Impulsem bylo vystěhování nájemníků, kteří museli z Bredy odejít minulý týden. Kamil Kolek odpověděl na následující otázky.

Proč se nájemníci museli vystěhovat? Sám jste přece v minulém rozhovoru řekl, že zachránit Bredu znamená sehnat nájemníky.

Ale ne v takovém stavu, v jakém nyní Breda je. Je to dům z roku 1927 a z téhož roku je zde i elektřina. A ta ve sklepě vyhořela. Bylo tedy nebezpečné v Bredovi setrvat.

Co bude dál?

Chci Bredu zrekonstruovat a otevřít. Nejdřív ale musíme vyřešit právní situaci, to znamená ukončení konkurzu na majetek Bredy. Byl ve třech konkurzech, nyní běží už jen jeden. Paralelně pracujeme na studii rekonstrukce, kterou zaštiťuje jedna pražská firma.

Kolik by stála rekonstrukce?

Sto až sto padesát milionů.

Je to tak, že Breda de iure stále patří akciové společnosti Family Business, de facto však vám?

Ano, to je neměnná situace.

Má firma Develon, která postavila nové Obchodní centrum Breda&Weinstein, zájem o koupi vaší budovy?

Radek Bajgar z Develonu mi řekl, že nikoli. Podle jeho slov to musí udělat srdcař jako jsem já, protože ekonomická návratnost je nadlouho.

Promiňte, ale část veřejnosti vás považuje za nedůvěryhodného člověka. Jak chcete být důvěryhodnější?

Muže dělají činy, nikoli slova.

Tak kdy se podle vás začne v Bredovi kopat a opravovat?

Pokud se nám letos podaří vyřešit právní problémy, tak v příštím roce. Mimochodem, letos v srpnu to bude dvacet let, co jsem v Bredovi.

Za velkého zájmu veřejnosti a emocí se museli z Bredy před několika dny vystěhovat všichni nájemci. Podle vašich slov kvůli vyhořelé elektřině. Když z domu odejdou lidé, chátrá o to rychleji. Vy však tvrdíte, že ho zavřít nechcete.

Ne, nechci. Chci ho opravit a otevřít. Pokud se vyřeší právní problémy, na nichž už dlouhou dobu pracujeme, může se Breda začít opravovat. Odhaduji, že by se tak mohlo stát v příštím roce. Na stole je už studie rekonstrukce, vybrali jsem jednu ze tří soutěžících kanceláří. Jednal jsem například s vynikajícím architektem Ladislavem Lábusem, mimochodem bratrem známého herce Jiřího Lábuse.

Ten rekonstrukci spočítal na 250 milionů, což je ale strašně moc, to by nesplatily ani moje děti. Takže tento architekt v tom figurovat nebude.

Je v těchto úvahách stará Breda spojená s novou, v níž nyní spolu sedíme?

Ano. Bude s Bredou Weinsteinem propojena a bude do něho hlavní vstupní branou. Ovšem vstup nebude tam, kde je dnes, ale půjde rovnou na osu kopule Bredy. Chci ale podotknout, že nebudu rekonstruovat za každou cenu. Opava je přece jen malé okresní město na konci republiky a ekonomická návratnost celého tohoto projektu je nadlouho. A je otázkou, zdali v dnešní době vůbec pokryjeme nájemní plochy nájemci.

Počkejte… tak kde je hranice, za níž už nepůjdete?

Hranice je sto milionů. Do těch se musí rekonstrukce vejít, a to včetně vyřešení výše zmíněné právní situace.

Řekl jste, že barák dělají nájemníci. Když si představím v novém Obchodním centru Breda vietnamské obchodníky, je tato představa správná?

Ne.Vietnamce už ne. Jsou ale lidé, kteří je pro nízké ceny jejich zboží vyhledávají. Navrhl jsem Radimovi Bajgarovi z Develonu (pozn. redakce.: firma, která postavila nové obchodní centrum Breda Weinstein), aby si je vzal do Slezanky. Ale zpět k Bredě. Plánuji, že obchodníci tu budou jen v suterénu, přízemí a prvním patře. Tak tomu bylo i za Weinsteina, ten měl ve druhém a třetím patře fabriku. Pro další patra bude těžké najít jakékoli smysluplné využití.

Jak jsem řekl v minulém rozhovoru, Bredu může opravit jen srdcař, tedy člověk, kterému na ní (ať se to dnes možná nezdá) opravdu záleží. Byl bych rád, aby se mi to podařilo. Chci Bredu spravit tak, aby se jí vrátila původní architektonická podoba z doby, kdy byla vystavěna. To samozřejmě stojí obrovské peníze.

(pozn. redakce: Vážení čtenáři, až se rok s rokem sejde, budeme se Kamila Kolka znovu ptát, zda své plány a sliby ohledně Bredy plní.)

Vzkaz našeho čtenáře

Po zveřejnění prvního dílu rozhovoru s Kamilem Kolkem v našem Opavském a Hlučínském deníku nám přišel na redakční e-mail tento vzkaz podepsaný Janem Pelcem: „Zkuste panu Kolkovi navrhnout, ať místo Vietnamců dá raději nabídku IKEA. A nemyslím si to jen já, spousta Opavanů říká, že by IKEA uvítalo."

Na to Kamil Kolek odpověděl takto: Vítám tento nápad, nicméně jej nepovažuji za reálný. Jak je známo, IKEA má svůj vlastní systém a způsob prodeje, a obchodní dům, byť je velký, by jí nevyhovoval.

Kolek a Breda: dvacetiletý svazek
Kamil Kolek koupil Bredu v roce 1993. Přišla ho na 45 milionů korun, tedy o 35 milionů méně, než byla původně stanovená cena. Stalo se tak na základě rozhodnutí úředníků, ministerstva průmyslu, které tehdy vedl Vladimír Dlouhý (ODA). Ve stejné době poskytl Kamil Kolek této straně dvoumilionový sponzorský dar. Případ šetřila policie, soud však nakonec řekl, že se ministerští úředníci neprovinili.