Ve výběrovém řízení pořádaném ministerstvem financí získala tuto zakázku opavská projekční kancelář Studio – D, která v současné době již pracuje na projektové dokumentaci pro stavební povolení a na výběru zhotovitele stavby.

Podle záměru by stávající pláž měla být rozšířena pouze nepatrně, protože v těch místech nepočítá se zvyšováním počtu rekreantů. Novinkou bude vytvoření mělčiny a plovoucích ostrovů ve východní zátoce vodní nádrže, kde má příroda stále volnou ruku.

„Mělčina vytvoří podmínky ke klidnému životu a rozmnožování ryb a obojživelníků. Plovoucí ostrůvky s kmeny stromů a zelení zase vytvoří ideální podmínky pro hnízdění ptáků. Úpravy přispějí rovněž ke zvýšení samočisticí schopnosti jezera,“ přibližuje svou vizi autor záměru Lubomír Dehner ze Studia - D.

Půjde o část Stříbrného jezera, která nebude určena lidem, nýbrž přírodě.

Nákres lávky při pohledu seshora.

Vstup do vod jezera

Vstupů do vody sice výrazně ubude, zato se dočkají zpevnění. Tím budou pro koupající daleko příjemnější a bezpečnější než dosud. Pamatováno je rovněž na děti, pro které by měl být vytvořen prostor k hrám. Pláže budou dělit skupiny pobřežní zeleně, stromy v okolí budou mít zvednutou korunu, aby umožnily návštěvníkům posezení ve stínu.

S parkovištěm pro necelou stovku vozidel je počítáno na druhé straně silnice v prostoru bývalé Květeny a lidé se od něj dostanou ke Stříbrnému jezeru navrženým podchodem. U vodní plochy zůstane jen nejnutnější počet parkovišť pro tělesně postižené osoby. Přístup k jezeru je navržen z Městských sadů od Parkhotelu.

Nová smíšená komunikace pro pěší, cyklisty i bruslaře bude navazovat na podchod pod silničním obchvatem a řeku překlene nová lávka.

Mapka znázorňující využití okolí přírodní nádrže.

Kolem Sádráku bude cyklostezka

„Po levé straně řeky bude vybudována nová cyklotrasa, vedoucí z Palhance až k soutoku Opavy s Moravicí u Globusu,“ informuje Lubomír Dehner.

Pěšiny, které lidé u Stříbrného jezera za desetiletí vyšlapali, budou upraveny. „Nebudou však podporovány v přírodní východní části, kde je pohyb lidí nežádoucí. Místo nich tam porostou keře, bránící lidem v přístupu k vodě,“ konstatuje Lubomír Dehner.

Příští rok by mohlo proběhnout výběrové řízení na dodavatele stavby a po něm může být úprava jezera zahájena. Náklady se budou pohybovat zhruba do 200 milionů korun, které Opavě poskytne ministerstvo financí z vládního programu nápravy ekologických škod po těžbě.

Stříbrné jezero je totiž zatopený sádrovcový lom, a tudíž spadá do státního projektu.

Dokumentaci názorně doplňuje technický nákres řešení otočného mola.

Úpravu sádráku iniciovalo město

Statutární město Opava celou akci nejenom iniciovalo, ale také připravilo. „Nejdříve muselo přijít s nápadem, pak hledalo dotační tituly, které by rekultivaci pomohly, a následně muselo připravit přesné a kvalitně zpracované podklady,“ přibližuje roli města v celé rekultivaci mluvčí opavského magistrátu Jan Šindler.

To byly podmínky, za kterých se pak mohlo ucházet o dotaci v rámci vypsaného programu, což se povedlo. Zpracování bylo natolik kvalitní, že ministerstvo financí vzalo do své režie i další náklady, související s přípravou dokumentace pro územní řízení.

„Město díky tomu ušetří vlastní peníze a rovněž obstaralo i další náročnou část přípravy, kterou představují výkupy potřebných pozemků,“ dodává Šindler.

Jitka Hrušková

Oslovení Opavané jsou spíše proti

Nechali byste Sádrák takový, jaký je? A pokud byste ho změnili, jak? To byly otázky, které v opavských ulicích položili náhodně vybraným lidem.

