Od nového školního roku by měla v České republice začít platit vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která počítá také se zavedením inkluze. Lehce mentálně postižené děti by se měly postupně začlenit do běžných tříd základních škol.

I v Opavě instituce, které vzdělávají tyto žáky, fungují. K jejich zániku by dojít nemělo.

„Ministerstvo neplánuje žádné plošné rušení škol, kde jsou vzděláváni žáci v programu základní školy praktické. Rušit školu může pouze její zřizovatel," uvedla vedoucí Oddělení správy a financování školství z opavského magistrátu Andrea Štenclová. Už nyní ale mají rodiče těchto dětí možnost o jejich přeřazení zažádat.

„Nově upravená legislativa umožňuje zákonným zástupcům žáků, kteří doposud navštěvovali tyto speciální školy, požádat o jejich zařazení do některé z běžných škol. V případě, že je rodič s úrovní výuky spokojený, pokračuje žák ve vzdělávání na škole vyžadující zvláštní péči beze změny," konstatovala.

Podle ní se při přeřazování bude jednat o čistě individuální případy. „Soudě dle prvních reakcí ze strany rodičů by nemělo docházet k masivnímu přechodu žáků ze škol speciálních do těch běžných. Pakliže by ale těchto žáků bylo více, prozatím se nepočítá s tím, že by zároveň s nimi přecházeli i učitelé se speciální pedagogickou specializací.

Personální zajištění výuky takovýchto žáků je plně v kompetenci konkrétních ředitelů škol," pokračovala Andrea Štenclová.

Inkluze vyžaduje odbornou přípravu

Než by začalo docházet k plošnému zařazování žáků, vyžadujících při výuce speciální péči, do běžných základních škol, je potřeba provést analýzu možných důsledků. „Inkluze již delší dobu probíhá. Není žádnou novinkou, že na základních školách jsou pro děti s přiměřeným handicapem zaměstnáváni asistenti pedagogů, jejichž úkolem je být nápomocni těmto žákům jak při výuce, tak i při zařazování do kolektivu," řekla Andrea Štenclová.

Podle ní není celý proces zcela dořešený. „Zapojení i těžce postižených dětí do společného vzdělávání se zdravými dětmi bez předchozího vyčíslení a zajištění finančních prostředků, bez technického zázemí a odborné přípravy pedagogů je uspěchané a dle mého názoru ne úplně dořešené do všech důsledků.

Tento krok vyžaduje velmi pečlivou přípravu dané problematiky, třeba aby nedocházelo ke zpomalení výuky u dětí bez handicapu," uvedla a dodala, že vhodným řešením by bylo najít kompromis, který by vycházel vstříc všem.

Vše bude záležet na rodičích

Slova o tom, že počet žáků, kteří by přešli na běžnou základní školu, nebude velký, potvrdil i ředitel Základní školy a Praktické školy v Opavě Jiří Kupka.

„Za dobu existence našeho zařízení jsme měli jen jeden případ, kdy žákyně přešla z programu základní školy praktické a ve druhé třídě přestoupila do běžné základní školy. Podle ohlasů rodičů žáků naší školy pravděpodobně nebudou mít o přehlašování svých dětí do hlavního vzdělávacího proudu zájem," sdělil.

Připustil ale, že k několika případům by přeci jen dojít mohlo. „Například pokud by rodiče vyhodnotili, že pro jejich dítě bude výhodnější navštěvovat školu v místě bydliště, než aby dojíždělo do Opavy."

Poslední slovo budou mít právě rodiče dítěte. „Současné kroky ministerstva směřují k tomu, aby žáci měli možnost přejít do běžných škol, pokud o to jejich zákonní zástupci projeví zájem. Jestliže tedy budou chtít své děti v těchto školách ponechat, budou existovat pořád a své služby jim poskytovat i nadále," doplnil Jiří Kupka.

Individuální přístup je nezbytný

Každý takovýto přechod by měl být řešen samostatně, případ od případu. To si myslí i ředitelka Základní školy pro tělesné postižené v Opavě Silvie Häuserová.

„K inkluzivnímu vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením v běžném proudu se musí přistupovat ryze individuálně. Jsou žáci, kteří jsou schopni pomocí podpůrných opatření vzdělávání v běžném typu základních škol zvládnout, pokud budou ke začleňování zajištěny adekvátní podmínky.

Větší procento žáků má však skutečně takový kognitivní a sociálně emoční handicap, že ani s těmito opatřeními by výuka v běžné škole nebyla v jejich zájmu," uvedla.

V jejich případě přestup žáka na standardní základní školu ještě nezaregistrovali. „Za posledních deset let jsme se nesetkali s případem, že by žáci naší školy přešli do hlavního vzdělávacího proudu, ta tendence je spíše opačná. Zařadit žáky s tělesným handicapem bez mentálního postižení lze bez problémů, většinou stačí odstranit architektonické bariéry.

Ovšem pokud by došlo k zavedené plošného inkluzivního vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, mohlo by to negativně ovlivnit kvalitu a zároveň snížit úroveň základního vzdělávání," poznamenala Silvie Häuserová a dodala, že navrhovaný systém bude navíc velmi nákladný a organizačně náročný.

Veronika Bernardová