Kamila Tkáčová, která na Slezském gymnáziu pracuje jako pedagožka a metodička prevence, tvrdí, že právě tato témata jsou v současnosti ve školách obzvláště aktuální. „Žáci kromě toho reálného začínají čím dál tím více žít ve virtuálním světě na počítači nebo mobilu. To přináší celou řadu problémů," uvedla.

Jakého rázu jsou problémy, o nichž hovoříte?

V poslední době se na mě obrací čím dál více studentů, kteří mají problémy s depresemi, stresem a neumí si s tím poradit. Nejedná se o žádné velké počty, ale přesto v minulosti jich tolik nebývalo.

Vyučuji společenskovědní seminář a v rámci tohoto předmětu každoročně pořádáme Den D. Letos jsme se dohodli, že jej zaměříme tímto směrem.

Je složité takové potíže vyřešit?

Ve většině případů ne. Mnohdy stačí nastínit třeba jen jiný úhel pohledu. Pro dotyčného je to řešení častokrát jednoduší, než se na první pohled může zdát. Spousta psychických problémů souvisí třeba s tím, že student nemá naspáno. Nedostatek spánku pak může vést až ke vzniku různých fobií.

Například v Japonsku přibývá lidí, kteří trpí sociální fobií. Mají strach z lidí a berou na to také důchod. Nemohou zkrátka opustit dům, ve kterém žijí.

Proč podle vás přibývá studentů, kteří vyhledávají vaši pomoc?

Spousta z nich začala žít ve virtuálním světě. Tam uniká mnoho lidí, a to i dospělých. U řady mladých lidí však dochází k tomu, že přestávají rozlišovat mezi reálným a virtuálním světem, anebo se dokonce stane, že virtuální svět se pro ně stane důležitější než ten reálný.

Život se pro ně změnil v honbu za „lajky" na facebooku, hraní on-line her a podobně.

Kvůli tomu si s problémy nedokážou poradit lépe než starší generace?

Těžko se to generalizuje. Jsou mladí lidé, kteří mají skutečné problémy, které souvisí třeba se špatnou rodinnou situací a podobně. Opravdu však narůstá počet těch, kteří se na mě obrací se záležitostmi, které by jejich rodiče či prarodiče dokázali úplně snadno vyřešit.

Mnohým stačí pouze otevřít oči, aby se na věc podívali jinak. Deprese a stres jsou mnohdy zbytečné.

Případy kyberšikany nejen mezi studenty ale také mezi studenty, a jejich učiteli se množí. Dělá proti tomu něco třeba i Slezské gymnázium?

Takové případy jsme řešit nemuseli. Mobil se u nás ve vyučování používat nesmí, počítač ano, ale pouze k záznamu probírané látky anebo vyhledání materiálů souvisejících s učivem. Při výuce je to efektivnější. Studenti s sebou nemusí tahat do školy spoustu knih.

Na druhé straně je pro ně daleko složitější orientovat se v informacích, kterých se k nim nejen z internetu dostane nesrovnatelně více, než třeba před dvaceti lety. K dané problematice mají třicet nebo čtyřicet odkazů a mnozí mají problém s tím, aby vybrali ty nejdůležitější informace.

Takzvaný projektový Den D má ve Slezském gymnázia svou tradici. Každoročně ho organizují studenti společenskovědního semináře. V budově školy je vždy vytvořeno hned několik stanovišť, na nichž se probírá daná problematika.

Letos se řešily stres ve škole, deprese, kyberšikana a řada dalších témat. V loňském roce studenti přednášeli o uprchlické krizi, národnostních menšinách a také světových náboženstvích. Do Slezského gymnázia tehdy zavítal také Lukáš Steuer, který pracoval v českém uprchlickém táboře v Drahonicích u Loun.