Akce pod názvem Brána pro svatého Jana odstartuje na internetovém portálu Startovač v neděli 1. listopadu a potrvá do konce měsíce. Zájemcům o tuto sbírkovou pomoc se v něm po rozkliknutí ukáží všechny možnosti finančního přispění. Aby byla sbírka úspěšná, musí se na portálu během jednoho měsíce vybrat 150 000 korun.

„Věříme, že nám naše publikum opět ukáže, jak je skvělé. Kromě dobrého pocitu z pomoci při záchraně historické stavby nabízíme i řadu velmi zajímavých odměn, které mohou být skvělým vánočním dárkem,“ míní ředitel Hradeckého slunovratu Václav Müller.

Výnos sbírky umožní zaplatit opravu brány v gotickém portálu zbylých městských hradeb a nátěr kostelní věže. Kromě jiného se dárci mohou stát vlastníky speciálně upraveného prkna z původních kostelních dubových vrat.

Kostel sv. Jana Křtitele.Zdroj: Deník / VLP Externista

„Jimi se začalo do kostela procházet před 661 lety a deska bude proto měřit 661 milimetrů. Její součástí bude také poděkování a jméno dárce, které do něj na speciálním laseru vypálí Charita Opava jako partner akce,“ říká Dalibor Halátek ze spolku Za Opavu. Na stránkách Startovače je u akce Brána pro svatého Jana zveřejněn seznam dalších desítek odměn. Mezi nimi nechybí originální fotografie Petry Vavrečkové nebo řada komentovaných historických prohlídek s Daliborem Halátkem. Kostel by měl v budoucnu ožít řadou kulturních a společenských akcí.

Čtení s hudbou i beseda

Pro začátek plánují organizátoři uskutečnit během prvního čtvrtletí příštího roku například scénické čtení Karin Lednické z její knihy Šikmý kostel s hudebním doprovodem Petra Uviry nebo besedu s populárním knězem Zbigniewem Czendlikem a ekonomem Tomášem Sedláčkem pod názvem Tančit životem.

Kostel sv. Jana Křtitele, založený opavským Přemyslovcem Mikulášem II. Opavským, se nachází uprostřed nejrušnější opavské křižovatky v blízkosti městské knihovny. Obklopují ho zbytky městských hradeb a zůstává tak zvláštní oázou ticha a klidu. Tato kulturní památka, historicky spojená s rytíři s bílým křížem, známými jako johanité, je veřejnosti už dlouhou dobu nepřístupná. Ukrývá řadu zajímavých odkazů dob dávno minulých, například kamenný náhrobek vratislavského světícího biskupa Bernarda Symbalského.