Jedná se o první studii na světě, srovnávající tři markery (značky) pro značení lymfatických uzlin. Bylo do ní zařazeno sto osmdesát devět pacientek, které souhlasily s účastí a podepsaly informovaný souhlas. Této samotné národní studii IMTAD, která probíhala dva roky a pracovalo na ní pět center v republice, předcházela skutečnost, že v roce 2016 byla kolektivem autorů z USA (MD Anderson Cancer Center) poprvé publikovaná nová metoda s názvem cílená axilární disekce (targeted axillary dissection).

Spočívá v označení postižené podpažní lymfatické uzliny před zahájením onkologické léčby a následně její nalezení chirurgem během operačního výkonu a histologické vyhodnocení patologem. Výhody této moderní metody, úspěšně používané ve Slezské nemocnici už několik let u pacientek s pokročilým karcinomem prsu, tkví v tom, že není nutné odebírat všechny uzliny z podpaží, ale pouze uzlinu značenou a to první spádovou uzlinu z prsu. Tím jsou pacientky ušetřeny následných komplikací, jako jsou otoky horní končetiny, poruchy hybnosti a citlivosti. Značená uzlina je totiž podle aktuálních poznatků velmi přesným ukazatelem, jakým způsobem se nádor zachoval po proběhlé onkologické léčbě - jestli došlo k jeho vymizení nebo nedošlo.

Nový dýchací přístroj pro Opavany.
Nový dýchací přístroj za finanční podpory statutárního města Opavy

Od doby první publikace této metody se hledá spolehlivý marker, který by lymfatickou uzlinu označil a zůstal stále detekovatelný během celé onkologické léčby, trvající i půl roku až do operačního řešení. „Tuto otázku jsme si položili v naší národní studii IMTAD, která probíhala dva roky a podílelo se na ní pět center v republice (Slezská nemocnice v Opavě, Masarykův onkologický ústav v Brně, Fakultní nemocnice Ostrava, Ústav pro péči a dítě v Praze a EUC klinika Zlín). Srovnávali jsme tři lokalizační markery ke značení uzlin, používané v Česku - roztok uhlíku, jódové zrno a magnetické zrno. Návrh studie byl schválen etickými komisemi všech spolupracujících center a Etickou komisí Lékařské fakulty Ostravské univerzity,” uvádí MUDr. Jan Žatecký, který je jejím hlavním autorem.

Výsledky potvrzují, že markery jsou statisticky srovnatelné v nízkém počtu komplikací při implantaci radiologem, v detekci během operace chirurgem i z hlediska možného posunu z místa původního uložení. Jedná se o spolehlivé a bezpečné metody, umožňující označení lymfatické uzliny v podpaží a snižující radikalitu operačního výkonu pro pacientky. Studie IMTAD potvrdila i velmi vysokou přesnost značené uzliny jako ukazatele stavu ostatních lymfatických uzlin v podpaží a také efektu onkologické léčby před operací.

Ilustrační foto.
Rozloučili jsme se na Opavsku - 36. týden

Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorem u žen. Většina pacientek je díky moderním screeningovým programům diagnostikována v časném stadiu, část pacientek nicméně přichází v pokročilém stadiu už s patrným postižením podpažních lymfatických uzlin. U této skupiny je na prvním místě ve většině případů doporučena onkologická léčba, po které následuje léčba chirurgická. Spočívá v odstranění samotného nádoru prsu s bezpečnostním lemem okolo nádoru a v operaci v oblasti podpažní jamky, kde chirurg hledá lymfatické uzliny ke zjištění, jestli nádor už nepokročil dál.

„Každá nemocnice potřebuje kvalitní lékaře a těší mne, že máme v naší nemocnici takové mimořádné lékaře, kteří mohou poskytovat mimořádnou péči našim pacientům a můžeme se pak odlišit kvalitou od jiných nemocnic,” hrdě konstatuje ředitel Slezské nemocnice Karel Siebert.