„Plynofikaci máme dokončenou ve všech sedmi integrovaných částech včetně města,“ sdělil například starosta Hradce nad Moravicí Karel Valušek.
Cena plynu neodpovídá příjmu obyvatel
Co si podle starostů myslí lidé o dalším zdražování? Starosta Štěpánkovic Bernard Halfar se domnívá, že ceny plynu jsou pro obyvatele příliš vysoké. „Stát je šedesátiprocentním majitelem firmy ČEZ, a tedy určuje cenu. Cena elektřiny a plynu u nás není cena za zboží, je to daň za to, že odebíráme plyn. Nemá to nic společného s tržním hospodářstvím u plynu,“ sdělil svůj názor starosta Štěpánkovic.
Ceny jsou pro obyvatele příliš vysoké a neodpovídají příjmu obyvatel. „Jsme srovnáváni s Evropou, ale tam jsou vyšší příjmy. Poměr ceny plynu k příjmu lidí je jiný v Evropě a u nás. V poměru k našim platům je cena mnohem vyšší,“ doplnil starosta Halfar.
Zdražení se nejvíce promítne do sociálně slabších vrstev lidí
Podle starosty Hradce nad Moravicí Karla Valuška otázka zdražení těžce doléhá na občany. „V integrovaných částech žijí většinou nízkopříjmové skupiny obyvatel. Máme problém s Bohučovicemi, Jakubčovicemi a Benkovicemi. Bylo provedeno kompletní napojení, je zkolaudováno, ale ukázal se problém s napojováním konkrétních objektů na plynové řády. Lidé počítají každou korunu, my jsme před vyhodnocením, snažíme se přesvědčit obyvatele,“ zhodnotil situaci starosta Valušek se slovy, že se musí snažit mít napojených alespoň padesát procent objektů, aby nebyl vyměřen odvod státu.
Odměnu za plynofikaci Větřkovičtí nedostali
Ve Větřkovicích se nechali obyvatelé nalákat na státní příspěvek. „Při zavádění plynu stát slíbil občanům patnáct tisíc za plynofikaci. Lidé podepisovali, bylo jim také slíbeno, že pokud se připojí na plyn, bude odstraněn kotel na tuhá paliva. Nakonec jim příspěvek schválen nebyl, protože podle státu Větřkovice nepatří mezi ohrožené oblasti životního prostředí,“ přiblížil situaci starosta Dušan Lederer.
Kvůli plynofikaci se zadlužili
„Obec se při plynofikaci zadlužila, nyní se někteří lidé postupně odhlašují,“ uvedla starostka Raduně Ludmila Juráňová s tím, že pokud bude stát i nadále cenu zvedat, jsou příliš malá obec na to apelovat, aby lidé topili plynem.
Řešení je topit dřevem a uhlím
Jak lidé řeší nastalou situaci? „Ti, kterým zůstal kotel na pevná paliva, začínají znovu topit dřevem a uhlím. Pro skupinu lidí, vydělávajících méně peněz, je topení plynem přepychové,“ konstatoval starosta Větřkovic Dušan Lederer se slovy, že se lidé vrací do dob před čtyřiceti lety, kdy se topilo pouze v jedné světnici.
„Je to jen otázka času, lidé na to nebudou mít, musí se postarat o to, aby nezmrzli, mohli vařit a ohřívat vodu,“ doplnil Lederer. V Hradci nad Moravicí topí lidé nejvíce dřevem. „Někteří lidé jsou vlastníky lesů, nacházíme se mezi lesy, je to pro nás nejdostupnější řešení. Uhlím se topí výjimečně, kaly vůbec,“ upřesnil starosta Karel Valušek a dodal, že vede topení plynem, ale podstatnou část tvoří dřevo.
Ve Štěpánkovicích topí obyvatelé z osmdesáti procent plynem, někteří topí elektřinou, někteří nekvalitním hnědým uhlím z Polska, které obsahuje hodně síry.
Aby lidé ušetřili, topí tím, co dům dá
„Lidé spalují i to, co by neměli, což není dýchatelné, z plynu přecházejí na pevná paliva. Ti, kteří odhlásili plyn, nejvíc topí dřevem, ale také vším možným,“ informovala starostka Raduně Ludmila Juráňová a pokračovala: „Někteří lidé přecházejí na jiné neekologické způsoby vytápění rodinných domků. Někdo spaluje stará okna, plasty, i když máme tříděný odpad. Pro ty slabší sociální vrstvy je to velký zásah do rozpočtů,“ uzavřela se slovy, že doufá, že nebude krutá zima.
