Naše redakce si s nejkrásnější ženou České republiky a Evropy za rok 1995 dala dostaveníčko v její kanceláři a společně jsme se ohlíželi za uplynulým rokem. „Měla jsem pár chvilek, kdy jsem si říkala, jestli mi to za to stojí, ale překonala jsem to. Své práci se snažím dávat všechno," přiznala hned na úvod Monika Brzesková, za svobodna Žídková.

Brzy to bude přesně rok, co jste se stala starostkou Kravař. Jakých bylo oněch dvanáct měsíců?

Dojmy jsou zatím pozitivní. Byla spousta různých oblastí, které jsem s postupem času musela poznávat. Člověk se ovšem 
do toho časem dostane a zvykne si na jakousi periodu jednotlivých věcí. Dnes už například vím, že v té a té době je třeba vyčistit příkopy, připravit Kravařský odpust, zajistit termíny akcí, jindy se slaví výročí – a mohla bych pokračovat.

Přestože na některé záležitosti máte vyčleněno místo v kalendáři, některé vám tak nějak zčistajasna spadnou na stůl a musíte je okamžitě řešit. Někdy se nabízejí dvě špatná řešení a vy musíte zvolit to schůdnější.

Už jste se k nějakému takovému řešení musela uchýlit?

Já osobně samozřejmě nejsem ta, která rozhoduje, pravomoc má rada města a následně i zastupitelstvo. Je však pravda, že nějaká nepopulární rozhodnutí jsem musela učinit. Týkalo se to toho, zda v Kravařích zakázat hazard.

Z lidského hlediska jsem proti němu, ale na druhé straně jako starostka nemůžu pominout, že se zákazem městská pokladna přijde i o dva miliony ročně. Nakonec jsem byla pro zakázání hazardu.

Nelitujete zpětně, že jste do starostování šla?

Měla jsem pár chvilek, kdy jsem si říkala, jestli mi to za to stojí. Někdy to je totiž jako boj s větrnými mlýny. Starosta přitom dělá spoustu práce. Mnohdy přitom i takové, kterou nikdo neocení. Například když se vám povede jednání a věci se vyřeší velmi rychle.

Zkuste popsat, v čem spočívá onen boj s větrnými mlýny.

Lidem se snažím vyjít vstříc, ale někdy to je složité. Když například někdo chce, aby se opravil chodník v jeho ulici, osočí vás druhý, že by to chtěl v té době taky, přitom to třeba není zrovna technicky proveditelné. Staví se kanalizace a podobně. Je to na dlouhé vysvětlování. Zkráceně řečeno, nelze se zavděčit všem.

Pomohlo vám při starostování, že jste předtím byla členkou městského zastupitelstva?

Určitě ano. Lépe se orientuji 
v dané problematice a vím, co obnáší různé oficiality, usnesení a tak dále.

Je něco, co Kravařanům chybí?

Z mého pohledu trochu paradoxně by přivítali větší možnost kulturního vyžití, čemuž se opravdu divím. Jako starostka jsem na většině akcí, kolikrát jsou i dvě za víkend. Máme řadu spolků, které jsou velmi činné.

Zbývá vám vůbec nějaký volný čas pro sebe, popřípadě pro rodinu?

Pro mě vůbec, ale rodinu se 
v tomto ohledu snažím nešidit. Pokud třeba někde moderuju, pojmeme to trochu jako rodinný výlet, na němž společně můžeme trávit čas. Například při výročí Dvořiska se mnou byli i mé dvě děti a manžel.

Poměrně často jste se objevovala 
v rámci různých pořadů na televizních obrazovkách nebo, jak již bylo zmíněno, jste moderovala různé společenské akce. Musela jste kvůli starostování tyto činnosti omezit?

Postupem času tak nějak vykrystalizovalo, co budu moci dělat a co už stíhat nebudu. Vše se nedá dost dobře skloubit. Starostování se chci věnovat naplno, na vše být plně soustředěna a této práci odevzdávat maximum. Stále mi chodí nejrůznější nabídky, ale když se někdo třeba ozve ohledně nějaké akce v Praze, odmítám, protože to časově není možné.

Na který z pořadů vzpomínáte nejraději? Na Polaru jsme vás mohli vídat v Jak šmakuje Moravskoslezsko?, na TV Pohoda jste pro změnu moderovala soutěž Ostře sledovaný vlak.

Prvně jmenovaný projekt inicioval Moravskoslezský kraj a už doběhl do konce. Bylo to moc příjemné. Podívala jsem se na různá místa našeho kraje od Bruntálu po Jablunkov. Někam se ráda vracím i s rodinou. 


U soutěžního vlaku mi navždy
 v hlavě zůstane vzpomínka na silný příběh s jedním zhruba osmdesátiletým cestujícím, který při cestě do Prahy vyhrál první cenu. Tou bylo neomezené cestování vlakem po Evropě. Řekl mi, že děkuje, ale jede do Prahy na operaci srdce a že neví, jestli tuto jízdenku ještě někdy využije.

Od vašeho památného titulu Miss ČR letos uplynulo přesně dvacet let. Napadlo by vás tehdy, že se jednou stanete starostkou Kravař?

(smích) Ani ve snu. Tohle ale byla nějaká životní cesta, žádný plán. Najednou jsem se octla 
v této funkci a po celé volební období se maximálně vynasnažím, abych nedělala ostudu.