Průměrná teplota by ve městě do roku 2100 měla podle modelů stoupnout o celé tři stupně ve srovnání s obdobím let 1961-2009. Nejen Opavany čekají stále častěji extrémní výkyvy v podobě bleskových povodní nebo silných vichřic.
Jak čelit stoupajícím teplotám ve městě a co dělat s vysychající krajinou? A jak upravit veřejný prostor tak, aby tyto dopady byly co nejnižší? Právě takovými otázkami se zabývá první komplexní dokument svého druhu Adaptační strategie města Opavy.
„Analyzuje místní rizika, zejména pak pro citlivé skupiny, jako jsou děti nebo starší občané. Navrhuje, jak rizikům čelit a jak zajistit kvalitní život obyvatel i v měnících se podmínkách. Přispívá tím k naplňování dlouhodobé vize Strategického plánu města,“ uvedl náměstek primátora Michal Jedlička.
Dokument vznikl jako podmínka pro možnost získávat dotace.
„Je to pouze první krok. Je potřeba, aby tento dokument byl využíván například při plánování investičních akcí či územního plánu,“ dodal Jedlička s tím, že dokument tedy neobsahuje detailní informace o jednotlivých projektech, ale směry, kterými by se město mělo vydat.
Během loňského léta se obyvatelé Opavy zapojili do vytvoření tzv. Mapy horka, ze které strategie rovněž čerpá.
„Tuto mapu vyplňovali v červnu a červenci přímo občané, kteří s její pomocí odpovídali na otázky, kde se v době letního horka cítí příjemně, kde se naopak necítí příjemně a proč,“ upřesnil Zdeněk Frélich ze společnosti Ekotoxa, který se na přípravě pocitové mapy podílel.
„Lidé současně navrhovali, která místa v Opavě by se měla zlepšit. Obdrželi jsme řadu cenných podnětů,“ doplnila vedoucí odboru životního prostředí Marie Vavrečková.
Navržená adaptační opatření jsou rozdělena do tří skupin. Zelená opatření zahrnují obnovu a rozšiřování městské zeleně, opaření Modrá například zadržování vody v krajině a vytváření vodních ploch. Poslední Šedá opatření obsahují úpravy budov na energeticky úsporné a využívání obnovitelných zdrojů energie.