Jednou z velkých investičních akcí, která aktuálně probíhá, je stavba nového kulturního domu, respektive rekonstrukce bývalého objektu pohostinství. Prozraďte, které akce se řešily třeba minulý rok a které se teprve chystají?

Uplynulý rok se spíše nesl ve znamení přípravy investice kulturního domu, pracovalo se na projektové dokumentaci, probíhalo stavební řízení, řešilo se financování projektu prostřednictvím dotace. Provedli jsme rekonstrukci chodníků a komunikací na ulicích Hlinské a Jaselské asi za 3,8 milionu korun. Co se chystaných projektů týká, připravujeme rozšíření zámeckého parku, novostavbu kabin a sociálního zázemí na hřišti SK Moravan. Technický stav, tohoto zařízení je již velmi špatný. V současné době je zpracována projektová dokumentace, vyřízeno stavební povolení a podána žádost o dotaci na Národní sportovní agenturu. Předpokládané náklady činí cca patnáct milionů korun. Z dalších projektů, na které je připravená dokumentace, lze uvést technické zázemí v zámeckém parku, což představuje zařízení pro přípravu a prodej občerstvení v zámeckém parku při kulturních akcích. Dále pak rekonstrukce a budování nových komunikací na ul. Zámecká, a spojnice mezi ul. Hlinská a Za Humny.

Pomalu se po „covidové pauze“ začínají rozjíždět i kulturní akce. Platí to i pro Oldřišov?

Akce chystáme ve spolupráci se spolky vždy začátkem roku, letos z důvodu covidové pauzy jsme toto řešili až v červnu. Obec i spolky si naplánovaly své tradiční akce. Doposud se konala sportovní slavnost, dále jsme slavnostně otevřeli expozici o historii obce na zámku, spojili jsme to i se Dnem dětí. Hodně spolupracujeme s obcí Pilszcz. I zmíněná expozice byla realizována a spolufinancována v rámci projektu přeshraniční spolupráce Euroregionu Silesia. No a další tradiční kulturní akce jako například hasičská slavnost, zvěřinové hody, Oldřišovský odpust a podoboně připravujeme.

Pane starosto, v obci se nachází tři rybníky. Jeden z nich je aktuálně vypuštěn. Co se s ním děje?

Aktuálně probíhá takzvané „letnění“. V tomto rybníku jsme se potýkali se špatnou kvalitou vody. Problém je v tom, že přítok do něj není tak velký, aby mohl být rybník průtočný, voda v něm vlastně stojí. Tím je náchylná k tomu, že se v létě kazí. Měli jsme zde odborné pracovníky z Agentury ochrany krajiny a přírody, aby nám poradili, co s tím udělat. Výsledkem je zmiňované „letnění“.

Rybník u hasičské zbrojnice.Rybník u hasičské zbrojnice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

A to tedy spočívá přesně v čem?

Rybník byl vypuštěn, nyní se ze dna průběžně odstraňuje bujná vegetace. Cílem je snížit obsah živin ve dnu rybníka. Poté dojde k odtěžení části usazenin na dně a vytvoření litorálního pásu (plytká část), který bude osazen vodními rostlinami. Ty na jedné straně zkrášli rybník i park na druhé kořenový systém přispěje k čistotě vody. V současnosti je vybrán dodavatel, věřím, že ještě v letošním roce dojde k realizaci a do konce roku může být rybník zase napuštěn.

Jakou mají vaše rybníky funkci? Slouží třeba jako požární nádrže?

Rybníky máme celkem tři a oficiálně to požární nádrže nejsou. Ten horní u zbrojnice tomuto účelu kdysi sloužil, dnes už ale ne. Samozřejmě, kdyby bylo nejhůře, voda se použije. Ale jinak jde vyloženě o krajinný prvek, který do vesnice patří. Doplňuje to její celkovou scenérii.

Co Oldřišov a výsadba nových stromů? V poslední době je to trend…

Výsadbu zeleně realizujeme takřka průběžně. Dnes už k tomuto účelu nemáme ani obecní pozemky (úsměv). Kde pozemek byl, dnes už rostou aleje. Řešíme to i tak, že pokud chce někdo u cest na našem katastru staré, suché stromy kácet, třeba Správa silnic Moravskoslezského kraje nebo Ředitelství silnic a dálnic, my to povolujeme, a zároveň nařídíme náhradní výsadbu.

Je něco, co vás v obci trápí?

Problému v každodenním životě obce je vždy dost. Jedním z nich je odpadové hospodářství. Snažíme se občany motivovat, přesvědčovat pozitivní formou, že pokud nebudeme snižovat produkci odpadu, bude to špatné. Pořád ještě nejsme na takové úrovni v třídění a v množství odpadů vyvážených na skládku, jaké bychom si přáli a na kterou se budeme muset dostat. Zde mám hlavně na mysli dopady nového zákona o odpadech. Pokud každý z nás nepřikročí odpovědně k třídění odpadů a tím snižování odpadů ukládaných na skládku, projeví se to velice negativně nejen v rozpočtu obce, ale i v peněženkách každého z nás. Peníze, které bychom mohli investovat do smysluplnějších věcí, budeme muset investovat do zvýšených poplatků za ukládání odpadů na skládku. Jeden z našich směrů, kterým jsme se vydali, bylo zajistit lidem dostatečnou příležitost ke třídění. Například jako jedna z mála obcí široko daleko máme svou kompostárnu. V ní likvidujeme bioodpad z našich obecních ploch, ale i od občanů, protože po obci jsou rozmístěny kontejnery na bioodpad. A kompost si lidé mohou zase pak odkoupit a dáváme jej i na své pozemky.

Co vás na práci starosty naopak baví?

Že se pořád něco děje. Člověka těší, pokud se povede nějaký projekt. Když přijedou cizí lidé a řeknou vám, pane starosto, Oldřišov je krásná vesnice. Děláme to pro lidi, snažíme se obec posouvat někam dál. Věřím, že jdeme správnou cestou. To nechť však hodnotí generace současná i budoucí.

A naopak, co vás už baví méně?

Je to práce s lidmi a nikdy se nezavděčíte všem, což mě někdy mrzí, ale nejde to. A dále byrokracie, nárůst administrativy. Když srovnám, co je dnes a co bylo před jedenácti lety, je to propastný rozdíl. Pořád digitalizujeme, ale na úspoře se to nijak neprojevuje. To člověka dost brzdí.

Co byste závěrem popřál Oldřišovu do dalších let?

Hlavně, aby se zde lidem dobře žilo. Aby tady našli to, co od života v obci očekávají. Aby občané, kteří si zvolili Oldřišov za svůj domov, toho nikdy nelitovali. Oldřišovu přeji, aby se nadále rozvíjel alespoň jako dosud a byl tím dobrým přístavem pro ty, které sem zavedou jejich kroky.