Jací jsou podle vás studenti této fakulty?

Jako všude jinde vynikající, průměrní i slabší. Naštěstí se však projevovali hlavně studenti vynikající napříč všemi obory. Nejvýraznějšími byli studenti fyziky a tvůrčí fotografie.

Čím se mohou pochlubit fyzici?

V evropském měřítku patří naše fyzika mezi prestižní pracoviště svého druhu. Máme nejenom talentované tuzemské doktorandy, ale i jejich kolegy z Uzbekistánu nebo z Ukrajiny. Když budu konkrétní, tak Arman Tursunov z Uzbekistánu získal nedávno na konferenci v ruském centru jaderných výzkumů Dubně cenu za nejlepší přednášku v sekci teoretické fyziky.

Studenti teoretické fyziky vydali během dvou let studia takový počet článků v odborných publikacích, jaký mnoho jiných odborníků nevydalo za celý život. Náš absolvent Karel Adámek se nyní v Oxfordu zabývá hitem multifázovou filtrací, kterou aplikuje na astrofyzikální problémy.

Fyzici se skutečně mohou pochlubit, jak jsou na tom fotografové? Veřejnost je zná asi víc než fyziky.

Náš Institut tvůrčí fotografie má obrovskou mezinárodní prestiž, což je mimo jiné také zásluha studentů. Polovina z nich je ze zahraničí, především z Polska, ale též ze Slovenska.

Velmi úspěšný je například Roman Vondrouš, který v roce 2013 získal v Amsterodamu první cenu World Press Photo v kategorii Sport, Rafal Milach, Lucia Nimcová, Tereza Vlčková, Bára Prášilová, Jan Brykczynski, Barbora a Radim Žůrkovi. Mohl bych však jmenovat ještě mnoho dalších.

Zapojují se studenti do některých regionálních aktivit?

Velmi aktivně a zaslouží si za to ocenění. Studenti Audiovizuální tvorby se podíleli na letošním opavském studentském mezinárodním filmovém festivalu Opavský páv. Zahajoval jsem ho a proto vím, kolik úsilí a času je stál. Studenti lázeňství, gastronomie a turismu se například zapojili do letošního Otevírání turistické sezony u zámku Hradec nad Moravicí, kde měli svůj stánek.

Na jejich adresu mi přišla řada pochvalných ohlasů. Dobré jméno nám dělají budoucí historici i archeologové, kteří jsou velmi aktivní ve svých klubech. Studenti archeologie vstoupili do povědomí například průzkumem v Pustějově na Novojičínsku.

Našli tam stopy pravěkého překladiště kamene a jejich objev svým významem daleko přesahuje hranice České republiky. Budoucí informatikové zase spoluorganizují soutěž v programování robotických systémů Opavský Robocup i soutěž Za tajemstvím elektronu. Studentských akcí je ovšem mnohem více, včetně Majálesu a dalších.

Se studenty je fakulta zjevně spokojená. Jak jsou studenti spokojení s fakultou?

Podle všeho je to spokojenost oboustranná. Z našeho nedávného dotazníku mezi studenty vyplynulo, že jsou na naší fakultě spokojeni. Oceňují především její rodinnou atmosféru i vlídné klima. To nás samozřejmě těší, ale i zavazuje, protože studenty považujeme za naše „rodinné stříbro".

Můžete to vlídné klima a rodinné stříbro upřesnit?

Rodinná atmosféra a vlídné klima je dáno skutečností, že naše fakulta není velká, lidé se zde znají, potkávají se na chodbách a zdraví se. Tyto zdánlivé maličkosti jsou velice důležité. Jsou to detaily, z nichž se skládá celek a naším je cílem je, aby se u nás studenti cítili dobře, aniž je tím vyloučena náročnost studia.

Chceme je vybavit vědomostmi, dovednostmi a sociální inteligencí tak, aby uspěli na trhu práce. O tom, že se to většina z nich daří, není pochyb.

Pochybnost není jistota. Funguje nějaká zpětná vazba?

Zpětnou vazbu máme dobrou. Spokojeni jsme víceméně i se zájmem o studium na naší fakultě. Samozřejmě vždy může být všechno lepší, ale my nemáme důvod si naříkat. Zájem o nabízené studijní obory je zhruba stejný jako v minulých letech, o některé více o některé méně.

Nejvíce mne těší rostoucí zájem výborných zahraničních studentů o doktorské či magisterské studium teoretické fyziky a astrofyziky, což je dáno tím, že se našemu výzkumu dostává značné pozornosti ze strany kolegů z celého světa.

Zdeněk Stuchlík byl děkanem Filozoficko-přírodovědecké fakulty už v letech 1991 až 1994 a potom ještě v období 2001 až 2007. Pak zastával funkci prorektora pro vědu a zahraniční styky. Děkanem byl zvolen opět v roce 2011 a pro další období v roce 2015 dosud.

Je profesorem teoretické fyziky a astrofyziky. Vede prestižní opavské Centrum teoretické fyziky a astrofyziky a spolupracuje s univerzitami v Oxfordu, Göteborgu nebo Bergenu, s Evropskou laboratoří pro fyziku částic CERN u Ženevy a se SISSA v Terstu.

Publikuje v nejvýznamnějších vědeckých časopisech, jeho práce dosahují výrazného světového ohlasu. Je úspěšný i v umělecké činnosti, v níž vytvořil stovky fotografií, které představil v desítkách výstav u nás i v zahraničí, v několika katalozích i v samostatné knižní monografii.