Protože Hlavnice žije především společenským životem, povídali jsme si v následujícím rozhovoru také o tom, jaký dopad měla pandemie na kulturu v obci.

Pane starosto, podařilo se vám v loňském roce uskutečnit nějaké kulturní akce?

Neměli jsme odvahu žádné pořádat. Měli jsme naplánovány například i oslavy obce, avšak muselo se od nich upustit. Přes léto šlo alespoň fungovat v zámeckém parku, za to jsme byli moc rádi, že se alespoň venku mohlo něco dělat. Kultura je naše silná stránka a pro nás jako společenskou obec, na kulturu hodně založenou, byla ta situace velice nepříjemná a nemilá. Všechny aktivity se musely přerušit. Pohled na kulturní dům, který zel prázdnotou, byl opravdu smutný. Doufejme, že se z toho dostaneme a znovu aktivity nastartujeme.

Jak toto období zvládly hlavnické spolky?

Každý si to vyhodnotil podle svého a přizpůsobil se, ostatně jako všichni. Ale zvládli to velice dobře a mám informace i tušení, že by všechny měly pokračovat bez problémů dál.

Co kultura v letošním roce?

Pomalu se to rozjíždí. Měli jsme první vítání občánků, venku proběhlo smažení vajec, v červenci se chystá oslava šedesáti let tělovýchovné jednoty. Uvnitř už se konají i první svatby, oslavy, pozvolna se vše vrací do starých kolejí.

V Hlavnici máte i zámek. Patřil někdy obci?

Nepatřil. V současnosti je ve vlastnictví místního zemědělského družstva, v nájmu zde sídlí i další zemědělská firma. Interiérové expozice tam nejsou, příliš původního vybavení se nedochovalo. Prostory jsou tedy využívány ke kancelářským potřebám.

Nyní z jiného soudku. Zkuste říci, co vás v Hlavnici trápí?

Velkým problémem je parkování aut. Týká se to snad všech obcí a upřímně řečeno se toho do budoucna trochu děsím. Protože není výjimka, že čtyřčlenná rodina má dnes čtyři automobily. Ty pak parkují různě po veřejných prostranstvích, ulicích, chodnících, na trávě. To nám dělá značné problémy jak se zimní údržbou, tak v létě při sekání trávy. Je to špatné. Navíc je tam i určitá mezera v zákonech, kdy dané osoby nedokážeme přinutit k tomu, aby se chovaly zodpovědně.

Jak tedy tyto prohřešky řešíte? Domluvou, nebo se obracíte už i na policii?

Obojím. Nejdříve jsme pilně a trpělivě zkoušeli lidi obesílat, zveřejňovali jsme články ve zpravodaji, jednali jsme s nimi osobně. Ale oni si to neuvědomují. Museli jsme proto přikročit i na spolupráci s policií. Ale opět – policie má velice úzký prostor, musí se držet v tezích zákona, což právě moc nejde.

Pojďme k příjemnějším tématům. Jak již bylo řečeno, starostou jste patnáctým rokem. Co Vás na této práci baví?

Práce s lidmi. To, že jsem tady vyrůstal odmala, jsem místní patriot, člen několika spolků. Hlavnice je má srdeční záležitost. Je skvělé, když se podaří pěkný projekt, stavba, ku prospěchu lidí. To se v minulosti dělo několikrát a jsem za to velice rád, když se věci podařily, vážíme si toho. Třeba projekt zámeckého parku. Když pak vidíte, jak se zde pořádají různé akce, park ožívá, to je to, co mi dělá radost. Věřím, že se Hlavnice mění k lepšímu a to mě naplňuje.

Když jste zmínil spolky, ve kterých jste tedy aktivní?

Jsem členem sboru dobrovolných hasičů a dělám velitele zásahové jednotky. Jsem také členem tělovýchovné jednoty. Pravidelně jsem se zúčastňoval sdružení Hlavnice A. C. Nora, které zde v minulosti fungovalo. Byla to obrovská věc, po celou dobu dvaceti let jej podporovalo i naše zastupitelstvo. Sdružení dokázalo neskutečným způsobem pozvednout povědomí o Hlavnici jak na regionální, krajské, tak i celorepublikové úrovni. Dvacet let se na počest místního spisovatele A. C. Nora konala celostátní literární soutěž.

A jaká jsou naopak negativa toho, být starostou?

Myslím, že v Hlavnici máme velice dobré občany, ale někdy je každodenní kontakt s lidmi složitý. Dá hodně práce vysvětlovat, jak jsou věci nastaveny, proč to tak je, že je to tak správně, že směr, kterým jsme se vydali, je do budoucna dobrý. A někdy je to s lidmi obtížnější. Společnost se mění, je třeba vysvětlovat nové trendy, což je občas potíž. Ale je to naše práce, od toho tady jsme, abychom trpělivě vysvětlovali, a tak také činíme (úsměv).

Co byste závěrem popřál Hlavnici do budoucích let?

Abychom se vrátili minimálně tam, kde jsme byli před koronavirem, naplno rozjeli naše kulturní akce, sportovní i společenské. Aby se život v Hlavnici zase rozeběhl. Snažíme se také dělat vše pro to, abychom obec rozvíjeli i dál, do dalších oblastí a vznikaly nové a nové aktivity. Zřídila se například keramická dílna v mateřské škole, radost nám dělá i naše škola základní, daří se jim velice dobře zapojovat nejen co se týká výuky, ale i ve sběru elektroodpadu, vyhrávají jednu soutěž za druhou jak na krajské, tak i celorepublikové úrovni. Věřím, že i pro další rozvoj máme dobré předpoklady. Máme kompletně vybudovanou síť technické infrastruktury, včetně čistírny odpadních vod, což je výhoda oproti jiným obcím. Do budoucna se tak můžeme zaměřit na rozvojové projekty a podporovat naše spolky. Tímto směrem bychom se chtěli vydat.