Podle lékaře Slezské nemocnice Hynka Satkeho je štěstí, že jednapadesátiletý muž, kterého už dopadený pachatel svázal provazem do kozelce a sedmkrát bodl do zad, ještě žije. Kromě štěstí se však o záchranu zrakově postiženého inženýra zasloužili hlavně tři strážníci opavské městské policie, kteří pět minut po jednadvacáté hodině zprávu o zraněném muži přijali.

„Zrovna jsme byli na Ratibořské ulici, když jsme dostali poměrně nestandardní hlášení o muži volajícím o pomoc s tím, že ho můžou zabít,“ uvedl nejzkušenější ze tří zasahujících strážníků Jakub Kovacs.

Společně se dvěma nováčky ve sboru, Lukášem Kleiberem a Radimem Scholzem, přijeli na místo během dvou minut. „Nepodařilo se nám vyrazit dveře, museli jsme proto přelézt přes sousední balkon,“ popsal Kovacs, jak složité bylo se do bytu ve třetím patře dostat.

V tu chvíli prý strážníci vůbec nevěděli, co je v bytě č. 309 čeká. „Nevěděli jsme, jestli se tam třeba ještě neukrývá útočník. O pomoc volající muž byl totiž dezorientovaný,“ uvedl Radim Scholz. Když se ke sténajícímu dostali, našli ho svázaného na zemi.

„Dusil se a prosil o pomoc. Sám si pomaličku utahoval hluboce zařezaný provaz, proto jsme ho hned odřízli. Teprve potom jsme viděli, že jeho košile je celá od krve, a zjistili, že má na zádech bodné rány,“ vysvětlil Lukáš Kleiber, který u muže zůstal i poté, co mu strážníci poskytli první pomoc a šli volat záchranku, hasiče a státní policii.

„Celou dobu jsem mu stlačoval rány a snažil se ho povzbudit, upadal totiž do šoku, celý se třepal a byla mu zima,“ dodal s tím, že to pro něj jako pro měsíc sloužícího nováčka byla obrovská zkušenost. Do té doby prý totiž řešil spíše vykradená auta.

Zatímco při čtyři hodiny trvajícím zásahu neměli strážníci čas o ničem přemýšlet, během nočního psaní záznamu se jim začaly otřesné zážitky připomínat. „Vybavovala se mi krev, která byla všude. Bylo to nepříjemné. Na druhé straně mě to psychicky posílilo,“ přiznal Radim Scholz.