Součástí oslav je i tradiční turnaj v kopané, pořádaný místní Tělovýchovnou jednotou Tatran Štítina.

V roce 1989 odhalili obyvatelé Štítiny jeho pamětní desku na rodném domě v Palackého ulici č. 62. V roce 1997 vydal Obecní úřad ve Štítině podle návrhu Zdeňka Stříže bronzovou a stříbrnou medaili Píky.

Předání těm, kteří se zasloužili o očištění jeho památky, bude patřit k vrcholným okamžikům vzpomínkových oslav. První ročník Memoriálu generála Píky se uskutečnil již v roce 1969 a od té doby se koná nepřetržitě dodnes.

Základní škola: jméno po generálovi

Téměř 160 let se mohou děti ve Štítině vzdělávat ve vlastní škole. Nejdříve se vyučovalo v budově starého zámku a v letech 1898 – 1899 byla postavena nová školní budova. V roce 1945 byla škola během války velmi poškozena.

Heliodor Píka se rozhodl iniciovat sbírku na stavbu nové školy. Vybrané peníze už nemohl předat, byl zatčen a trpěl v pankrácké věznici. V roce 1948 získala obec výnos ze sbírky ve výši šest milionů šest set tisíc korun. Stalo se tak na pokyn generála Ludvíka Svobody, a proto rada obce požádala, aby škola nesla jeho jméno.

Jméno generála Píky a jeho zásluhy měly být zapomenuty. Teprve od roku 1991 nese škola název Základní škola Generála Heliodora Píky. V současné době do štítinské školy docházejí žáci nejen z Mokrých Lazců, Nových Sedlic, ale i Háje ve Slezsku, Dvořiska a Kravař.

Z názorů žáků školy

- Pro mě je na Heliodoru Píkovi nejcennější to, že se snažil spory urovnávat bez násilí a že byl vlastenec.
- Jeho osud nám dal možnost se zamyslet. Jeho smrt nám otevřela oči, i když po mnoha letech. Poznali jsme, jaký byl tenkrát režim, jak se s lidmi zacházelo.
- Pomáhal lidem a z války se domů vrátil jako hrdina, a místo ocenění ho odsoudili. Proč ho popravili? Tohle si nezasloužil. Jeho rodina na něho může být hrdá.

Kdo byl Heliodor Píka ( 3. 7. 1897 – 21. 6. 1949)

Dne 8. května 1945 kapitulovalo Německo a skončila druhá světová válka. Generál Heliodor Píka, náčelník Československé vojenské mise v Sovětském svazu, se vrátil z Moskvy do vlasti až v červenci.

Po svém návratu byl povýšen do hodnosti divizního generála a stal se podnáčelníkem hlavního štábu pro zvláštní účely. Jeho úkolem bylo připravovat mírová jednání a zajišťovat styk s představiteli cizích států. V roce 1946 se zúčastnil i mírové konference v Paříži a po svém návratu byl v listopadu 1946 ustaven do funkce zástupce náčelníka hlavního štábu.

Od roku 1946 byl sledován. V březnu 1948 byl Píka spolu s dalšími 26 generály a 370 důstojníky odvolán z funkce v rámci „očisty od všech živlů reakce“. Dne 5. května 1948 po operaci žlučníku byl Píka zatčen v nemocnici na základě trestního oznámení náčelníka hlavního štábu generála B. Bočka a k 1. červnu byl propuštěn do výslužby.

Hlavní líčení u Státního soudu bylo stanoveno na 26. ledna 1949, Heliodor Píka byl obviněn z velezrádné činnosti proti zájmům Československa. V neveřejném soudním líčení byl shledán vinným a odsouzen k vyloučení z československé armády, ke ztrátě vyznamenání a trestu smrti.

V březnu 1949 byl převezen do věznice Plzeň-Bory. Jeho žádost o milost byla zamítnuta a dne 21. června 1949 byl popraven. Tato justiční vražda byla začátkem politických procesů, které pokračovaly do 50. let.

V prosinci 1968 byl rozsudek nad generálem Píkou v plném rozsahu Vyšším vojenským soudem zrušen.

Plně rehabilitován byl však Heliodor Píka až po roce 1989.