Dokument by mě nahradit původní plán z roku 2000. Úvodní veřejný seminář v aule Slezské univerzity nebyl ve čtvrtek věnován jen jemu, ale také plánu územnímu a způsobu získávání dotací na investiční akce města. Ačkoliv účast nebyla tak hojná jako při veřejném představení projektu Na Rybníčku v květnu, přesto občané projevili o seminář živý zájem. Atmosféra v sále nebyla ani zdaleka tak emotivně napjatá a bouře se v průběhu semináře odehrála jen venku, za okny budovy. „Trvale nežiji v Opavě, ale mám v plánu se sem znovu vrátit. A proto jsem tady, zajímá mě, co čeho jdu, jaká je a bude Opava,“ uvedl jeden z diskutujících Martin Zelinka.

Seminář se snažil ukázat, jaké výstupy může mít nově tvořený strategický plán (SP) a jaké bude mít napojení na územní plán (ÚP). Když například závěry SP určí, že Opava potřebuje průmyslovou zónu, má ÚP za cíl najít odpovídající plochy pro ni. Lidé v sále přesto čekali spíše konkrétní názory a prostor pro konkrétní připomínky. Ty se ale na úvodním semináři moc neobjevovaly. Občané také do veřejné diskuse zapojili i primátora Zbyňka Stanjuru, ačkoliv původně přišel jen jako divák. „Přijímáme podněty zvenku jak zlepšit komunikaci s veřejností,“ uvedl Stanjura.

Na příkladu sochařského sympozia Nová místa ale upozornil na to, že mnohdy sama veřejnost o tuto komunikaci nemá zájem. „Sympozium tehdy řešilo významné veřejné prostory města. Nám se ale sešlo jen asi osmdesát odpovědí. A je otázkou, jestli je to o moc jiný vzorek než necelá padesátka našich zastupitelů,“ doplnil Zbyněk Stanjura.

Druhý blok patřil představení územního plánu, které měl ve své režii hlavní architekt města Zdeněk Bendík. „Opava by měla mít nejen zemědělství, ale i lehký průmysl, samotné školství nás neuživí. Jde o to, aby všechny složky byly vyvážené,“ uvedl priority města. Podle jeho názoru by se průmysl měl přemístit z centra města do průmyslových zón. V tomto bodě však oponoval jeden z přítomných občanů. „Na jednu stranu uvádíte, jak jste rád, že se průmysl stěhuje z centra pryč, a na druhou stranu průmyslové zóny za městem ukrajují z úrodné půdy,“ uvedl Martin Zelinka.

Zdeněk Bendík také připomněl, že občané mají možnost nahlédnout do nového zadání územního plánu už jen do čtvrtého července. Zatím těch, kteří toho využili, nebylo mnoho. Koordinování práce všech pracovních skupin, které se podílejí na vzniku nového strategického plánu (SP), má na starost Petr Šnejdar, ten také seminář z větší části řídil. Na dotaz občanů, zda mohou plán oni sami připomínkovat, odpověděl: „Hodně se spoléháme na práci těch občanů města, které jsme vybrali do našich pracovních skupin a kteří nám pomáhají vytvářet SP. Předpokládáme ale, že by jej mohli připomínkovat i sami občané prostřednictvím kontaktních osob, které plánujeme zveřejnit,“ uvedl Petr Šnejdar.

Představitelé města dali najevo vůli zlepšovat komunikaci s občany. „Nově jsme se rozhodli využít k propagaci svých projektů vitríny na autobusových zastávkách. Brzy se na nich objeví vizualizace projektu Na Rybníčku,“ uvedla vedoucí odboru prezentace a vnějších vztahů města Jana Foltysová. Třetí blok semináře se věnoval hlavně získávání dotací na různé investiční projekty města. Vystoupili v něm Martina Dorazilová a Martin Dostál, oba z oddělení rozvoje města. Dotazy občanů směřovaly například k tomu, na jaké velké projekty chce město získat dotace z evropských fondů. „Z velkých investičních plánů chceme získat podporu pro projekt Na Rybníčku a také pro obecní dům. Evropská unie nás již podpořila například při rekonstrukci budovy Hlásky, při rekonstrukci Dolního náměstí nebo rekonstrukci Městského koupaliště,“ informoval o málo známých skutečnostech Petr Šnejdar.