Celkem devět nových parcel pro stavbu rodinných domů vyroste v Zámecké ulici v Sudicích. V minulém roce obec začala s projektem na vybudování inženýrských sítí, což by mělo být dokončeno letos s tím, že by se mohl vybírat i dodavatel výstavby sítí. „Jde o obecní parcely, které jsme převáděli ze Státního pozemkového úřadu a podařilo se nám je získat,“ přibližuje starosta Sudic Petr Halfar.

Další výstavba už probíhá také ve Stiborské ulici. Zde obec v loňském roce postavila i díky dotaci z Moravskoslezského kraje nový chodník, neboť ten scházel. „Jelikož jsme zde prodali asi šest stavebních míst, dva rodinné domy už tady stály, byl požadavek na chodník i od tamních obyvatel. Také kvůli bezpečnosti, protože jde o cestu vedoucí do Polska. Frekvence vozidel je zde dost velká, hlavně polští řidiči jezdí velmi rychle,“ pokračuje.

Nyní už zde vyrostly další dva domy, třetí se staví a tři mají rozpracované plány. „A po sedmi letech písemného styku s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jsme odkoupili za 215 tisíc korun další pozemek. Chystají se dvě parcely pro výstavbu rodinných domů, o jednu už je nyní zájem. Lidé pořád hledají místo, stěhují se sem z měst či okolí,“ dodává Petr Halfar s tím, že obec bude mapovat i další místa, kde by se s výstavbou do budoucna pokračovalo.

Pravoslavný a evangelický kostel.Pravoslavný a evangelický kostel.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Dva kostely a tři víry

V Sudicích stojí hned dva kostely. Římskokatolický sv. Jana Křtitele a poté ještě evangelický a pravoslavný kostel. „Kolem roku 1800 zde bylo mnoho evangelíků. Hlavně mezi polskou Ratiboří a Opavou nebylo žádné místo pro jejich pohřbívání. V roce 1909 zde byl tedy postaven evangelický kostel, který byl vysvěcen jako evangelická pohřbívací kaple,“ přibližuje starosta Sudic Petr Halfar. Po druhé světové válce stát kostel evangelíkům zabavil a věnoval ho pravoslavné církvi, protože se sem vraceli Češi, kteří předtím odešli žít do Podkarpatské Rusi a dostávali zde majetky po vystěhovaných německých obyvatelích. „A získali i tento kostel. Dnes jsou tam dva oltáře. Jeden pravoslavný, další evangelický, obě církve jsou zde společně,“ dodává Petr Halfar.

Letecký pohled na Sudice.Letecký pohled na Sudice.Zdroj: archiv obce

Otázky pro ředitelku školy

Odpovídá ředitelka ZŠ a MŠ Sudice Ivana Kobzová

Jak ve škole zvládáte současnou situaci a co je ve škole nového?

Je to již více než rok, co byly vzhledem k mimořádným opatřením poprvé uzavřeny základní školy. Výjimkou nebyla ani ta naše – Základní škola v Sudicích, rodinná škola v malebné obci u polských hranic, která nedávno oslavila své 45. výročí. Vyučujeme online prostřednictvím platformy Microsoft Teams a probírané učivo je doplňováno zadáváním úkolů. Spolupráce dětí i rodičů, která je klíčem k zvládnutí současné situace, je vynikající. Za to patří rodičům velké poděkování. Také učitelé se snaží své žáky ze všech sil podporovat. Distanční výuku žáci většinou zvládají. Děti ale patří do kolektivu, mezi své vrstevníky, kamarády. Jedině sociální interakce je totiž naučí tomu nejdůležitějšímu pro život – komunikaci a zákonitostem fungování v mezilidských vztazích. Tato nelehká doba nám, a to si přiznejme, připomněla jedno – škola je škola a nic ji nemůže nahradit. Věřím ovšem také, že se brzy opět všichni sejdeme ve školních lavicích, v naší krásné škole, která každý rok prochází novou obměnou. Nová tělocvična, moderní multifunkční učebna a v příštím školním roce jsou v plánu také další rekonstrukce odborných učeben. Přeji všem pevné zdraví!

ZŠ a MŠ Sudice.ZŠ a MŠ Sudice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Tank připomíná osvobození obce

V zatáčce kousek za Sudicemi si nelze nevšimnout stojícího tanku. Na podstavec byl stroj s označením T-34 nainstalován v roce 1980 a dnes je odkazem na osvobození obce, Sudice byly první osvobozenou obcí na Opavsku. „28. března 1945 osvobodila Sudice sovětská armáda, která poté vyčkávala, až se do pozic dostanou další armády, aby mohla začít Ostravsko-opavská operace. A 15. dubna přijela do Sudic armáda česká. Byl to první vstup českého vojáka na území České republiky, nepočítám nyní Slovensko. A poté sem každoročně k výročí osvobození jezdili generálové, včetně Ludvíka Svobody, Generála V. Janka, kteří byli také čestnými občany Sudic. Nejdříve vznikl jeden památník na jižní straně obce, který byl postaven k patnáctému výročí. Tehdy už sem na oslavy jezdily i tanky, které přijížděly po cestě směrem od Ratiboře. A v roce 1980 sem byl přivezen tank a vznikl u něj tento památník,“ vysvětluje sudický starosta Petr Halfar. Na závěr dodává: „Máme zde i Německý památník se jmény padlých z obou světových válek.“

Památník k osvobození obce.Památník k osvobození obce.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Z historie Sudic

Sudice jsou pohraniční obcí s aktuálně 634 obyvateli, ležící severovýchodně od Kravař, dvacet kilometrů od Opavy. Nachází se zde mateřská a devítiletá základní škola, kam jezdí i děti z okolních obcí – z Rohova a Třebomi.

