Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Student by měl najít hlavně sám sebe, říká pedagožka katedry architektury Martina Peřinková

Opava, Ostrava - (ROZHOVOR) Z Opavy nepochází, ale dvacet let tu žije a město si oblíbila. Její specializací je soudobá architektonická tvorba v historickém prostředí. Ostatně na toto témataky psala doktorskou práci.

27.9.2008
SDÍLEJ:

Martina PeřinkováFoto: DENÍK / Milan Freiberg

To je v kostce Martina Peřinková, která stála od počátku u vzniku oboru Architektura a stavitelství při Stavební fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě. V právě probíhajícím akademickém roce fakulta otevřela magisterský stupeň tohoto studia.

Jak dlouho na škole působíte?

Stavební fakulta vznikla v Ostravě v roce 1997 odštěpením z Hornicko-geologické fakulty v rámci transformace školy k moderní polytechnické univerzitě. Já jsem přišla na fakultu v roce 2000, nastupovala jsem ale ještě na katedru pozemního stavitelství a na obor Stavební inženýrství. V té době se prakticky ještě nevyučovaly téměř žádné architektonické předměty kromě předmětu Základy architektury a stavitelství a předmětu Soudobá architektura a urbanismus. Zatím se neuvažovalo o výuce architektury. Později, v roce 2001, se začaly objevovat názory, že by bylo dobré založit obor Architektura a stavitelství, který v České republice nebyl a nebyl ani běžný ve světě. Dne 31.12.2002 byla udělena akreditace bakalářskému studijnímu programu Architektura a stavitelství se stejnojmenným studijním oborem na naší fakultě.

Do té doby probíhalo studium architektury a stavitelství odděleně?

V padesátých letech probíhalo studium v prvních ročnících studia společně, teprve pakl se studenti dělili. Studenti si tak mohli osahat více oborů a snadněji se v některém z nich najít. Později byla tato praxe zrušena, a to byla podle mého názoru chyba. Vedlo to také často ke zbytečné mezioborové rivalizaci. Dnes se k myšlence společného studia v prvních ročnících znovu vracíme. Studenty vedeme k tomu, aby se naučili mezioborové spolupráci. Jde nám na fakultě o to, aby posluchači porozuměli souvislostem a respektovali jednotlivé specializace.

Měl to obor v prostředí českých vysokých škol jednoduché?

V roce 2002 byl obor Architektura a stavitelství akreditován rovněž na pražské ČVUT. V Brně byl založen o rok později než u nás. Akreditaci našeho oboru jsme připravovali společně s Alešem Studentem. Dostali jsme ji na čtyři roky.

První dva ročníky studia jsme byli schopni vyučovat sami, pak jsme museli přizvat kolegy externisty a rozšířit stálý tým pedagogů. Tak se na fakultě objevili opavští architekti Tomáš Bindr, Jan Zelinka a později Jan Kovář.

V roce 2006 byla založena Katedra architektury, jejímž vedoucím se stal profesor Mojmír Kyselka. Odpor v Praze a Brně proti tomu, aby v Ostravě vznikla architektura, byl velký. Zvlášť v Brně je to citelné, protože jim ubyli studenti.

Na jednu stranu škol přibývá, ale zvyšují se také požadavky na množství studentů. Většina z nás pedagogů sice studovala v Brně a máme k němu více než kladný vztah, ale není žádný geografický, historický nebo jiný důvod, proč by tam nadále měli studovat všichni obyvatelé tak lidnatého kraje jako je ten náš a proč bychom neměli mít toto studium v Ostravě.

Jakou má pedagogický sbor skladbu?

Všichni pedagogové naší katedry prošli praxí a nadále pracují na projektech, které jim nedovolí ztratit přehled o aktuální situaci v oboru.

Jací jsou vaši studenti?

Kupodivu dnes studenti nemají až takovou potřebu cestovat a nemyslím, si, že to je jen o finančních limitech. Tyto možnosti zdaleka nevyužívají tak, jak by bylo vhodné. Je to asi tím, že jim to už není vzácné tak, jak to bývalo dříve. Cestování a poznávání jiných kultur je naprosto nezbytné pro získání potřebného nadhledu nejen v oboru architektura. Myslíme si, že ze všeho nejdůležitější je, aby studenti poznali sami sebe a to, jaký obor jim nejvíce vyhovuje. To je pro úspěšný život velmi důležité.

Jak to vypadá se zázemím pro váš obor?

Od začátku se potýkal s nedostatkem prostor. V současné době se v Porubě přistavuje poměrně velký objekt určený pro kanceláře, učebny a přednáškové sály.

Čerstvě jste spustili magisterský obor Architektura a stavitelství?

Nový obor byl akreditován před létem, a to hlavně zásluhou děkana Stavební fakulty docenta Aloise Materny. Na poslední chvíli jsme v létě ještě provedli přijímací řízení. Povedlo se to a od září se tedy začalo učit i v magisterském stupni. Na bakalářský obor Architektura a stavitelství se do prvního ročníků přijímá kolem 150 studentů, je tam bohužel ale velká „úmrtnost.“, takže absolventů je kolem 90. Do magisterského studia na obor Architektura a stavitelství se přihlásilo 21 studentů a přijato bylo 15 studentů. Ostatní absolventi bakalářského stupně byli přijati na obory Konstrukce staveb, Městské stavitelství a inženýrství a Prostředí staveb.

Jakým je podle vás obor přínosem pro kraj a opavský region?

