Další část dlouho očekávané dálnice D47 bude zprovozněna ve středu. Nejde však ještě o plnohodnotné otevření s kolaudací, ale o takzvané zpřístupnění k předčasnému užívání nedokončené části dálnice.

První úsek v délce dvanácti kilometrů vede mezi Bílovcem a Hladkými Životicemi a vozy by po něm měly jezdit bez omezení. Druhý úsek, dlouhý osmnáct kilometrů, pokračuje od Hladkých Životic k Bělotínu a ještě není zcela hotový.

Obousměrný provoz bude proto soustředěn na jednu polovinu dálnice. Oba úseky začalo Ředitelství silnic a dálnic ČR budovat na jaře 2006. Ulevit by měly hlavně přetíženým silnicím 1/47 a 1/48, takže by motoristé už nemuseli projíždět centrem Oder ani přes Fulnek.

Vhodné nájezdy pro motoristy z opavského okresu

Součástí dálnice mezi Bílovcem a Hladkými Životicemi bude mimoúrovňová křižovatka u Butovic a osmnáct mostů. Do Bělotína projedou řidiči dvěma mimoúrovňovými křižovatkami – u Hladných Životic a Mankovic.

Motoristé z opavského okresu si mohou nájezdy na dálnici D 47 vybrat podle bydliště. „Směrem na Ostravu mohou najíždět v Ostravě po Rudné a další nájezdy jsou v Bílovci a v Klimkovicích. Směrem na Fulnek mohou zájemci využít zatím jen mimoúrovňovou křižovatku v Hladkých Životicích, eventuálně také v Bravanticích,“ doporučuje specialista pro komunikace Ředitelství silnic a dálnic Roman Kluzák.

Konkrétněji řečeno bude pro Opavu, Hlučín, Dolní Benešov a Kravaře stávající napojení na D47 v Ostravě po I/56 na ul. Slovenskou a okružní křižovatku Místecká. Severní spoj I/47 řeší propojení D47 s ul. Mariánskohorskou I/58 v Ostravě.

Ve směru na Fulnek bude pro Opavu, Hradec nad Moravicí, Vítkov a Budišov nad Budišovkou nájezd na dálnici po nově otevřeném obchvatu Hladkých Životic, který začíná ve Fulneku jako nová komunikace I/57.

Nový úsek dálnice bude zpoplatněný okamžitě, ale starší úseky přes Ostravu až od Nového roku.

Vytoužená dálnice prospěje celému kraji

Po otevření zmíněných úseků zbude Ředitelství silnic a dálnic ČR k vybudování už jen úsek mezi Bohumínem a hranicí s Polskem. Celá dálnice D47 bude po dokončení měřit osmdesát kilometrů a přijde na téměř šedesát miliard korun.

Právě průmyslová oblast Ostravsko-Karvinska patří v republice k nejrozsáhlejším. Má jeden z nejvyšších stupňů nezaměstnanosti a možnost přilákání významných investorů hatila až dosud absence kvalitního a kapacitního připojení na republikovou dálniční síť.

Toto chybějící dopravní připojení poskytne regionu dálnice D47, která přináší do Moravskoslezského kraje šanci na oživení ekonomického rozvoje.

Jitka Hrušková

Co jste o D47 možná nevěděli

Stavba D47 přinesla několik zajímavých okamžiků. Vybrali jsme zajímavosti, které jste možná nezaznamenali.

Dálnice D47 přinese užitek

Umožní pevnější integraci kraje do dalších regionů v republice, zlepší dopravní konstelaci uvnitř ostravsko–karvinské aglomerace a zbytku regionu, odlehčí dopravu na místních komunikacích, podstatně zkrátí vzdálenosti a lépe propojí sever a jih Evropy.

Stavba dálnice nebyla jednoduchá Dálnice D47 prochází územím, které je z geologického hlediska velmi složité. V první polovině trasy to jsou hlavně sedimenty s neogenními jíly v hlubších polohách a poměry komplikuje nepravidelný výskyt podzemní vody.

V Ostravě šlo zase o průchod přes poddolované území s doznívajícími poklesy a s velkým nebezpečím výronu důlních plynů. Označení D47, nebo D1? Národní dálniční tah spojující tři největší města země - Prahu, Brno, Ostravu, má nést označení D1.

Vzhledem k historickému vývoji byly sice trasy D1 i D47 změněny, ale vzniklý souvislý dálniční tah by měl mít pouze jedno označení. Proto je projekt dálnice D47 od uvádění jednotlivých úseků do provozu systematicky označován jako dálnice D1, která bude mít v budoucnu trasu mezi Prahou a polskou A1 v délce 377 kilometrů.

