Stromy bez listí, déšť a šedivá obloha vyvolávají dojem zmaru. Na podzim bývají podle něj deprese pokaždé výraznější a trpívají jimi lidé všech věkových kategorií bez výraznějších rozdílů. S přibývajícím podzimem se nálada citlivých osob ztrátou letní pohody dostává do minusové oblasti, letos zvýrazněné i špatnou ekonomickou situací.

Postižení si ji mohou zvednout zvýšenou aktivitou a upravenou životosprávou a někdo sáhne i po skleničce. „Tento „životabudič“ je však krátkodobý, mívá nepříjemné vedlejší účinky a v další fázi může alkohol depresi ještě prohloubit,“ varuje psycholog Václav Kutnohorský.

Podzimní deprese vrcholí po vánočních svátcích a pokračuje po Novém roce stresem, který psychiatři označují za deprese z vyhoření a odbřemenění. V klasické „ladovské zimě“ nepříjemné pocity ustupují, ale vyhráno není. Frustrace přicházejí zase v předjaří, kdy mohou souviset také s nástupem jarní únavy a přetrvávají zpravidla do května.

Tento jarní měsíc plný lásky bývá kupodivu i měsícem zvýšeného počtu sebevražd. „S nástupem léta se situace znovu zklidňuje a lidská psychika prožívá uvolnění. Dlouhé světlo, modrá obloha, prosluněné dny a rozkvetlá příroda na ni působí přímo blahodárně a v té době se lidem zase začíná líbit na světě,“ dodává Ivan Drábek.