Těžkou hlavu má z opavské radnice společnost Mint, která v Opavě postavila obchodní centrum Breda& Weinstein. S radními marně jednala o provozování Slezanky a o výstavbě Slezského dvora, který chce postavit vedle centra v místě bývalé tržnice.

„Dvakrát jsme za poslední rok dali nejlepší nabídku na rekonstrukci a pronájem Slezanky, a rada města ji přes doporučení majetkové komise dvakrát zamítla. Respektujeme to a přestali jsme se o Slezanku zajímat," konstatuje ředitel nemovitostní skupiny Mint Radim Bajgar.

Radní měli na svém jednání v září určit pořadí nabídek, které přišly na nájem celé Slezanky od společností BQZ Moravia, patřící společnosti Mint a a od společnosti Opava Development Company. Pořadí nabídek neurčili, a smlouva o nájmu tedy se žádnou z nich uzavřena nebyla.

„Důvodem je hlavně to, že současná rada nechtěla těsně před koncem svého volebního období zavazovat dlouhodobou nájemní smlouvou budoucí radu města. Nelze předvídat, jaký záměr s ní budou mít noví radní," říká mluvčí opavského magistrátu Lada Dobrovolná.

Ohledně Slezského dvora k dohodě s radnicí zatím rovněž nedošlo. „Město je tak už sedm let v zásadním porušení smlouvy, a zjevně ho to netrápí. Nás to ale trápí, protože máme v tomto projektu investováno přes čtyřicet milionů korun. Slezský dvůr budeme intenzivně řešit s novou radnicí," říká Radim Bajgar.

V roce 2006 byla uzavřena smlouva o vybudování nákupního a zábavního centra na pozemcích bývalé městské tržnice se společností B1 Plaza. Než mohl být záměr realizován, vznikl na sousedních pozemcích stejný projekt s názvem Breda&Weinstein. Společnost Plaza proto od záměru ustoupila a svůj developerský projekt v roce 2010 prodala realizátorovi projektu Breda&Weinstein, který navrhl jeho radikální změnu.

Spočívala ve výstavbě několika samostatných budov, které by měly sloužit pro rezidenční bydlení, služby a kanceláře s názvem Slezský dvůr. Návrh změny smlouvy z roku 2006 byl v prosinci 2013 předložen zastupitelům a ti ho pro nevyjasněný nájem Slezanky, který byl s projektem Slezského dvora osobami statutárních zástupců zúčastněných firem personálně propojen, neschválilo.

„Další zásadní okolnost vyvolal nový občanský zákoník, podle kterého se stavby stávají součástí pozemku. S tím původní smlouva z roku 2006 nepočítala," vysvětluje Lada Dobrovolná důvody prodlení. Město teď podle jejího vyjádření jedná o uzavření nového smluvního vztahu, který bude vycházet z právní úpravy dané občanským zákoníkem.