Běhají jako splašení

„Sběrači ovoce zde mají auta na kraji, takže se jim špatně vyhýbá. Do toho běhají sem tam jako splašení a vůbec se nedívají napravo ani nalevo," postěžoval si Petr Hlaváček. „Proti sběračům nic nemám, ale opravdu jsem se obával, že některého z nich srazím,"svěřil se. „Nemluvě o tom, jaký za sebou nechávají nepořádek, ovoce je všude rozježděno," dodal.

Tito sběrači ale na Opavsku nejsou žádnou výjimkou. Každoročně se ovocné stromy podél cest stávají terčem mnohých Opavanů. Ovoce pak končí většinou v domácích palírnách místních lidí, kteří je používají pro získání kvasu na ovocný destilát.

Stromy u silnic druhé a třetí třídy

Paradoxem je, že ale jejich chování není ve většině případů legální. „Naprostá většina ovocných stromů podél silnic druhé a třetí třídy je majetkem Moravskoslezského kraje a stará se o něj Správa silnic. Záležitost trhání ovoce v současnosti neřešíme, neboť náklady na kontrolu ovocných alejí při dozrávání v poměru k zisku je velice nerentabilní," uvedl před nedávnem vedoucí opavského střediska SSMSK Karel Sýkora.

Tenkrát ale zároveň přiznal zvýšené nebezpečí vymáhání plateb na příkopech přímo od občanů, a to kvůli rizikovému chování lidí vůči jeho zaměstnancům.

Slušní lidé a ti druzí

„Inkasujeme pouze občany, kteří ze slušnosti přijdou říci, že chtějí za ovoce zaplatit. Ti ostatní se chovají tak, jak se chovají," dodal Karel Sýkora. „Máme případy, kdy prodáváme stromy takzvaně nastojato. Tržby se pak pohybují jen v řádech několika tisíc korun," vysvětlil také Karel Sýkora. Oproti tomu sběr ovoce na silnicích a dálnicích první třídy nikterak omezen není. Vzhledem k umístění stromů na rizikových dopravních úsecích se ale nedoporučuje.