Například osmačtyřicetiletá Helena Koňařová odpověděla: „Přistěhovala jsem se do Opavy teprve nedávno, ale Sádrák znám. Nedělala bych s ním nic. Jsou tam bufety a příroda se mi tam líbí.“

O změnách se z novin dozvěděl také důchodce Radomír Kašpárek, který by s místem nedělal také nic: „Máme chatu, takže chození do těch míst pro mě není aktuální a nechal bych je nezměněné. Znám to tam. Stačí mi to tak, jak je.“

Důchodce Jan Král naznačil, že jsou důležitější věci, o které je třeba se nejprve postarat, ale pěkné prostředí je pro něj také důležité. „Zatím nemám informace, kdo by za projektem měl stát. Nesouhlasím, pokud by měly být změny financované z kapsy daňového poplatníka. Na druhou stranu jsem pro, pokud by změna zlepšila charakter místa.“

Třiadvacetiletý Jiří Hrubý si všímá, že lokalita slouží nejen k opalování, společenským aktivitám nebo hrám. „Chodím tam na různá místa. Některá bych upravil.Mámna mysli terén. Například zátoku pro rybáře bych nechal, jak je, popřípadě bych ji oddělil. Přidal bych lavičky a určitě víc odpadkových košů.“

Přemysl Bierhaus

Sádrák je zahalen tajemstvím…

Lom byl zatopený takovou rychlostí, že pod vodou zůstaly nejen stroje, ale i lidé. I takto vzpomínají na dávné zatopení lomu někteří pamětníci. Některé z lidí se prý podařilo zachránit, jiní prý jsou pod vodou dodnes.

Potápěči, kteří lom v minulosti zkoumali, se údajně pohybovali jen v okrajových částech. Proslýchá se totiž, že v jezeře jsou silné vodní víry. Záhadou je, že na jezeře zahynula řada dobrých plavců. Jednu dobu tam byl údajně i zákaz koupání.

Někteří lidé mají dodnes ze Stříbrného jezera respekt a koupání na tomto místě se raději vyhýbají.

Fakta však hovoří jasněji. Sádrovec se začal na Opavsku těžit zřejmě v roce 1849. Hlubinná těžba začínala na pravém břehu řeky, tedy v místě, kde se dnes nacházejí Městské sady. Předpokládá se, že těžba nebyla rozsáhlá. Dobytý sádrovec se používal jako přísada do malty nebo hnojivo.

Nejdříve se těžilo jen na pravém břehu, poté se však těžba přesunula i na levý. Obě strany byly nejspíš pod řekou propojeny překopy. To mohlo být příčinou pozdějšího zatopení lomu. Poměrně brzy se těžba přesunula jen na levý břeh.

Svého rozkvětu pak dosáhla po druhé světové válce, kdy se ještě pořád těžilo hlubinným způsobem. Co se týká povrchové těžby sádrovce, ta je relativně mladou záležitostí. Povrchový důl v místě, kde se dnes nachází oblíbený Sádrák, byl otevřen až v roce 1956. Povrchová těžba byla mnohem efektivnější, a především byla schopna uspokojit rostoucí poptávku cementáren.

Tím, jak se důl těžil do hloubky, se začala na severní straně objevovat halda.

V letech 1961 – 1963 se zjistily až trojnásobné průsaky vod z řeky Opavy do prostoru těžby. Z tohoto důvodu se dno jílovalo a těsnilo. V roce 1964 se však objevil natolik silný proud, že se ho již zastavit nepodařilo. Zhruba deset metrů tryskající mohutný proud celý lom zatopil. Stačil na to pouhý jeden měsíc.

Většinu zařízení se údajně podařilo odvézt. V lomu podle všeho zůstalo pouze nepohyblivé zařízení, například koleje.

Zatopením lomu vzniklo jezero s plošnou rozlohou šest hektarů. Vzhledem k tomu, že bylo okolí lomu v podstatě mrtvou krajinou, byl několik let poté zpracován projekt terénních úprav.

zdroj: www.staraopava.cz