Dominantní postavení potvrdili i letos, kdy se akce konala na Vítězném náměstí v pražských Dejvicích. V kategorii malíř-natěrač byli nejlepší Patrik Bartošík a Michal Knažík.

V čem hledat příčinu, která stojí za úspěchem vašich malířů na prestižní české soutěži?

Žáci oboru malíř se již asi deset let pravidelně zúčastňují oborových soutěží po celé republice a tím reprezentují nejen školu, ale především město Hlučín a Moravskoslezský kraj. Za výsledky je především dobrá práce učitelů, kteří na škole pracují, nebo těch, kteří již svou činnost ukončili.

Úspěch na každé soutěži spočívá v důsledné přípravě. Ta zahrnuje značnou trpělivost a velké nasazení učitele, který žáky vede v konečné fázi přípravy. Nasazení, motivace a cílevědomost žáků, perfektní vedení ze strany učitelů odborného výcviku a podpora vedení školy jsou předpokladem dobrého umístění.

Do soutěže se přihlašujete od roku 2011. Za tu dobu jste získali tři první místa. Proč jsou Machři roku tak prestižní?

Projekt je zaměřen na oblast odborného školství a pořádá ho společnost Česká hlava. Cílem celostátních setkání učňovské mládeže je popularizovat, zviditelnit a zlepšit celospolečenské renomé českého odborného školství.

Centrálním bodem projektu je pak každoroční setkání učňů, učňovských zařízení, ale i odborných cechů a dalších subjektů z odvětví, kde mohou žáci poměřit své schopnosti v soutěži Machři roku. Školy si mohou vyměnit své zkušenosti a poznatky, navázat nové spolupráce či představit jednotlivá řemesla.

To vše před zraky široké veřejnosti a medií, neboť právě neinformovanost a mylné představy vzbuzují u mnoha lidí dojem, že jít do učení je jakési východisko z nouze.

Trochu jste to nakousl… Spousta stavebních firem tvrdí, že v současné době není snadné sehnat kvalitního řemeslníka. Jak situaci vnímáte vy a v čem spatřujete největší problém?

Je pravda, že je nedostatek řemeslníků a vůbec kvalitních. Problém je podle mne v tom, že starší generace odborníků odchází a nemá je kdo nahradit. O řemesla není zájem a především o řemesla stavební. Absolventi škol vidí svou budoucnost v počítačích a ve všem, co s tím souvisí.

Není podpora rodiny, každý rodič chce mít doma lékaře, inženýra, právníka. Chyba je i v systému. V současné době se na maturitní obory dostávají absolventi základních škol, kteří nemají zrovna nejlepší výsledky. V dřívější době se trojkař na maturitní obor nedostal.

Z jakého důvodu mladí lidé nemají zájem 
o řemesla?

Absolventi škol mnohdy neznají náplň práce řemeslníka, kterou vnímají jako podřadnou. Chybí podpora a propagace řemesel. Jistě by prospělo větší zapojení cechů do náborů a propagací jednotlivých oborů. Ve školách chybí dílenská výuka, kde by se žáci seznámili se základy řemesel.

Všechna řemesla prošla modernizací a nejsou již tak fyzicky náročná jako za našich předků. Všude se pracuje s moderní technikou.
V současnosti jsou již platy kvalitních řemeslníků vyšší než úředníků a řemeslníci po vyučení najdou snadněji práci.

Někdy jsou však problémem přehnané mzdové požadavky absolventů bez praxe.

Co by měl podle vás správný malíř všechno umět respektive k čemu vedete malíře na vaší škole?

Každý řemeslník, nejen malíř, musí svou práci vykonávat svědomitě, pečlivě, se zájmem a pokud možno bez závad. Tlak na pečlivost, přesnost a čistotu provedení je prvořadý úkol především učitelů odborného výcviku.

Nedílnou součásti výuky je chování a vystupování, a to především při produktivní práci, kdy žáci pracují na zakázkách pro veřejnost. Skloubit všechny tyto požadavky je nelehký úkol pro naše učitele.

Karel Balarin se narodil 28. dubna 1959. Na hlučínské učiliště nastoupil v roce 1992 jako učitel odborného výcviku na oboru malíř
-natěrač. Od roku 2001 zde vyučuje odborné předměty. Před devíti lety se pak stal vedoucím odborného výcviku.

V Ostravě vystudoval speciální pedagogiku a v Hlučíně vyučuje předměty Technologie a Materiály – obor malíř, stavební konstrukce, přestavba budov nebo základy práce ICT. Je svobodný a žije s přítelkyní. Mezi jeho koníčky patří turistika, cyklistika, plavání, poznávací zájezdy a vážná hudba.