Jednou z nich je třeba nová naučná stezka kolem přírodní rezervace Hněvošický háj. A na přírodu přišla řeč i v souvislosti se vznikem polních cest, které mimo jiné pomáhají zabraňovat bleskovým povodním, s nimiž se obec v minulých letech potýkala.

Pane starosto, zkuste přiblížit, na čem se u vás v obci z hlediska investic aktuálně pracuje?

V jedné naší ulici nyní prodlužujeme vodovodní řad za účelem budoucí výstavby rodinných domů. Protože v jedné její části přípojky nebyly. Jde o akci za jeden milion korun. Už se intenzivně chystá i nová naučná stezka okolo celého Hněvošického háje, od roku 1969 vyhlášeného přírodní rezervaci. Bude dlouhá asi 3,5 kilometru s celkem sedmi zastaveními. Z nich se zájemci dozví informace jak k samotné přírodní rezervaci, tak třeba i o vykopávkách, které v ní a jejím okolí prováděli archeologové. Na jejich základě víme, že osídlení oblasti se datuje už do období pozdní doby kamenné. Nebudou to jen klasické cedule, ale multifunkční panely, s přípravou nám pomáhá i základní škola. Hotovo by mělo být během září. Vše je ale pod taktovkou Českého svazu ochránců přírody s názvem Levrekův ostrov, na podobě naučné stezky pracují pan Radim Lokoč a Adrián Czernik.

Co se naopak letos ještě chystá?

Získali jsme dotaci z Ministerstva obrany ČR na rekonstrukci hřbitova padlých německých vojáků. Její výše činí 570 tisíc, zhruba stejné množství peněz půjde z obecního rozpočtu. Hřbitov, na němž je pochováno asi 160 vojáků německé armády, kteří padli jak v naší vesnici, tak i v okolí, je ve špatném stavu. Jde o pietní místo, které má mít svou důstojnost. Na tuto akci již máme vysoutěženou firmu. Letos bychom chtěli vypsat také výběrové řízení na projektanta nového multifunkčního sportovního areálu, který vznikne v hale v našem areálu uprostřed obce. A několik projektantů jsme již oslovili i ve věci rekonstrukce prostor nad restaurací. Měli by nám připravit studii ne přímo na penzion, ale spíše ubytovací prostory, které by v tomto místě mohly vzniknout.

Pane starosto, je nějaká oblast, která vás v Hněvošicích trápí?

Máme ve špatném stavu obecní komunikace. To je opravdu problém, každý rok se snažíme minimálně jednu ulici opravit, pokud nám to finance dovolí. Zrekonstruují se i chodníky, i když ty už pomalu i rušíme. Aut je mnoho, řidiči stejně parkují v ulicích, brání průjezdu. A lidé po chodnících nechodí, naše obecní komunikace nejsou tak frekventované jako silnice hlavní. Zrušením chodníků tak umožníme parkování na jedné straně, tím pádem se ulice lépe zprůjezdní. Jednu kompletní rekonstrukci máme v plánu letos na podzim. Využíváme k tomu dotace, pokud to jde. Ale nejen na dopravu. Například za poslední tři roky jsme vybudovali téměř 2,5 kilometru nových obecních polních cest.

Obnova polních cest v Hněvošicích.Obnova polních cest v Hněvošicích.Zdroj: se souhlasem obce Hněvošice

Na nějakém konkrétním místě nebo ve více lokalitách?

Různě kolem obce. Měníme krajinu a jsme za to rádi. Jsem spokojen, že zastupitelé jsou takto osvícení. Nás totiž trápí přívalové deště, tedy musím zaklepat, že poslední dva, tři roky je klid. Ale v minulosti s tím byly obrovské potíže. Povodním chceme předcházet, i ve spolupráci se zemědělci, protože bez nich není šance cokoli měnit. Měli jsme tu poměrně velké lány, ale teď už se to i tím, že zemědělci musí hospodařit podle určitých pravidel, trochu mění. Navíc máme celkem výbornou spolupráci s místními zemědělci, vycházejí nám vstříc. A my jim zase nechceme pole parcelovat tak, aby byl pro ně prostor příliš malý, protože technika je dnes poměrně velká. Takže se vždy nějak dohodneme. V podstatě to realizujeme na starých obecních cestách, které kdysi existovaly a dělily políčka na jednotlivé úseky. Jsme rádi, že se to daří, a postupně začínáme ráz krajiny v okolí obce měnit.

Kolik kusů dřevin jste vysazovali?

V roce 2018 jsme na podzim vysadili první alej ovocných stromů, loni se pokračovalo s další alejí a ovocnými keři, teď jsme získali dotaci na další alej. Celkem tak máme už 2,5 kilometru nově osázených, zatravněných polních cest, které také brání erozi, ať už vodní, nebo větrné. Máme kolem 130 nových ovocných stromů a asi 600 plodonosných keřů. Do budoucna budou sloužit i jako úkryt pro zvěř.

V souvislosti se zmíněnými bleskovými povodněmi, posunula se nějak realizace poldru v Hněvošicích?

Bohužel ne, poldr máme navržen v územním plánu, ale pořád to stojí na souhlasu vlastníků pozemků. Připravujeme komplexní pozemkové úpravy, které by to mohly vyřešit, ale to je běh na dlouhou trať. Něco ale začít dělat musíme, takže jsme se pustili do těchto polních cest.

Pane starosto, prozraďte, co vás na vaší práci baví?

Změny, které se nám daří uskutečňovat. Pokud jsou občané spokojeni, jsme spokojeni i my. A také mě těší, že i díky Sdružení obcí Hlučínska se Prajzská dostala do širšího povědomí a i současné děti už ví, co to Prajzsko je a že můžeme být hrdí, že z této oblasti, v našem případě tedy z Hněvošic, pocházíme (úsměv).

A ta negativní stránka „starostování“?

Zvyšující se byrokracie a papírování, člověka to zdražuje od praktických činností. Pak samozřejmě práce s lidmi není jednoduchá, jsou případy, kdy se musí řešit sousedské spory a to je velice nepříjemné a ubíjející. Ale v mé práci převládají ta pozitiva, těší mě, že mohu pro vesnici něco dělat.

Co byste Hněvošicím popřál do let nadcházejících?

Nejen Hněvošicím ale všem bych přál, ať se uklidní ta nesmírně hektická doba, která teď byla. Naší vesnici pak, ať se rozvíjí minimálně tak, jako za posledních třicet, čtyřicet let. A té další generaci, která vyrůstá, aby na Hněvošice nezapomněla. Ať tu lidé zůstávají, protože na nich to bude v budoucnu stát. Starší generace nám zde spoustu dobrých věcí zanechala a nyní je třeba vše udržovat a rozvíjet dále a já věřím, že se to povede. Myslím, že Hněvošice mají do budoucna perspektivu být moderní vesnicí.