Tento den totiž usazovali pracovníci firem, které se podílely na rekonstrukci stavby, listiny do báně na kostelní věži, jak to při takových významných opravách bývá zvykem. Opravy kostela končí později než se předpokládalo. Původně mělo být vše hotovo do konce prázdnin. I to obsahují listiny, které farář Martin David vložil do tubusu, který nakonec putoval až do báně na vrcholku kostela. Kromě toho listiny z ručního papíru, který je odolnější a nelepí se k sobě, obsahovaly zprávy i ze života obce. Majitelé firem také přidali své listiny a nechyběly další materiály, například sbírka současných mincí.

Výstup až k vrcholku báně ve výšce více než šestatřicet metrů byl pro některé vskutku dobrodružný. „Pánové, jestli to nepřežiju, tak za mě vezměte sbor,“ pronesl jeden z účastníků. Usazení kříže se zlatými rozetami bylo poněkud komplikovanější, než se čekalo, kříž totiž nechtěl zapadnout na své místo, a když dosedl, byl chvíli nakřivo. Problém se ale díky šikovnosti dělníků podařilo odstranit. Po umístění schránky s dokumenty kostel brzy přijde o lešení a dominanta obce opět zazáří novotou.

Zajímavostí, kterou ukrývá jeden z vchodů do kostela, je také starobylý portál, který nemá v celém kraji obdobu. „Vnější profilovaná část portálu vytesaná z jemnozrnného bílého pískovce je opravdu nejspíše pozdně románská a pochází asi ze 30. let 13. století. Je to mimochodem torzo nejstaršího dosud známého a in situ dochovaného románského portálu na území Moravskoslezského kraje, tedy architektonický článek nezměrné historické a kulturní hodnoty, uvedl Dalibor Prix z Ústavu dějin umění Akademie věd v Praze.