Pokud studenti odjížděli studovat například do Brna, mělo to mnohé důsledky, osobní a pracovní a ne všichni se vraceli zpět. Takto jsme přicházeli o ty nejlepší lidi. Pokud studují v cizině, pak tam většinou zůstanou a nebo když se vrací, tak znovu sem. Máto ještě jeden aspekt, v Brně se většinou učí o brněnském regionu, v Praze o pražském. Málokdo pak chápe, proč píšete doktorát například o Krnově nebo Bruntále. Studenti se učí pracovat s materiálem z našeho kraje, učí se znát problématiku našeho kraje, specifika.Máme studenty i z Čech. Jsou tu i studenti ze Zlína, ale drtivá většina je od nás. Dbáme na to, aby se zadání jejich prací týkalo jejich města. Musí komunikovat s místními památkovými úřady, magistráty, městskými úřady, seznamují se s historií svého regionu. To jsou pavučiny, které lidi přitahují a ohromným způsobem to přispívá k rozvoji regionu. Odtržitost od praxe a vzájemná neznalost oborů je škodou pro praxi. Náš obor slouží k tomu, aby lidé pochopili, na co mají a na co ne. Kolega Aleš Student to vyjádřil trefně, jde nám o to infikovat architekturou studenty, to by mělo být naším cílem.

Jak hodnotíte novou mladou generaci architektů v Opavě?

Je vidět, že v Opavě působí hodně dobrých architektů: Witassek, Bindr a další. Pokud tady zůstanou, stejně jako zůstanou studenti, tak se městské prostředí bude určitě zlepšovat. Jde především o to zvednout region.

Co byste jako odborník z pohledu architektury Opavě vytkla?

Je to problém malého města, taková obava z příliš velkých novinek. Jeden z nejlepších příkladů soudobé architektury je dům s černou skleněnou fasádou a andělem na Ostrožné ulici. Jeho největší problém ale je, že se nevyužívá. Nato by se mělo při projektování myslet, žedům změní své využití. Měl by se dát využít pro různé účely. Když se stavěl, byl proti němu obrovský odpor, to je bohužel problém malého města. Dalším příkladem je dům architekta Šmardy, viděla jsem původní plány a dnešní výsledek je více méně dílem úprav požadovaných ze strany památkové péče. Obecně se o soudobé architektuře málo ví, málo diskutuje a málokdo ví, co to je současná architektura v historickém prostředí.

Jak má tedy soudobá architektura vypadat?

Architektura má hovořit soudobou řečí, ale architektura nemá být agresivní. Pokud se podíváte na objekt a nejste si jistý, z jaké doby pochází, tak je to špatně. Historie nám ukazuje, že se nikdy nestavělo v minulém slohu. Například v baroku se nestavěly renesanční budovy. Velkým nešvarem je také křiklavost fasád. Špatným příkladem mohou být některé fasády v Krnově. Musím ale říct, že přirozeně laický názor je mnohdy progresivnější než názor odborníků.

Jak byste naložila se Slezankou?

Problém, že přestavujeme něco, od čeho nemáme ještě odstup. Ideální je tak odstup 50 let. Ničíme a boříme to, co pominulo a za pár let toho budeme litovat. Slezanka je soudobá architektura. Měla by být opravena v duchu doby, ve které byla stavěna. Historismus v tomto případě není na místě.

Jak by měla vypadat budoucnost architektury v malých městech?

Cesta soubobé architektury i do malých měst je formou publikování, vzdělávání. Tady se například architektuře dost věnují v rámci hodin výtvarné výchovy na Mendelově gymnáziu. To ale není všude běžné. Jde o to vzdělávat lidi prostřednictvím výstav, prezentací, publikací a článků, klidně i v populárních časopisech. Kde jinde by si tyto články laická veřejnost přečetla? Architekti by se mohli více zapojovat například i do revitalizace panelových domů. Zatím to je záležitost většinou samotných nájemníků. Neměli by se ale bát přizvat architekty. To souvisí s obecnou výchovou.

Kdo je Martina Peřinková

Ing. Martina Peřinková, PhD., (*1964, Ostrava) absolvovala Fakultu stavební na VUT v Brně a doktorát obhájila na Fakultě architektury VUT v Brně. V současné době pracuje jako odborná asistentka na Stavební fakultě VŠB -TU Ostrava. Je autorkou a spoluautorkou řady odborných publikací a článků. Spolu s Alešem Studentem stála u zrodu oboru Architektura a stavitelství na Stavební fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Žije v Opavě-Kylešovicích.

Autor: Milan Freiberg

27.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Muž se obnažoval - ilustrační foto.

Starší muž před ženou v parku mával svým přirozením

Ilustrační foto.

Kylešovice se dočkají nových hřišť, chodníků i osvětlení

Představujeme prvňáky ZŠ Šrámkova a ZŠ Kylešovice

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Opavsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu v Opavském a Hlučínském Deníku a na našem webu.

Lékaři jdou do stávky. Většina jich ve středu své ordinace neotevře

Důvodem protestu praktických lékařů je vydávání elektronických receptů i nižší úhrady od pojišťoven.

Basketbalisté míří na Folimanku prodloužit neporazitelnost

/POZVÁNKA/ Souboj dvou doposud neporažených týmů v basketbalové Kooperativa NBL nabídne středeční duel na pražské Folimance. Domácí Vysokoškoláci hostí Opavu.

ON-LINE rozhovor s Ivo Vondrákem, hejtmanem a krajským lídrem ANO 2011

Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje a lídr hnutí ANO 2011 za Moravskoslezský kraj jako host on-line rozhovoru Deníku odpovídal na dotazy čtenářů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení