Přednášející Ondřej Kolář posluchače důkladně seznámil s poměry, které na území opavského okresu v souvislosti se zločinností panovaly. Popsal také některé konkrétní případy. Naše redakce s ním na toto téma pořídila krátký rozhovor.

Čím je kriminalistika na Opavsku právě v tomto období zajímavá?

V období okupace kriminalitu a kriminalistiku ovlivňovalo několik základních faktorů. Atmosféra strachu a nejistoty vedla k určitému úpadku tradičních hodnot a konvencí, k tomu v průběhu války přistupovaly zásobovací potíže, v jejichž důsledku se lidé uchylovali ke krádežím či pašování.

Nesmíme také zapomínat na to, že válka s sebou přinesla značný pohyb obyvatelstva, takže v regionu kromě místní populace pobývalo množství uprchlíků z frontových oblastí a nuceně nasazených dělníků, což bezpečnostním orgánům ztěžovalo dohled.

Důležitou roli hrálo národnostní napětí, jelikož na Opavsku existovala česká enkláva v rámci zabraného pohraničí. Ačkoliv okupační režim výrazně zpřísnil tresty i za méně závažné delikty, v důsledku uvedených faktorů zločinnost neklesala.

Poměrně rozšířená byla kriminalita mládeže a hospodářské delikty jako padělání potravinových lístků. Mnohé incidenty měly také národnostní a politický podtext, například v říjnu 1939 došlo v hostinci ve Stěbořicích ke rvačce mezi místními Čechy a členy nacistického oddílu SA.

Navazovala tato přednáška nějakým způsobem na expozici Jménem zákona!, kterou je možno navštívit v Obecním domě v Opavě a která pojednává o historii četnictva na Opavsku?

Přednáška na výstavu navazovala jen volně, jelikož výstava období okupace pokrývá pouze okrajově a soustředí se hlavně na meziválečnou éru.

Je nějaký případ z daného období, který je obzvlášť významný?

Řada případů byla, obdobně jako dnes, poměrně triviální. Pozoruhodná je kauza z Komárova z roku 1940, kdy tamní porodní asistentka obdržela poštou od neznámého dárce balíček potravin. Ty se ukázaly být otrávené, oběť naštěstí přežila.

Případ byl vyšetřován velmi pečlivě, chemický rozbor potravin provedla kriminalistická laboratoř v Berlíně. Hlavní podezřelou se stala konkurentka poškozené, která zřejmě usilovala o její pracovní místo. Usvědčena byla srovnáním rukopisu s písmem, jímž byla napsána adresa na balíku s otráveným jídlem.

Lze současné kriminalistické postupy srovnat s těmi tehdejšími? V čem je největší rozdíl, pokud bychom pominuli vymoženosti současné doby (počítačovou či kamerovou techniku atd.), které kriminalistům práci usnadňují.

Kromě samozřejmé modernizace používaných technologií zůstávají základní vyšetřovací postupy obdobné, tedy zajištění a fotodokumentace místa činu, zajištění stop a předmětů doličných, výslech svědků a tak dále. Tyto základní principy moderní kriminalistiky se zformovaly již na přelomu 19. a 20. století.

Plánujete v budoucnu zařazení dalších podobných přednášek? Pokud ano, čeho konkrétně se budou týkat?

Přednášek týkajících se dějin kriminalistiky již v letošním roce proběhlo více, především v souvislosti s již zmíněnou výstavou Jménem zákona! V současné době probíhá výzkum činnosti ostravského policejního komisařství v době první světové války, dílčí výsledky bych rád prezentoval koncem října na konferenci o Moravě a Slezsku v letech 1914-1918, kterou Slezské zemské muzeum aktuálně připravuje.