Jednou z nich je například ta s názvem Vitamíny pro Opavsko, jejímž hlavním cílem je podpora pěstování vlastního ovoce a zeleniny. Jde o aktivitu Místní akční skupiny Opavsko. Lidé si mezi sebou sdílí rady a tipy na pěstování nebo osvědčené recepty.

„Skupinou voláme po návratu k dovednostem, k úctě a respektu k přírodě a také ke společnému setkávání obdobně naladěných nadšenců. Letos jsme se jako členové „vitamínové“ skupiny zúčastnili dvou zahradních slavností, pořádaných spolkem Za Opavu v Alžbětině zahradě. Jedna slavnost byla jarní, na které probíhal SWAP sazenic a semínek a druhá, podzimní, byla určena i ke směně vypěstovaných produktů,“ přibližují autoři skupiny Renáta Veselská a Milan Freiberg.

A na bázi výměny funguje například od loňského léta další facebooková skupina Opavská burza ovoce, zeleniny a květin. Lidé zde nabízí i darují produkty své zahrady. Iniciátorem burzy byl Jan Weiss ze Školního statku Opava, kterému někdo neustále něco nabízel, ptal se, zda neví o někom, kdo shání nebo prodává zeleninu. A nápad byl na světě.

Brambory jdou na dračku

Podzim bývá každoročně dobou, kdy si lidé dělají zásoby brambor na zimu. Někdo si je kupuje v supermarketech, ale pokud chce mít zaručenou jistotu, že jde o domácí produkt, objedná si je u některého z lokálních zemědělců.

„My si pěstujeme na zahradě rané brambory. Ale vždycky v září si jezdíme pro ty na podzimní a zimní uskladnění k jednomu zemědělci do Kobeřic, který se nám osvědčil. Letos jsme zaplatili deset korun za kilo a podle toho, co nám říkal, zájem kupujících byl obrovský. Je pravda, že minulý rok měly trochu zhoršenou kvalitu, různé menší tmavé skvrnky, které se musely vyřezávat. Ale co jsme pozorovali, to bylo všude, třeba i u brambor z Polska. My ale podporujeme místní „farmáře“ a měnit to rozhodně nebudeme,“ říká Martina Otýpková z Opavy.

A své brambory prodávají právě i na zmíněném školním statku. Za kilogram odrůdy Adéla zaplatíte sedm korun. Kilo malých brambor vás vyjde na tři koruny.

„Zájem byl strašně velký. Do sto kilo nebyla potřeba objednávka, lidé si rovnou přijeli, nad sto kilo si už si dopředu zavolali a my jim to nachystali. Průběžně jsme vyorávali, třídili a pytlovali. Momentálně nám ale bohužel nepřeje počasí, protože zapršelo a my nemůžeme kopat. Počítáme, že do čtrnácti dnů bychom měli vykopat i ten zbytek,“ uvedl Jan Weiss. Na školním statku prodávají kromě brambor třeba i dýně, největší poptávka je podle Jana Weisse po těch okrasných.