Nechybí restaurace, pohostinství, prodejna potravin, pošta nebo knihovna. Je zde několik dětských hřišť, skate park s U rampou, nebo workautové hřiště. Sportovní vyžití nabízí fotbalové hřiště, tenisový kurt nebo areál střelnice. Spojení je zajišťováno příměstskou autobusovou dopravou. Sudice mají dvě náměstí, jedno hlavní ve svém centru, menší u chrámu sv. Jana Křtitele. Obec má všechny inženýrské sítě, vodovod, plyn, oddělenou kanalizaci dešťovou a splaškovou a vlastní ČOV.

Sudice.Sudice.Zdroj: archiv obceV obci fungují spolky jako myslivci, hasiči, fotbalisté, střelecký klub, senioři a sdružení rodičů. Obec je členem Svazku obcí Hlučínska, Svazku obcí Mikroregionu Hlučínsko-západ, Místní akční skupiny Hlučínsko, Spolku programu obnovy venkova, Svazu měst a obcí České republiky a regionálního sdružení obcí pro Česko Polskou spolupráci Euroregionu Silesia.

Nějakého vyloženě slavného rodáka obec nemá, několik významných osobností z působení v Sudicích by se ale nešlo. Například Max Ring (1817-1901), který zde byl profesorem, lékařem a spisovatelem, stejně tak Dr. Franz Jureczka (1882-1930), místní lékař, Ernst Jureczka (1897-1945) - katolický kněz, Johannes Bochenek (1831-1909) malíř obrazů v kostele sv. Jana Křtitele či baron Joseph von Eichendorff (1788-1857), jehož jsme si představili ZDE.

Sudice leží uprostřed třebomsko-sudického výběžku ve zvlněné zemědělské krajině Hlučínské pahorkatiny. Obec se svažuje až do údolí Oldřišovského potoka, 238 až 255 m n. m. Nejstarším známým vlastníkem obce byl dominikánský klášter v Ratiboři, kterému Sudice prodal opavský kníže Mikuláš v roce 1327, což je také první písemná zmínka o Sudicích. V roce 1330 je však držel již Jindřich Svojše ze Sudic. Zřejmě ještě ve 14. století zde byla vybudována tvrz, jejíž majitelé se velmi rychle střídali. Počátkem 15. století už zde byl farní kostel. V 1. polovině 16. století byly Sudice povýšeny na městečko a rozděleny na dvě části, které spojili v roce 1557 Oderští z Lidéřova.

Snad na místě původní tvrze dal Jan Benedikt Panský ze Šibic postavit ve 2. polovině 17. století menší barokní zámek, který však byl za dalších majitelů Henneberků v roce 1786 zbořen. To již byl dříve samostatný statek Sudice od r. 1774 spojen s dolnobenešovským panstvím.

Historickým přelomem v životě obce byly události poloviny 18. století, kdy po prohrané válce v roce 1742 postoupila Marie Terezie část Slezska Prusku a život obce se stal v dalších letech součástí jeho vývoje. Původní dřevěný kostelík byl v polovině 19. století přebudován, jeho využívání bylo ukončeno požárem. Nový kostel byl dokončený v roce 1906. Postavený byl v novogotickém stylu stavitelem J. Seyfriedem z Kravař a vysvěcen na farní kostel sv. Jana Křtitele. V interiéru je zachován soubor obrazů J. Bochenka a dřevěný krucifix od B. Kafky. V roce 1990 byl celý areál kostela (farní kostel, ohradní zeď s branou, hrobka a fara s hospodářskými budovami) prohlášen kulturní památkou.

V roce 1911 byl na konci obce, u cesty směrem na Ratiboř, vystavěn i evangelický kostel, po roce 1945 využíván i pravoslavnou církví. Po připojení k ČSR v roce 1920 připadly Sudice do okresu Hlučín, od roku 1928 do okresu Opava. Po Mnichovské dohodě (či zradě, chcete-li) se Sudice jako přihraniční oblast staly i s celým Hlučínskem součástí Německa. Osvobozeny byly 28. března 1945. Obci se nevyhnul odsun občanů německé národnosti, bylo jich 229.

Sudice mají svůj erb i prapor. Historicky první erb ukazuje hlavu a bustu Jana z Žerotína. Nejstarší známá městská pečeť pochází z roku 1723, byla však pořízena z pečetidla pocházejícího zřejmě ze sedmdesátých let 16. století. V jejím pečetním poli je volně bez štítu vousatá mužská hlava. Pečeť z roku 1842 ukazuje totéž vyobrazení umístěné v kruhu. Vyobrazení představuje hlavu Jana Křtitele, jenž byl patronem místního dřevěného farního kostela, který při stavbě nového chrámu vyhořel. Svatý Jan Křtitel je patronem i současné krásné pseudogotické baziliky.

Zdroj: www.obecsudice.cz

Tip na výlet

Dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele

Kostel byl postaven v roce 1906 podle návrhu architekta Josefa Seyfrieda z Kravař. Stavba tehdy trvala dva roky. Pseudogoticky orientovaný trojlodní chrám s transeptem je i se železným křížem vysoký 68 metrů, zmíněný kříž měří čtyři metry a má dvoumetrové rozpětí do stran. Tato pseudogotická stavba, která je od roku 1990 také českou kulturní památkou, posloužila v květnu roku 2019 štábu České televize. Natáčela se zde totiž pohádka Princezna a půl království, sudičtí občané ztvárnili komparz. Tento sudický kostel bývá zapojen také do oblíbeného projektu Biskupství Ostravsko-opavského s názvem Otevřené chrámy. Konají se zde i koncerty v rámci Svatováclavského hudebního festivalu.