Co Vás přivedlo ke graffiti?

Bylo to někdy v kolem roku 1992 v Terstu. Byl jsem tam na dovolené s rodiči a úplně mě ohromilo, když jsem viděl na stěně nápis Bootleg Atack Opava. Tehdy mi to došlo, že to takhle funguje, že prostě svými tagy jen děláš reklamu. Možná ti lidé ani nevěděli, že dělají graffiti. Tam jsem pochopil, o čem je to sprejování.

Kdy jste sám začal s vlastní tvorbou?

To bylo koncem základní školy, začínali jsme podpisy fixem a obrázky v podchodech. Postupně jsme si začali nakupovat spreje. V devadesátých letech byly těžko k sehnání. Ty běžně sehnatelné s nápisem Mototechna byly vlastně k ničemu.

Zpočátku graffiti pro vás znamenalo pohybovat se na hraně zákona?

To k tomu patřilo. Nelegální je to vlastně pořád a po změně zákona je to automaticky trestný čin. Přibyly ale legální plochy. Například v Opavě na Hradecké ulici, v podchodu na Ratibořské ulici nebo na Jaselské ulici.

Změnil se nějak postoj veřejnosti vůči tvůrcům graffiti?

Pořád je to tak napůl, že nás lidi vnímají ještě stále jako vandaly, ale začíná se to posouvat směrem k umění. Otevírají se nové možnosti vystavovat například v galeriích, jako se to podařilo mě v Galerii Obecního domu. Posunul jsem se i já sám. Už jsem starší a už se mi nechce po nocích malovat po zdech a pak utíkat.

Kolik vás v Opavě působí?

Je nás možná celkem okolo desíti lidí a těch, kteří se tomu věnují pravidelně, je tak pět. Já jsem vlastně jediný, který se tím živí profesionálně.

Učastníte se pravidelně Graffiti Jamu?

Graffiti Jam probíhá tak dvakrát do roka. Dva až tři jsme tu stabilně a pak se přidávají další. Je to takové výtvarné setkání – něco jako jamování hudebníků.

Jak se díváte na to, že jste se dostal do Obecního domu?

Studoval jsem uměleckou školu, takže jsem měl radost, že jsem se dostal do hlavního opavského stánku. Ohlasy jsou většinou dobré. Ale narazil jsem i na reakce, že obrazy jsou moc uhlazené.

Jakými technikami jste obrazy tvořil?

Jsou to kombinované techniky. Jsou malované štětcem, ale používal jsem i spreje, fixy, váleček a další techniky.

Jednotným motivem obrazů je kruh. Proč?

Obrazy jsem maloval přímo na výstavu. Musel jsem vymyslet něco, co je bude spojovat. Kruh mi připadl jako dobrá vodicí linka. Vzniklo dvaadvacet obrazů. Dva se liší, protože jsou plastické.

Jak vznikl pseudonym Zero?

V devatesátých letech si sprejeři říkali různě jako Batman, Superman nebo Rambo. Já jsem chtěl spíš něco naopak. Tak jsem začal psát Zero, Nulo nebo tak podobně. Navíc varianta Zhero v sobě zahrnuje „hrdinu“.

Lukáš Pavlíček se narodil se 20. září 1979 v Opavě. Studoval Střední školu průmyslovopu a uměleckou v Opavě, obor Propagační design. Působil v reklamě, DTP. Na volné noze se již deset let věnuje grafice a designu. Jako tvůrce graffiti se pravidelně účastní Graffiti Jamů, vymaloval před lety i interiér hudebního klubu Jam a pracoval na několika svých graffiti na opavských legálních plochách.