Řeč byla hlavně o jeho talk show, která v Opavě běží druhým rokem a která je součástí letošního majálesu 10. května.

Jak vznikl nápad na pořad Hovory s…

Jednou v létě jsme takhle se spolubydlícím Ondřejem Lukešem seděli a přemýšleli, co opavské kultuře ještě chybí. A přišli jsme na to. Opava nemá talk show!

Odjakživa jsem chtěl něco takového dělat. Původně se měl pořad natáčet a uvažovali jsme o tom, že by to šlo do televize. Ondřej měl být kameraman a vymýšlet se mnou námět. Z toho nakonec sešlo a vznikla vlastně dnešní podoba pořadu. To znamená talk show naživo pro lidi, kteří přijdou do sálu.

Vzali jste si jako inspiraci nějakou známou talk show? Nebo jste se tomu snažili vyhnout?

Hovory s… jsou čistě můj výmysl. Myslím si, že momentálně je celkem boom takových lokálních talk show. Dnes se snaží každej votroubek v nějakém větším městě dělat talk show. Neubráníte se tomu, že vás lidi začnou srovnávat s Janem Krausem nebo Karlem Šípem.

Zatímco Šíp je pro mě suchar, Kraus dokáže lidi pobavit a to je i moje krédo. Chci, aby se lidi bavili. Takže dá se říct, že Jan Kraus je mým vzorem.

Inspirace ze zahraničí jste nečerpal?

Ani ne, leda když vezmu například Larryho Kinga, který je vzorem, pokud vím, pro Jana Krause, a ten je zase velkou inspirací pro mě. Takže je to takový potravinový řetězec.

Když si dnes vezmu zmiňovaného Krause, tak musím kriticky uznat, že když ho sledujete delší dobu, zjistíte, že používá stejné postupy, klišé. Například když si pozve sportovce, je schopen použít ten samý fór s odstupem času ve všech takových hovorech.

Vyhýbáte se některým oblastem, třeba politice?

Já se nevyhýbám vůbec ničemu. Samozřejmě každý člověk má své silné i slabé stránky. To je i můj případ v tom ohledu, že když tam přijde člověk, jehož oboru až tak nerozumím, tak to pro mě znamená podrobnější přípravu.

Nebráním se ale tomu zvát herce, politika, výtvarníka nebo někoho v uvozovkách z lidu. Chtěl bych, aby hovory byly co nejvíce rozmanité.

Kdy proběhly první hovory?

První proběhly v říjnu 2016. Kalendářní rok jsme dokončili v opavském Music Clubu 13. Pak od ledna čistě z mé iniciativy jsem je přesunul do Klubu Art. S vedením „třináctky" jsme se shodli, že jsme od hovorů očekávali něco jiného.

V novém prostoru zatím proběhly dvoje. Jedeme dál a snad proběhne i nějaký upgrade.

Zachováváte formát dvou hostů?

Standardní je formát dvou hostů. Výjimkou budou majálesové hovory 10. května, kam jsem pozval tři hosty: básníka a pedagoga Slezské univerzity Jakuba Chrobáka, Českou Miss Earth 2015 Karolínu Mališovou a bývalého předsedu Asociace studentů a přátel Slezské univerzity Ondřeje Pupíka.

Na začátku každých hovorů mám úvodní glosu na aktuální téma, co se děje ve světě, u nás nebo třeba na univerzitě. Po prvním hostovi vyhlásím pauzu a on si jde sednout například do publika a pak navazuje další host.

Pomohla vám v tomto pořadu zkušenost z DramKrou?

Určitě. Já si myslím, že to je hodně propojené. DramKrou není sám o sobě divadelní soubor, ale je to prostor, který pomáhá všem zúčastněným v tom, aby si zlepšovali herecké, vyjadřovací, pohybové a jiné schopnosti. A zvyšovali sebevědomí. Na sobě cítím totální progres v tom, jak například jednám s cizími lidmi, oproti tomu, když jsem přišel na vysokou školu.

Od začátků hovorů říkám, že talk show je vlastně převlečená inscenace, která vás nutí improvizovat. Zatímco u DramKrou je to o kolektivní práci, hovory stojí na mně a na hostovi. A hosta nikdo nemůže hanit z toho, že je rozhovor špatný, to jde většinou za moderátorem.

Jakub Plaskura se narodil 23. ledna 1994 ve Vítkově. Absolvoval zdejší gymnázium a poté vystudoval bakalářský obor Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo na Slezské univerzitě v Opavě. Na téže univerzitě nyní čtvrtým rokem studuje obor Audiovizuální tvorba. Je režisérem divadelního souboru DramKrou.