Dálnice v číslech

Na trase D47 je 14 mimoúrovňových křižovatek a 55 protihlukových stěn v celkové délce 35 748 metrů. Při budování hlavní trasy dálnice museli stavbaři vykopat 8 583 844 krychlových metrů zeminy, což by vydalo na vykopání míst pro zhruba 72 000 běžných zahradních bazénů. Na osmdesáti kilometrech dálnice je postaveno celkem 145 mostů.

Publikace

Ředitelství silnic a dálnic vydává u příležitosti zprovoznění chybějících úseků dálnice publikaci o projektu D47 mezi Lipníkem n. B. a hranicí CZ/PL, který spadá pod tah dálnice D1 Praha - Brno - Ostrava – Polsko.

První smrťák

Ještě než byla komunikace dokončena, zapsala se do statistik první smrtelnou nehodou. Ta se stala v září loňského roku, kdy zde zahynul slovenský dělník. Toho společně s kolegou na staveništi u Fulneku zabila voda. Při práci na tlakovém potrubí o průměru 1,6 metru totiž praskl jeden ze svárů a z dvaceticentimetrové praskliny asi metr dlouhé začala tryskat voda.

Šest metrů hluboký příkop se začal zalívat. Silný tlak vtlačil oba do starých odstavných rour, kde jednoho z nich zadusily nánosy přinesené vodou. Po jeho vyproštění už jen lékař konstatoval smrt.

Upekl kopii tunelu

Dálnice není jen důvodem k radosti řidičů, ale jak se ukázalo, stala se i důvodem k velké radosti stovek dětí. Tolikrát v minulosti zmiňovaný dálniční tunel nedaleko Klimkovic se stal mimořádnou inspirací.

Místní cukrář Petr Neuwirth se totiž nechal touto silniční stavbou natolik oslovit, že se rozhodl upéct obří dort ve tvaru právě tohoto díla. Protože žádný nákres dálničního tunelu neměl, musel z cukru, marcipánu a dalších laskomin skládat dort po popaměti.

Nad dortem strávil Neuwirth dva dny. „Ten první jsem se psychicky připravoval, dalších čtyřiadvacet hodin jsem dělal,“ prozradil s úsměvem. „Udělal jsem to z jednoho dílu, ale protože by to nešlo nijak převézt, musel jsem dort v půlce rozpůlit,“ popsal cukrář těžkosti s výrobkem, který měl na délku dva a půl metru a na šířku metr a na výšku třicet centimetrů.

Zatímco výroba trvala den, „likvidace“ dortu zabrala jen několik hodin. Dort zamířil v den ukončení školního roku do Ostravy na náměstí, kde se o tři tisíce porcí postarali školáci.

„Říkal jsem si, co bych udělal, abych něčím Klimkovice proslavil. A když se stavěl tunel, tak jsem si řekl, proč ne.“ Tento dortový tunel ale nebyl prvním sladkým tunelem, který Neuwirth udělal. „První jsem dělal při otevření dálnice a skutečného tunelu. Byl ale zhruba třetinový,“ upozornil.

Dálnice D47 pamatuje i na biokoridory

Nově zprovozněný úsek dálnice D47 mezi Bílovcem a Bělotínem je z hlediska ochránců přírody přijatelným kompromisem. Dálnice je často ochránci přírody hodnocena jako příliš velký zásah do krajiny. Někteří z nich však ale přiznávají, že tato stavba je pro další rozvoj Moravskoslezského kraje významným faktorem.

„Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) bylo vstřícné a vyhovělo vyjma jednoho případu protihlukové stěny na mostě u Bravantic všem našim připomínkám a požadavkům,“ hodnotí spolupráci s ŘSD vedoucí Chráněné krajinné oblasti Poodří Ivan Bartoš.

„Ekodukt u Suchdolu, podchody i mosty přes Odru pro zvěř a další organismy jsou nadimenzovány vcelku dostatečně a jsou postaveny tak, aby skutečně fungovaly,“ dodává Bartoš. Pro kolaudaci dálnice je potřeba ještě dokončit dílčí práce, včetně ochranných plotů.

„V současnosti instalujeme kůly, které jsou chemicky ošetřeny a zvěř od silnice odpuzují,“ uvedl ředitel brněnské správy ŘSD Pavel Kremitovský.

Radim Kotala