„Evidujeme i zkušenost jednoho zahrádkáře v Kylešovicích, který měl tu smůlu, že ho během tří dnů přišli třikrát vykrást," upozorňoval předseda Českého zahrádkářského svazu Základní organizace Opava (ČZS Opava) Lubomír Fišer.

Pod vaši organizaci spadá na území Opavy dvacet osad. Jsou právě zloději tím největším problémem, který momentálně trápí opavské zahrádkáře?

Je to velmi aktuální téma a neustále na to naše členy upozorňujeme. Vše by se mělo hlásit. Policie poté vše zaprotokoluje, ale pak už se nic neděje. Pachatele se málokdy podaří zajistit. Zahrádkáře nabádáme, aby hlavně během zimy, kdy na zahrádkách netráví tolik času, nenechávali v chatkách drahé vybavení.

Jsou nějaké finty, jak předejít vloupání a posléze i krádežím v chatkách?

Ano, několik jich praktikujeme. Lidem například radíme, aby před dveřmi nechávali nějaké pochoutky či třeba flašku s alkoholem, rumem nebo vodkou. Řada zlodějů jsou totiž bezdomovci, kteří na zahrádkách hledají potraviny. Tohle může zabránit tomu, aby se dotyčný nakonec rozhodl nejít dovnitř.

V interiéru chatky totiž tito lidé dokáží udělat velký nepořádek a napáchat značné škody. Někteří tam přespí, vykálejí se a podobně. Dostat pak vše do původního stavu a vydenzifikovat není jednoduchá a hlavně levná záležitost.

Největší potíže tedy bývají s bezdomovci?

Jsou dva typy zlodějů. Jedním z nich jsou právě lidé bez domova, kteří na zahrádkách hledají něco k jídlu anebo alkohol. Druzí jsou ti, co jdou čistě po vybavení. Soustředí se na spotřebiče, sekačky a podobně.

Máte pod sebou osadu, kde by ke krádežím docházelo ve větší míře než jinde?

Máme pod sebou dvacet osad a nejvíc se tyto případy dějí v Městských sadech. Zhruba před měsícem se třeba stalo, že zde během odpoledne a večera, podle mého to byla sobota, došlo k vykradení deseti chatek.

Někteří zahrádkáři si na obranu proti zlodějům vyrábějí vlastní poplašné systémy. Myslíte si, že se obecně v Opavě majitelé zahrádek proti vykradení dostatečně chrání?

Je to případ od případu. Řada z nich si nepojistí některé věci, které na zahrádce mají, a pak toho litují. Jsou lidé, co mají různé sirény a podobně. Je to ale jeden zahrádkář ze sta. Já osobně používám dvojité zámky. Z vlastní zkušeností ale vím, že někdy více překážek může znamenat větší škodu.

Funguje mezi zahrádkáři i vzájemná pomoc? Například když je jeden z nich třeba na dovolené a soused během té doby sleduje, zda se na jeho pozemku neděje něco podezřelého?

Je to dost individuální záležitost. Hodně to závisí na velikosti dané kolonie. Pokud je menší, lidi k sobě mají blíže a pomáhají si. Někdy by to skutečně pomohlo. U nás je registrován zahrádkář z Kylešovic, kterému ve třech po sobě jdoucích dnech hned třikrát vykradli chatu. Nestačil napravit škody z první krádeže a už byl vykraden znovu.

Během zimy několik z nás utváří vlastní hlídky, obcházíme kolonie a sledujeme, zda zde nedochází k pohybu zlodějů. Pokud na někoho takového narazíme, kontaktujeme policii.

Bojují opavští zahrádkáři v současnosti i s jiným typem škůdců? Mířím tím spíše do živočišné říše.

(úsměv) Ano, jde zejména o krtky a pak také různé myši, které páchají škody. Pomalu se už začínáme připravovat také na sezonu plzáků, kterých v posledních letech také není málo.