„Dnes žádný případ nepřibyl, jestli se ta dvě podezření potvrdila, v tuto chvíli nemám písemně," informoval ve středu primář opavského infekčního oddělení Petr Kümpel. Bohužel se ale právě kvůli inkubační době domnívá, že toto číslo nemusí být zdaleka konečné. „Do této chvíle nemusela ještě každá tasemnice dorůst, pacienti to zjišťují až v momentě, kdy začnou ve stolici vylučovat pohyblivé částečky," vysvětlil primář.

V současné době mu ale vrásky na čele dělá kromě většího nárůstu počtu pacientů také nedostatek léků. Preparát Cesol, který by lidské tělo zbavil tasemnice jednorázově, totiž v České republice není už několik let registrovaný. Musejí tak používat jiný lék Vermox , který zabírá z osmdesáti procent a léčba jím trvá několik dní. Nedostatek léků se ale týká nejen tasemnice.

„Tasemnice ještě není tak nebezpečná. Větší problém je, když si lidé dovezou nějakou exotickou chorobu i bakteriálního původu, a musí být vyléčeni rychle," říká Kümpel s tím, že registrovaný lék není ani třeba na běžnou toxoplazmózu.

Přestože ale nakažení tasemnicí není extrémně nebezpečné, primář uznává, že ve tvářích lidí po sdělení diagnózy spatřuje zděšení. „Jedná se spíš o to, že je toto onemocnění nepříjemné. Pohyblivé částečky se totiž uvolňují nejen se stolicí, ale někdy jednoduše vypadnou do kalhot, když to člověk nečeká," uvedl primář.

Přestože by odhalení tasemnice měla být první úloha veterinární správy, Petr Kümpel doporučil pár opatření, jak tasemnici v mase rozpoznat. „Pokud se maso zpracovává na tatarské bifteky, nemělo by se mlít, ale škrábat. Na jednocentimetrový boubel tak nelze nenarazit," doporučil. Mezi lidmi také kolují rady, že se bobule dají usmrtit zmrazením. To ale do jisté míry vyvrací parazitolog Pavel Moravec. „To, že maso hluboce zamrazíte a některé boubele zabijete, není zárukou, že se nenakazíte. Jedinou jistotou je ho tepelně zpracovat," vysvětlil.

Ve vzduchu ale také stále visí otázka, odkud nakažené maso pochází. „My už to tušíme, ale nebudeme to v tuto chvíli sdělovat," řekl tajemně Petr Kümpel. „Jedno je ale jisté. Všichni pacienti mají společného jmenovatele tatarský biftek, který jim nebyl prodán v restauraci, ale připravili ho podomácku," dodal.

Odpověď v tuto chvíli nezná ani Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje. „V současné době probíhá šetření ve spolupráci se Státní veterinární správou," informoval její tiskový mluvčí Radim Mudra.

Chyba pravděpodobně ale nenastala u prodejců, ale už na samotných jatkách, které musí mít při zpracování masa hygienu potravin. „Na všech jatkách se musí v hovězím mase prohlédnout žvýkací svalstvo, šíjové svalstvo, přední maso a bránice, kde se boubele nejčastěji nacházejí," upozornil Pavel Moravec s tím, že i tak se ale může stát, že hygienici malé množství boubelí přehlédnou. „Tomu, co se nyní děje, ale napovídá, že kráva byla boubelemi doslova promořená," uzavřel parazitolog.