Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vít Holý: Trakéni si uznání zaslouží

Chovem trakénského koně se v Bolaticích-Borové zabývá MVDr.Vít Holý a velmi ho těší, že je chov tohoto plemene 
v Česku na vzestupu. Historickým mezníkem byl rok 2012, kdy získal Svaz chovatelů českého trakéna oprávnění k vedení plemenné knihy TRAK.

10.4.2016
SDÍLEJ:

Vít Holý v sedle svého trakénského plemeníka Quintara.Foto: archiv Víta Holého

Máte k obdivu vůči trakénům nějaký důvod?

Mám spoustu důvodů. Jsou to ušlechtilí, inteligentní, odolní a na pohled krásní koně, navíc jde v zásadě o jediné sportovní plemeno s dlouhou historií. Ušlo
v ní takovou cestu, jakou ostatní plemena neprošla. Názorně ho charakterizuje film Válečný kůň.

Proč myslíte?

Od svého vzniku do konce druhé světové války to byli armádní koně. V roce 1945 jich byla tisícovka odvedená do Německa, ale kruté podmínky dlouhého pochodu přežila jen třetina. Muselo to být mimořádně zlé, protože trakéni jsou až neuvěřitelně odolní.

Při návštěvě doktora Wezela na zámečku poblíž Mnichova jsem si prohlížel zašlou fotografii jezdce s koněm. Zachycovala jeho otce na trakénském valachovi Fridolínovi, který ho po útěku od Stalingradu bezpečně dopravil až domů.

Vzdálenost možná přes dva tisíce kilometrů dokázal ten skvělý kůň urazit navíc v třeskuté zimě a válečné vřavě. To by jiné plemeno asi nesvedlo.

Už dlouho je po válce. Jak jsou trakéni využívaní civilně?

Jako sportovní koně v různých závodních disciplínách a jsou 
v nich úspěšní. Mezi oběma válkami devětkrát zvítězili na Velké pardubické, jmenovat mohu v tomto směru například Herolda, Remuse nebo Landgrafa. 
S rozmachem klasických jezdeckých disciplín počet jejich úspěchů stoupá v drezúře, ve skocích i v military a někteří trakéni jsou ve své historii olympijskými vítězi.

U nás se úspěšně rozvíjí i spolupráce se zahraničními chovateli. Členy Svazu chovatelů českého trakéna je už několik hřebčínů v Německu a Rakousku. Toto plemeno choval na Opavsku dnes už neexistující hřebčín Albertovec, kde se chov trakénů mezi lety 1990 až 2003 i přes těžkosti zdárně rozvíjel. K jeho zrušení došlo až po změně majitele

Mrzí vás zánik hřebčína?

Na to není jednoznačná odpověď. Strávil jsem na Albertovci hodně času, a proto k němu mám dodnes určitý citový vztah. Za důležitější však považuji zachovanou existenci samotných trakénských koní a je mi celkem jedno, kde jsou chovaní.

Kolik jich stojí ve vašem hřebčíně Amona?

Tři plemenní hřebci v čele
s Quintarem, který pochází přímo z našeho chovu a je posledním žijícím čistokrevným plemeníkem z linie Quoniam. Je šampionem čtyř a pětiletých koní ve skocích na Moravě a jako pětiletý byl nejlepším skokovým trakénem v Česku i v Evropě.

V soutěži šestiletých skončil na Moravě druhý. Našeho dalšího plemeníka Schrallinga si letos půjčil rakouský hřebčín Treiber a připouští ho 
v rámci České plemenné knihy. Kromě těch tří plemeníků máme u nás ještě osm závodních koní jiných plemen a tři klisny 
s dorostem.

Sportovní koně jsou nároční na krmení i údržbu. Je obtížné uživit dvacítku takových koní?

Je to po všech stránkách obtížné a též finančně nákladné. Víte, srdeční záležitost je jedna věc a realita zase druhá. Otevřený jezdecký oddíl neprovozuji a tak musím k zajištění chovu hledat různé cesty.

Jak jste se ke koním vlastně dostal?

Přitahovaly mě od útlého dětství a první příležitost v sedle jsem dostal na jízdárně v Londýně, kde jsme s otcem nějaký čas pobývali. Po návratu jsem začal už pravidelně jezdit v pražském oddíle a tak to se mnou šlo dál. Své koně si dodnes jezdím na parkurech sám.

Převzal váš syn rodinnou tradici?

Ondra má koně také rád, ale jeho profesní cesta vede jiným směrem. Je doktorem přírodních věd a působí jako vědecký a pedagogický pracovník v olomoucké fakultní nemocnici.

Vít HolýNarodil se roku 1959 v Praze a po absolvování brněnské Vysoké školy veterinární nastoupil jako veterinární lékař do hřebčína Albertovec. Od roku 1987 vedl dostihovou stáj 
v Oticích a v roce 1990 se vrátil na Albertovec, který znovu vedl a o tři roky později zprivatizoval.

Problémy spojené s privatizací, vedly v roce 2000 ke konkurzu hřebčína a do roku 2003 v něm zůstal jako vedoucí chovu. Potom se stal privátním veterinářem a je jím dosud. Zabývá se hlavně terénními veterinárními pracemi u koní a okrajově též 
u malých zvířat.

Je předsedou Svazu chovatelů českého trakéna a členem předsednictva Svazu chovatelů slovenského teplokrevníka.

Autor: Jitka Hrušková

10.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ivo Vondrák.

ON-LINE rozhovor s Ivo Vondrákem, hejtmanem a krajským lídrem ANO 2011

Milan Čichoň

ON-LINE rozhovor s Milanem Čichoněm, kandidátem ČSSD na poslance PČR

Houbař ztratil v lese zbraň, policisté ji našli

Hůlka, košík, nůž, hadřík, případně mobilní telefon. To vše patří do běžné výbavy houbaře. Neplatí to však o jedenapadesátiletém muži z Ostravy, který si s sebou vzal i legálně drženou zbraň, s níž vyrazil na Opavsko.

Deblkanoisté Kašpar s Mrůzkem se chtějí probojovat do seniorské reprezentace

Talentovaní opavští deblkanoisté Albert Kašpar s Vojtěchem Mrůzkem mají za sebou velmi dobrou sezonu a pro tu příští mají jasný cíl.

Hubertova jízda opět lámala rekordy

Na začátku bylo rozhodnutí, že jízdu v bryčce přenechám kolegovi fotografovi. Nakonec se ale ve mně hnulo reportérské svědomí a díky laskavosti rodiny Binarovy ze Skřipova jsem se také mohl „nalodit“ a Selskou Hubertovu jízdu absolvovat v jejich voze.

Tento týden představíme prvňáčky ze ZŠ Šrámkova a ZŠ Kylešovice

Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka - pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení