Za stěžejní, která úřady přitlačila ke zdi a dala lidem naději, že nejsou bezmocní, považujeme podpisovou akci proti navýšení daně z nemovitosti v Opavě. Na této straně vám ji připomínáme stejně jako některé další její „kolegyně“, které jsou stále v běhu.

Lidé dosáhli snížení daně z nemovitosti

Usnesení bylo schváleno. To konstatoval opavský primátor Zbyněk Stanjura (ODS) po dubnovém hlasování zastupitelů po hlasování o výši daně z nemovitosti pro rok 2011.

Pro Kamilu Blafkovou a Vladimíru Kuděláskovou, iniciátorky podpisové akce, kterou chtěly zastupitelstvo dotlačit k přehodnocení původního nastavení koeficientů daně z nemovitosti, to bylo veliké vítězství. A nejen pro ně. Také pro 4 842 občanů města, kteří je svým podpisem podpořili. Ty si osobně převzal v polovině března z rukou obou žen opavský primátor.

„Trochu jsem zklamaná, že přišlo tak málo lidí, ale zato jsem nadšená z toho, že se podařilo shromáždit tolik podpisů. Přiznám se, že jsem v těch největších snech čekala okolo tří tisíc podpisů, ale čtyři tisíce osm set čtyřicet dva, to mě přímo překvapilo,“ řekla Blafková.

Zastupitelé pak dostali k posouzení celkem deset různých variant daně z nemovitosti, které by různými cestami vedly k úrovni roku 2009. Rada města pak doporučila zastupitelům jako nejvhodnější variantu s číslem deset, která znamená snížení koeficientu pro bytové domy z 3,5 na 2,0, u staveb pro podnikání snížení z 1,5 na 1,0 a stejně také u garáží, a současně zachovat místní koeficient ve výši dva.

S návrhem rady se nakonec zastupitelé ztotožnili a na snížení daně se usnesli.

Petici proti Slezance můžete podepsat v Librexu

Opava má supermarketů a obchodních center dost. Další mají vyrůst na místě bývalého pivovaru a místo Slezanky. A s tím nesouhlasí organizátoři petice proti výstavbě obchodně zábavní čtvrti Central Opava ve středu města. Jmenovitě Martin Klimeš za Bludný kámen, Tomáš Skalík z občanského sdružení Za Opavu a Jan Medek za občanské sdružení Věc Opava.

„Není obtížné pochopit, že stávající maloobchodní síť se v centru neudrží. Prodej bude nevhodně soustředěn na jedno, dvě místa. Je pravděpodobné, že se neudrží ani některé samotné hypermarkety, které se tak mohou proměnit v mrtvé zóny. Máme obavy z realizace nekvalitní architektury,“ uvedli organizátoři petice s tím, že jsou přesvědčeni o tom, že rozsáhlý monoblok s jedinou funkcí nepatří do historického jádra žádného města.

Rovněž mají obavy z nárůstu automobilové dopravy v samotném centru. Developerská společnost Crestyl se podle jejich slov snaží společně s městem Slezanku bezprostředně propojit s připravovanou zástavbou celého vnitrobloku.

„Nejcennější pozemky v Opavě se prodají, aby na nich snadno a způsobem, který ve středu města nepotřebujeme, vydělával nějaký městu cizí soukromý subjekt. Vedení města přistupuje na jeho hru a občané téměř netuší, co se chystá,“ pokračují organizátoři petice.

Petici je možno podepsat například v knihkupectví Librex na Ostrožné 33, v Café Evžen na Beethovenově 2 v Opavě, v sídle Bludného kamene na Matiční č. 4, nebo elektronicky na http://opavacenter.ic.cz.

Petice za jedenáctku: tisíce podpisů

Po letošních parlamentních volbách se nad výstavbou silnice i/11 z Opavy k Ostravě stáhly mraky. Ministr Vít Bárta ji zastavil bez ohledu na to, že tato rychlostní komunikace má propojit dopravní tah od Slovenska na Opavu, Krnov, Bruntál, Polsko a má sloužit i jako obchvat přilehlých obcí. Současně je nutnou podmínkou pro další rozvoj Opavska, Bruntálska, Krnovska, Osoblažska a západní části Ostravy.

Zastavením této stavby navíc dojde k dalšímu zhoršování životního prostředí.

Jako políček do tváře působila informace z médií, že ministr Bárta uvolnil všechny zastavené stavby až na čtyři, mezi kterými zůstala I/11. Rozzlobení Opavané i obyvatelé obcí podepsali petici, kterou rozhodnutí ministra odsoudili, žádali přehodnocení stanoviska. Petiční archy s více než 28 000 podpisy přivezli zástupci Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, města Krnova a opavského Sdružení pro výstavbu komunikací I/11 a I/57 začátkem listopadu do Prahy.

