VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Iva Mrázková: V Lucembursku jsem byla prvně turistka, pak emigrant

/ROZHOVOR/ Po Zuzaně Beranové se v diplomatických službách už půl roku uplatňuje další opavská rodačka. Výtvarnice Iva Mrázková se v lednu stala honorární konzulkou ČR v Lucembursku.

24.8.2015
SDÍLEJ:

Iva MrázkováFoto: DENÍK / Petr Dušek

Kudy vedla vaše cesta do Lucemburska a proč jste se po ní vydala?

Vedla rovně. Chtěla jsem emigrovat, a proto jsem v červnu 1989 využila nabídku svého známého Čecha, žijícího v Lucembursku. Pomohl mi tam v začátcích a poskytl mi též potřebné kontakty.

Nejdřív jsem v Lucembursku byla jako turistka a pak chvíli jako emigrantka. V době „revoluce" jsem namalovala obrazy Stavba nové katedrály a Srdce, které jsou teď zapůjčené lucemburské ambasádě v Praze.

To určitě nejsou všechna vaše díla, která v Lucembursku vznikla.

Těch je daleko víc. Malbou jsem se tam zabývala do roku 2007, pak jsem přibrala ilustrace na daná témata a začala jsem dělat i plastiky. Obrazy maluji akrylem na ručně tkané plátno a sochy tvořím z kortenu, zpracovaného pískováním.

Na první pohled vypadají jako dřevo a mohou být umístěné vevnitř i venku. V rámci předsednictví Lucemburku v Evropské unii jich letos deset vystavuji v Bruselu. Na lucemburské výstavě v roce 2007, kterou s velkovévodským párem otevíral i španělský královský pár, jsem představila repliku původních děl lucemburské galerie.

Čím vším jste se v Lucembursku ještě zabývala?

Kromě vlastní tvorby učím v kurzech lucemburské děti i dospělé pronikat do výtvarného umění. To mi poskytlo ideální možnosti kontaktu. Plynule hovořím lucembursky, francouzsky, anglicky i německy, což je pro tento účel nutnost.

V Lucembursku žije přes čtyřicet procent cizinců a v kurzech musím během výuky hovořit nejméně třemi až čtyřmi jazyky. Nejčastěji užívám němčinu a francouzštinu. Ilustrovala jsem též několik knížek. Jedna, jejíž autorkou je Corinne Kohl-Crouzet, je věnována Janu Lucemburskému a její obsah mapuje mimo jiné i historické vazby Česka a Lucemburska.

Jan Lucemburský byl nepochybně zajímavou postavou českých dějin.

Jeho syn Karel IV. také. V Dolní oblasti Vítkovic je otevřena výstava Magičtí Lucemburkové a v jejím rámci se uskutečnila schůzka s lucemburskou velvyslankyní a historikem Národního lucemburského archivu. Náplní bylo jednání o možnosti prezentace části této výstavy v příštím roce přímo v Lucemburku, který příští rok slaví 700 let od narození Karla IV.

V Praze bude 14. května otevřena výstava, která se k tomuto významnému panovníkovi váže. Prezident Miloš Zeman pozval na její slavnostní zahájení lucemburský velkovévodský pár.

Vraťme se od historických monarchů zase k vám. Váš manžel je také Čech. Kde jste se poznali?

V Lucembursku, kam emigroval už v roce 1968. Pracoval pro americkou společnost a role seznamovatele se při vhodné příležitosti ochotně ujal náš kamarád.

Manžel má též něco společného s uměním?

Vůbec ne, je finančním poradcem. To znamená, že s ním nemohu debatovat o estetice v umění a on si se mnou nepopovídá o finančnictví. To vůbec není špatné, protože nám umožňuje přesně ono vzájemné duševní obohacování, které manželství prospívá.

Manželovi letos udělil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek cenu Gratias Agit za rozšíření dobrého jména Česka v zahraničí a navíc byl v Lucembursku v letech 1999 až 2006 rovněž honorárním konzulem. Díky tomu jsem předem věděla, co tato práce obnáší.

Co obnáší?

