímto tempem dál a během dvou let se sníží rozpočet veřejných vysokých škol z letošních 19 miliard na 14 miliard v roce 2014, jak nám bylo řečeno, budou mít podle mého názoru problémy všechny vysoké školy.

Pro Fakultu veřejných politik je to ještě těžší, protože existujeme teprve čtyři roky, stále se stabilizujeme, kritéria ale máme nastavena stejně jako jiné fakulty. Přesto o naši fakultu strach nemám.

Zmiňme vaši práci historika. Vy se mimo jiné ve svých pracích věnujete historii „gulagů", tedy sovětských věznic a táborů. Tomu se věnují například vaše studie „Sovětské vězeňství v letech 1917 - 1960" či „Věznění Čechů a československých občanů v Sovětském svazu 1918 - 1939".

Ano, s kolegy z univerzity i Slezského zemského muzea hledáme v ruských, ukrajinských i českých archivech, napsali jsme několik knih a desítky studií a článků, v evidenci máme dva tisíce lidí, kteří těmito tábory či věznicemi prošli. Náš výzkum trvá již deset let a opavský tým má v České republice i v mezinárodním měřítku v tomto ohledu unikátní postavení.

Nyní se zabývám meziválečným obdobím a s profesorem Mečislavem Borákem, který je duší těchto výzkumů, se právě chystáme do Moskvy, kde se chceme mimo jiné dostat do archivů bezpečnosti a ministerstva zahraničí.

Pojďme dál. Co děláte ve volném čase, pokud ho máte?

Mám ho velmi málo, ale pokud ano, tak si rád zahraji tenis, v zimě chodím na běžky, rád čtu. Když jsem doma, což je velmi málo, věnuji se rodině, ženě, vnukům. Máme také dva pejsky.

Máte nějaké životní krédo, které vám vytane na mysli například v nějaké složitější situaci, kterou musíte řešit?

Často si vzpomenu na latinské „Především naději", ale protože jsem svým založením realista, snažím se především dodržovat zásadu „Kdo je připraven, není překvapen".

Fakulty a součásti Slezské univerzity

> Fakulta veřejných politik v Opavě
> Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
> Matematický ústav v Opavě
>Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
> Vzdělávací centrum

O fakultě

Akademický senát Slezské univerzity v Opavě rozhodl v úterý 22. dubna 2008 jednomyslně o zřízení Fakulty veřejných politik (FVP). Ta se poté stala již třetí fakultou Slezské univerzity a pátou univerzitní součástí. Nová fakulta zahájila činnost k 1. říjnu 2008.

Fakulta veřejných politik ústavy

> Ústav ošetřovatelství
> Ústav pedagogických a psychologických věd
> Ústav středoevropských studií
> Ústav veřejné správy a regionální politiky

Autor: Zuzana Urbánková

8.6.2012
SDÍLEJ:
Ivo Vondrák.

ON-LINE rozhovor s Ivo Vondrákem, hejtmanem a krajským lídrem ANO 2011

Milan Čichoň

ON-LINE rozhovor s Milanem Čichoněm, kandidátem ČSSD na poslance PČR

Houbař ztratil v lese zbraň, policisté ji našli

Hůlka, košík, nůž, hadřík, případně mobilní telefon. To vše patří do běžné výbavy houbaře. Neplatí to však o jedenapadesátiletém muži z Ostravy, který si s sebou vzal i legálně drženou zbraň, s níž vyrazil na Opavsko.

Deblkanoisté Kašpar s Mrůzkem se chtějí probojovat do seniorské reprezentace

Talentovaní opavští deblkanoisté Albert Kašpar s Vojtěchem Mrůzkem mají za sebou velmi dobrou sezonu a pro tu příští mají jasný cíl.

Hubertova jízda opět lámala rekordy

Na začátku bylo rozhodnutí, že jízdu v bryčce přenechám kolegovi fotografovi. Nakonec se ale ve mně hnulo reportérské svědomí a díky laskavosti rodiny Binarovy ze Skřipova jsem se také mohl „nalodit“ a Selskou Hubertovu jízdu absolvovat v jejich voze.

Tento týden představíme prvňáčky ze ZŠ Šrámkova a ZŠ Kylešovice

Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka - pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení