Pojem Einsteinovy obecné teorie relativity zná ze školy asi každý. Povězte ale, čím je vlastně objev gravitačních vln pro vědu tak senzační?

Je to něco grandiózního. Otevírá se nám tím úplně nové okno do vesmíru a lze od něj očekávat naprosto klíčové věci v astrofyzice. Dojde ovšem i k prohloubení znalostí částicové fyziky. V budoucnu mohou důsledky tohoto objevu pomoci řešit energetické problémy, vznik nových forem látek, materiálů, zkrátka lze čekat, že povedou k obrovskému technologickému pokroku.

Aby gravitační vlna vznikla, určitě se muselo ve vesmíru něco stát. O co tedy šlo?

Gravitační vlna, která byla zachycena, vznikla už strašně dávno splynutím dvou černých děr. Když se díry za silného výbuchu spojily v jednu, byla vyzářena velká energie právě v podobě gravitačních vln. Velmi jednoduše řečeno – srazily se dva objekty, přičemž vznikla gigantická vlna, jejíž energie odpovídá trojnásobku energie odpovídající hmotnosti našeho Slunce.

Jak moc ztratila vlna na intenzitě, než dorazila k nám na Zemi?

Velmi. Zachycení muselo být měřeno 
s extrémní přesností.

Takže člověk ji ani neměl šanci pocítit?

Přesně tak. Kdyby se ale třeba naše planeta nacházela ve vzdálenosti jednoho milionu kilometrů od splynutí děr, zlikvidovala by gravitační vlna úplně všechny organismy, nikdo by nepřežil. Vlna by zabila člověka tak, že by mu například odtrhla hlavu.

Ta energie je v pozemských měřítkách nedosažitelná, prostě ji neumíme vyrobit, ani například 
v CERN (pozn. autora – Evropská organizace pro jaderný výzkum) na úrovni mikrosvěta.

Dá se říci, jak dlouho k nám gravitační vlna letěla?

Pohybovala se rychlostí světla a letěla 
k nám více než jednu miliardu let.

Kdy vědci vlnu poprvé zachytili?

Bylo to loni 14. září, ale ještě dalšího půl roku tento objev vědci ověřovali, až jej nakonec na přelomu února a března letošního roku potvrdili a zveřejnili. A není to první případ, druhá vlna byla zachycena v prosinci a věřím, že budou přicházet další.

Jak si lze takovou černou díru vůbec představit?

Je to objekt, ve kterém dosahuje gravitace extrémních účinků. Černá díra do sebe polapí veškerou možnou hmotu a energii, dovnitř projde cokoli, ven ale nic. Hranice černé díry se nazývá horizont událostí, za něj už nevidíme. Ale doufáme, že tímto objevem se můžeme dozvědět, co se v černé díře odehrává.

Vaše mezinárodní skupina, která gravitační vlny zkoumá tady v Opavě, čítá několik členů. Co přesně děláte?

Zkoumáním gravitačních vln se zabývá především kolega Bobur Toshmatov a náplní naší práce jsou nejrůznější výpočty. Spolupracujeme s vědci z celého světa.

Pro vědce musel být tento objev opravdu stěžejní. Co přesně znamenal pro vás, jako pro astrofyzika?

Když jsem se to dozvěděl, měl jsem nepopsatelnou radost. Je to opravdu něco fantastického, s nádechem mystiky, protože je to přesně sto let, kdy gravitační vlny předpověděl Albert Einstein. Vědcům se teď skutečně naskýtá šance podívat se hluboko do „hrnce", ve kterém pánbůh „vařil" náš vesmír.

Zdeněk Stuchlík byl děkanem Filozoficko-
-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity už
 v letech 1991–1994, poté ještě v období 2001–2007. Pak zastával funkci prorektora pro vědu a výzkum, od roku 2011 je opět děkanem.

Vyučuje teoretickou fyziku a astrofyziku, spolupracuje s univerzitami v Oxfordu, Göteborgu, Bergenu nebo s CERN. Publikuje v nejvýznamnějších vědeckých časopisech, jeho práce dosahují výrazného světového ohlasu. Je rovněž úspěšný fotograf.