Doposud nejvyužívanější cyklostezkou na Opavsku nejspíš zůstává tzv. 551, po které se přes Hradec nad Moravicí dostanete až na Kružberk. „Myslím si, že Slezská magistrála by mohla být využívána podstatně víc, než jak tomu je v současnosti. Sám jsem po ní několikrát jel. Přijde mi, že lidé o ní moc nevědí. Větší propagace by nemusela být na škodu," usuzoval vášnivý cyklista z Opavy Jan Prášil.

Provoz této cyklostezky byl oficiálně zahájen v květnu loňského roku, byť cyklisté se už po ní proháněli o nějaký ten měsíc dřív. Její stavba vyšla na téměř 65 milionů korun. Celkem má osmatřicet kilometrů a z drtivé části je tvořena asfaltovým povrchem.

Jednou se po ní možná dostanete až do Hlučína. Respektive dneska to samozřejmě jde, ale z Kravař jedete po cyklotrasách, které nejsou oficiálně značeny. Ideální možností by byla přestavba cest procházejících kolem rybníků v Dolním Benešově. Právě tudy by totiž mohlo vést napojení cyklostezky na Hlučín.

Slezská magistrála je oblíbená nejen mezi cyklisty, ale i bruslaři. Na cyklostezce naleznete hned několik úseků, kde to na svých in-linech můžete pěkně rozjet. Typickým příkladem je desetikilometrová část mezi Vávrovicemi a Skrochovicemi. Podobných míst ovšem najdete celou řadu.

I když porce osmatřiceti kilometrů může některým méně zdatným cyklistům připadat vydatná, výhodou cyklostezky je fakt, že prakticky pořád se jede po rovině. „Připadá mi, že je ideální pro lidi všech věkových skupin. Není kdovíjak náročná. Když už máte dost, dáte si oraz v odpočinkových zónách," ujišťoval třiadvacetiletý student Vít Matějek, který je ze Štemplovce a stezku si už stihl projet.

Při projížďce po Slezské magistrále můžete narazit na různá zajímavá místa. Zmiňme třeba zámky v Kravařích či Velkých Hošticích nebo třeba Petrův rybník v Krnově.

Petr Dušek