Antonína Šroma odsoudil na jaře 2004 Vrchní soud v Olomouci za pokus o úvěrový podvod na pět a půl roku vězení. Trest si bývalý přednosta odpykával v pardubické věznici. Milost přišla z Hradu předevčírem. „Václav Klaus mu prominul nevykonaný zbytek trestu,“ informoval média mluvčí Hradu Petr Hájek.

Šrom a jeho příznivci se na prezidenta s žádostí o milost obrátili šestkrát. Bez úspěchu. Teprve sedmá žádost, kterou koncem června iniciovali přední lidovci, ministr Cyril Svoboda a místopředseda poslanecké sněmovny Jan Kasal, vyšla. Soud Šromovi kladl za vinu, že se v roce 2000 snažil podvodně vylákat z ministerstva práce a sociálních devatenáctimilionovou dotaci na údajnou stavbu hospice Svaté Hedviky. „Dotace poskytnuta nebyla a ani sám odsouzený se nijak neobohatil. Prezident vzal také v úvahu, že odsouzený má vážné zdravotní problémy, stejně jako jeho manželka, která musí podstoupit těžkou operaci a je odkázána pouze na pomoc manžela,“ uvedl Hájek pro ČTK.

Sám Šrom se s trestem nikdy nesmířil, považoval ho za zinscenovaný a trval na své nevině a snaze o očistění jména. Také další lidovci hovořili zpolitizovaném procesu a nepřiměřeně tvrdém trestu. „Prezident udělal dobrý skutek a dal milost člověku, který si prožil lidské peklo.Nic neukradl, dostal ale trest, který často nedostane ani vrah,“ komentoval prezidentskou milost jeden z bývalých Šromových spolupracovníků, který si nepřál být jmenován, ale jehož totožnost redakce zná.