Karin, začněme hned vaším opavským úspěchem. Kolik jste tedy vlastně posbíraly medailí?

Bylo jich dohromady pět. Tři zlaté vybojovala velká formace kadetek, juniorská miniformace a v sóle juniorek vystoupala nejvýše Veronika Balarinová, která porazila sedmačtyřicet sólistek. Stříbro si odnesla velká formace juniorek a třešničkou na dortu byla bronzová medaile pro trio Veronika Balarinová, Veronika Guřanová a Sarah Jandatová.

Co ještě vám uplynulé mistrovství přineslo kromě cenných kovů?

Určitě benevolenci startovat v nejvyšší výkonnostní třídě A. Je to také určitě největší úspěch pro Hlučín, co se mažoretkového sportu týká.

Příprava jistě nezabrala jen pár měsíců. Prozraďte tedy, kolik jste při ní strávila času?

Choreografie jsme začaly řešit už dlouhý čas předtím. Prakticky minulou sezonu už jsme věděly, s čím vystoupíme. Tři měsíce zabralo mixování písniček. V září začaly holky pravidelně trénovat po letním soustředění. Avšak bylo to tak, že ještě přišly i takové, které nikdy předtím nedržely hůlku, tedy jsme je vše musely naučit od základů. V lednu bylo hotovo a v únoru jsme začaly soutěžit.

Trénujete své svěřenkyně sama?

Máme samozřejmě tým dalších lidí. Mažoretky, to už dávno není jen pochodování, holky mají průpravu z baletu, moderního tance, gymnastiky. Další kapitolou jsou kostýmy, jen letos se jich ušilo 120. Máme dvě švadleny, které celou zimu šijí, tři měsíce pak zabere zdobení. Pro zajímavost, letos bylo použito 19 tisíc kamenů.

Vy sama máte za sebou úspěšnou kariéru. Jak jste se vlastně k mažoretkám dostala?

Hůlku jsem poprvé vzala do ruky, když mi bylo asi pět. Seděla jsem doma na zahradě se sousedkou, jejíž dcera se mažoretkovému sportu už tehdy věnovala. A tak jsem koukala a začala se o to zajímat. Následovaly největší ostravské oddíly: Elité, které mne vychovalo. V oddílu Krokodýl jsem poté zažila své největší úspěchy. Nic ale nepřevážilo to, když jsem založila Ballerisimo.

Ještě stále soutěžíte, nebo už jste hůlku, jak se lidově říká, pověsila na hřebík?

Ne, už se věnuji pouze trénování. Děvčata většinou kolem osmnácti devatenácti končí a často pak přecházejí do rolí porotkyň či trenérek.

Prozraďte, jaká jste trenérka?

Já doufám, že hodná (smích). I když někdy je potřeba být přísná. Holky, které k nám přišly z jiných oddílů, říkají, že už by nikam jinam nešly. A to je pro mě ta největší odměna, to, proč to vlastně všechno dělám. Chci, aby mě nebraly jen jako trenérku, ale i jako kamarádku, barikáda mezi trenérem a dítětem by neměla být.

No a v neposlední řadě je důležitá podpora rodičů holek, protože bez nich by to vůbec nešlo. Děvčata musí cítit, že v nás mají podporu, že je máme rádi a jsme na ně pyšní. A když se něco nepovede, hlavu jim určitě neutrhneme.

Už nyní v neděli bude Hlučín dějištěm jedné mezinárodní soutěže. Které konkrétně?

V neděli 4. června pořádáme v hlučínské sportovní hale Silesia Grand Prix v mažoretkovém sportu. Je to nominační soutěž pro mistrovství Evropy a světa, přijedou také zahraniční účastníci. Tak se přijďte podívat!

Karin Wronová se narodila 6. listopadu 1997 v Ostravě. V letošním roce maturovala na Gymnáziu Josefa Kainara v Hlučíně a ráda by ve studiu pokračovala na pedagogické fakultě ostravské univerzity. Je mistryní České republiky 2015 v pochodovém defilé i v pódiové formaci a druhou vicemistryní Evropy. Když má čas, ráda se věnuje tanci, baletu, gymnastice nebo jde do divadla. Hlučínské mažoretky chce trénovat i nadále. Jak sama říká, Ballerisimo je dítě celého jejího trenérského týmu.