Honorární konzul je člověk, který pomáhá bez nároku na honorář navazovat a rozvíjet kontakty mezi státy, v mém případě mezi Lucemburskem a Českem. Pro mě je tato funkce specifická v tom, že v Lucembursku je české velvyslanectví a mou náplní je hlavně starost o kulturní a sociální agendu.

V čích stopách jdou vaše děti?

Z každého mají asi něco. Dvaadvacetiletý Matouš dokončil bakalářské studium ekonomie a bude ve studiu pokračovat, devatenáctiletý Marek odmaturoval a chce studovat v Berlíně humanitní obor.

Můžete Opavanům stručně představit Lucembursko ze svého pohledu?

Je malou zemí v Evropě, ve které žije spousta cizinců hlavně z evropských zemí. Studenti povinně maturují nejméně ze tří jazyků. Je to pro ně výhoda, která jim umožňuje svobodné rozhodování o zemi dalšího studia. Většina lidí žije na vesnicích a jediné větší město je Lucemburk, který má kolem sto tisíc obyvatel.

Je sídlem Evropské investiční banky, Evropského soudního dvora a jiných mezinárodních institucí, které mu dodávají mezinárodní charakter. Letní počasí je tam přibližně stejné jako české, ale zimní teploty se drží jen kolem nuly a místo sněhu často prší. Lucembursko je hodně spjaté s přírodou a je proslulé skvělým moselským vínem.

Místní lidé se zabývají zemědělstvím, například pěstováním různých plodin a chovem koní. Lucemburčané jsou proti Čechům klidnější a mají smysl pro trvalé přátelství. Speciálně k Čechům mají pozitivní vztah, vycházející z historického zázemí obou států.

K tomu trendu se snažím přispívat co nejvíce a budu se snažit dál. Spoluorganizuji například hudební vystoupení a aktivně podporuji taneční soubor českých a slovenských dětí, žijících v Lucembursku. Snažím se též o zřízení kurzů českého jazyka, o který je mezi dětmi s českým původem trvalý zájem.

Akademická malířka a sochařka Iva Mrázková se narodila 16.6. 1964 v Opavě. Po maturitě absolvovala v Praze Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a další zkušenosti nasbírala při studijních pobytech ve Francii a v Itálii. Jako pětadvacetiletá odešla do Lucemburského velkovévodství, kde našla druhý domov a tvoří díla, za která získala prestižní ocenění.

Kromě Lucemburska vystavovala v Polsku, Německu, Švýcarsku, Francii, Belgii, USA a také v Česku. Za svou tvorbu ji v roce 2009 vyznamenala Jeho královská Výsost Lucemburský velkovévoda Henri Rytířským řádem za zásluhy o Lucembursko. Rodné město jí v roce 2008 udělilo Cenu Petra Bezruče.

V Lucembursku žije s manželem Michalem Wittmannem a dvěma syny. Do Opavy občas jezdí navštívit rodiče exprimátora Jana Mrázka a výtvarnici Marcelu Mrázkovou.

Autor: Jitka Hrušková

24.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálniční přivaděč nedaleko Černého potoka v Ostravě-Přívoze.
3

Outletové centrum: proč není dálniční napojení

Ilustrační foto.

Vítr způsobil hlavně poruchy veřejného osvětlení

Nepostřehnutelné seismické otřesy jsou v okrese normální

Během nedělního rána se země na Opavsku otřásla. Způsobilo to zemětřesení. Pídili jsme se po tom, zda tato událost má v dějinách opavského okresu obdoby.

Připravuje se tradiční vánoční utkání SFC

Tradice zůstává zachována. I letos se mohou fotbaloví fanoušci těšit na vánoční utkání Slezského FC Opava. To se uskuteční v pátek 22. prosince na umělé trávě v Kylešovicích s výkopem v sedmnáct hodin.

David Galvas: K trénování se chci ještě vrátit

/ROZHOVOR/ Letošní sezonu odstartoval obránce David Galvas v barvách druholigového Slezanu Opava. V říjnu se rozhodl svou bohatou kariéru pověsit na hřebík a ze dne na den se stal trenérem.

Zastupitelé Vítkova a Hlučína v tomto týdnu zasednou

Koupě pivovaru, navýšení dotace na veřejné osvětlení, nabídka nepotřebného majetku od Mateřské školy Vítkov či majetkoprávní záležitosti.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT