Takové příběhy nabídl stodevatenáctý ročník jednoho z nejtěžších dostihů v Evropě - Velké pardubické. Nedělní odpoledne bylo pro všechny dostihové příznivce velkým svátkem.

Ti z Opavska s napětím čekali, jak si povedou dva koně z Albertovce – Shirley a Roosevelt. Prvně jmenovaného sedlal Marek Stromský, navíc štěpánkovický rodák. „Velká pardubická, to je pro mě jako sportovce olympiáda. Celý rok se člověk na tento dostih připravuje. Pokud skončíme na tabuli, budu maximálně spokojený,“ tvrdil před svým velkým dnem.

Než se Marek Stromský postavil na start Velké, absolvoval rámcové dostihy. Cenu Labe s Putarenasem dokonce vyhrál, po tomto triumfu byl očividně pozitivně naladěn. V té době netušil, jakou tragédii za chvíli zažije.

Závod rozjel dobře, jenomže přišel špatný doskok na velké vodě. Osmiletá klisna utrpěla otevřenou frakturu přední nohy. Verdikt tří nezávislých veterinářů byl nemilosrdný: „Utratit.“

„Je to pro nás všechny nevratná tragédie, která se však při dostizích stává. Budeme se snažit připravit co nejlépe další koně a věříme, že už budeme mít po tříleté smůle konečně trochu toho štěstíčka,“ smutně říká sportovní manažer hřebčína Milan Vítek.

S Markem Stromským nedělní tragédie pořádně otřásla, do vážnice přišel bledý, nemluvil. Zastihnout se ho redakci Deníku nepodařilo ani v pondělí.

Druhý kůn z Albertovce, bělouš Roosvelt doběhl do cíle na sedmnáctém místě.

Albertovští si v posledních třech letech v souvislosti se slavnou Velkou pardubickou zkusili opravdu hodně. Vždyť v roce 2007 zahynul Cieszmir, o rok později Klip a nyní Shirley, a když k tomu připočteme loňskou diskvalifikaci vítězného Amanta Grise, provází Marka Stromského a albertovský hřebčín ve spojení s pardubickým dostihem hotové prokletí.

Jitka Hrušková, Roman Brhel