Vůbec nejsilnější zemětřesení za posledních sto let pocítilo Opavsko v roce 1931. Vzpomínky na něj se dokonce dochovaly v záznamech pamětníků.

„Ten rok s námi v Opavě zatřepalo zemětřesení. Jednou po ulehnutí to zahoupalo postelí a venku začlo všechno křičet od kohouta, slepice až po posledního psa. Jen to. Za chvíli jsem usnul. Ráno se mluvilo o zemětřesení a že v Kylešovicích prý spadl komín, jinak nic.

Až jednou před obědem v kanceláři to zamávalo otevřenými dveřmi a ten co stál, se něčeho chytal, aby se nezvrátil. Zase zemětřesení, posun půdy, žádné neštěstí,“ svěřuje se ve svých pamětech opavský rodák Stanislav Petřík.

NEJSILNĚJI SE ZEM TŘÁSLA V ROCE 1931

Šlo o otřesy, které byly na Opavsku zaznamenány mezi 11. a 16. dubnem 1931. K nejsilnějšímu z nich mělo dojít během 12. dubna.

Naše redakce se spojila také se seismoložkou Janou Pazdírkovou z Ústavu fyziky Země při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Ta dokonce konstatovala, že seismickou aktivitu v roce 1931 lidé na Opavsku pociťovali delší dobu. A to konkrétně od 30. března do 23. července.

„Celkově se jednalo asi o dvacítku otřesů. Podle záznamů byly pozorovány v Hrabyni, Stěbořicích, Moravici, Kajlovci, Benkovicích anebo Hradci nad Moravicí. Šlo o nejsilnější zemětřesení v této oblasti za posledních sto let,“ komentovala Jana Pazdírková s tím, že tehdy neexistovaly takové měřicí přístroje, které mají odborníci k dispozici dnes.

„Víme o nich z dopisů, článků, které vyšly v tisku, a podobně. Například za Rakouska-Uherska, konkrétně v období mezi roky 1896 až 1914, měl každý okrsek svého zpravodaje, který od občanů zaznamenával informace o zemětřesení. Se začátkem první světové války byla tato služba zrušena.

Dnes jsou možnosti úplně jiné. Zprávy se šíří po internetu a o poslední události se mnoho dozvíme například ze spousty vyplněných seismologických dotazníků,“ mínila dále seismoložka.

Zem v opavském okresu se znovu otřásla v září 1934. Další výraznější zemětřesení přístroje zachytily až o dvaapadesát let později. Zatím poslední otřesy předcházející těm nedělním, které lidé mohli pocítit, proběhly v srpnu 1993.

Jako epicentrum byly určeny Dolní Životice, ale dle svědeckých výpovědí byly postřehnutelné také v nedalekých Svobodných Heřmanicích ležících na samé hranici opavského a bruntálského okresu.

V NEDĚLI 520 HLÁŠENÍ

Poslední zemětřesení, které bylo seismologickými stanicemi registrováno, mělo ohnisko severně od Hlučína s magnitudem 3,5 a došlo k němu v neděli 10. prosince ve 3.52. Do 24 hodin po otřesu dorazilo zhruba 520 hlášení přibližně do 80 kilometrů od ohniska.

Byť otřesy podobné intenzity jsou v našich zeměpisných šířkách ojedinělé a dostavují se nepravidelně v rozmezích několika desítek let, seismická aktivitu na Opavsku přístroje zaznamenávají. „Otřesy, které člověk nepocítí, jsou zde zaznamenávány každý měsíc,“ doplnila Jana Pazdírková.