Možná vás někdy při toulkách opavskou krajinou zaujal osamocený kříž nebo kámen s vytesaným reliéfem kříže. S velkou pravděpodobností se jednalo o takzvaný smírčí kříž, který souvisí se středověkým soudnictvím.

MÍSTO NEŠTĚSTÍ

Smírčí kříž bývá postaven nejčastěji tam, kde se stal hrdelní zločin nebo neštěstí. Můžete na něj narazit v polích, u cest, na návsích i v lesích. Co se na místě přesně událo, nikdo neví, symboly vytesané na kameni však mohou napovědět. U křížů staršího data někdy bývá i nápis stručně popisující událost. Příběhy trestanců odhalují také tradující se pověsti a legendy.

Ve středověku bylo možné při trestání provinilců uplatnit systém takzvaného smírčího práva, kdy byl provinilci uložen úkol, kterým měl odčinit svůj zločin. Takovým úkolem mohlo být kromě vyrovnání s postiženou rodinou i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán. Smírčí kříže nejsou jen pamětní doklad, ale symbol pokání. Jejich smyslem bylo upomínat veřejnost na uplatňování a naplňování práva, smíření a odpuštění.

Podle Národního památkového ústavu České republiky je jich na Opavsku šest. V Budišově nad Budišovkou, Dolních Životicích, v Budišovicích, Jakartovicích a dva v Dobroslavicích.

SYMBOLY POKÁNÍ

Každý z těchto symbolů pokání je jiný, ale přesto je pojí společné. Všechny by mohly vyprávět příběh o lidské špatnosti, která se na místě odehrávala. Některé jsou opracované více, některé méně. Provinilci je totiž měli opracovávat sami, vlastníma rukama. „Smírčí kříže u nás pocházejí převážně ze 16. a 17. století a některé z nich jsou památkově chráněny. V roce 2009 jsme restaurovali kamenný kříž v Dolních Životicích při výstavbě nového mostu přes řeku Hvozdnici. Smírčí kříž byl totiž součástí mostu starého, museli jsme z něj tedy odstranit dvacet centimetrů betonu a posunout jej o několik metrů vedle. Dále jsme jej povrchově čistili od mechu a řas, které slepenec napadají a naleptávají,“ uvedl sochař a restaurátor Tomáš Skalík.

Aneta Macolová