Delegace byla seriozně přijata v Senátu i v Parlamentu. Naprosto nevstřícně se zachoval ministr Bárta, který jen prohlásil, že názor nezmění a že na přerušení stavby silnice mezi Opavou a Ostravou trvá. Členové delegace budou v lednu pozváni ke slyšení do petičního výboru, kde budou mít možnost objasnit senátorům i poslancům napříč politickým spektrem situaci v regionu i nutnost výstavby rychlostní komunikace pro oblast republiky, která je dopravně zcela zanedbaná.

Hlučínští dosáhli snížení cen bytů

Je tomu už rok, co se šest stovek hlučínských občanů dožadovalo peticí přehodnocení podmínek prodeje obecních bytů do soukromých rukou. Město Hlučín totiž deklarovalo, že hodlá prodat přibližně polovinu ze svých bytů ve městě. Nastavené podmínky se ale stávajícím nájemníkům, a tedy potencionálním kupcům, nelíbily.

Proto vznikla petice, kterou se na radnici snažili docílit srovnání s podmínkami první etapy privatizace obecních bytů, nepochopitelná byla například cena až 8 500 korun za čtvereční metr. Lidé upozorňovali radnici třeba na to, že dříve město byty prodávalo se slevou, že byty v panelákových domech kvůli krizi klesly na ceně o 30%, že privatizované byty neodpovídají současnému trendu bydlení, kdy v bytech jsou původní umakartová jádra a zastaralé je i další vybavení.

O petici následně jednalo zastupitelstvo. Po hodině a půl trvající diskusi se zastupitelé dopracovali k závěru a rozhodli o úpravě stávajících Zásad postupu při prodeji bytových jednotek. Tu odsouhlasilo 11 z 21 přítomných.

„Zastupitelstvo tak dopadlo k naší spokojenosti. Bylo nám přislíbeno, že nejprve město vyřeší otázku pozemků a poté se znovu společně sejdeme a dojednáme body pro změnu podmínek k prodeji,“ shrnul výsledky hlasování zastupitelů za petiční výbor Dušan Janšta.

Hradečtí: Je nás tu dost!

Je nás tu už dost. Nechceme sem další! Takové hlasy se ozývaly před koncem minulého roku Hradcem nad Moravicí. Důvod k tomu byl prostý. Před lety plánovali architekti paneláky a nejspíše nepočítali s tím, že lidé budou spíše toužit po prostoru kolem sebe, a navíc budou vlastnit auta.

Když se před časem rozhodl jeden z hradeckých investorů postavit na panelákovém domě v lokalitě Na Tylovách nástavbu, zvedla se mezi obyvateli vlna nesouhlasu. A vznikla petice. Lidem se nelíbilo ani to, že vyšší panelák zastíní rodinné domky na druhé straně ulice, i to, že plánovanému parkovišti pro osm aut měly uhnout vzrostlé stromy.

„Zastupitelstvo vzalo petici na vědomí a rozhodlo zajistit vypracování odborného urbanistického posudku. Podle něj se pak bude v jednání pokračovat,“ komentoval hradecký místostarosta Karel Hanák jednání zastupitelů, kteří ke svému souhlasu dali podmínku, že v jedné z nejproblematičtějších lokalit ve městě vzniknou nová parkovací místa. Pokud se pro rok 2011 najdou peníze, které by zajištění posudku umožnily, bude se o problému dále jednat.

Boj za cyklostezku

V říjnu obdrželi iniciátoři z občanského sdružení Za lepší Hradec vyjádření hejtmana Moravskoslezského kraje k petici za opětovné navrácení cyklostezky č. 551 na pravý břeh řeky Moravice v úseku Žimrovice – Podhradí. Za sdružení to uvedl Alexander Černý.

Krajští úředníci rozhodli, že nelze o významu přeložky cyklotrasy pochybovat. Dali tak za pravdu původní žádosti spolku PS Niva s tím, že z důvodu ochrany přírody nebude kraj činit žádné kroky k přeložení cyklotrasy zpět na původní břeh. „Bohužel toto rozhodnutí musíme respektovat. Občanské sdružení Za lepší Hradec však již pracuje na náhradní variantě. Chceme, aby tento úsek byl i nadále využíván nejen cykloturisty, ale i pěšími návštěvníky, a proto zvažujeme několik možných řešení.

Bylo by škoda, kdyby se tento krásný úsek údolí Moravice úplně vytratil nejen z map, ale i z povědomí lidí,“ uvedl Lukáš Machura, jeden z organizátorů petice (na snímku před Krajským úřadem při předávání petice).

Cyklostezka č. 551, která prochází malebným údolím řeky Moravice, byla začátkem tohoto roku částečně přemístěna na druhou stranu řeky Moravice do lesního porostu a na hlavní cestu, což se samozřejmě nelíbilo nejen místním podnikatelům, ale hlavně cykloturistům.

V průběhu prázdnin proběhla v Hradci nad Moravicí, Opavě a ve Vítkově petiční akce za opětovné přeložení cyklostezky na původní stranu řeky. Celkem se na petičních arších nasbíralo 3 429 podpisů. V polovině srpna byly následně petiční archy odevzdány na Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě.

Petice měla zastavit Kaufland

Na sklonku roku 2009 hýbala Hlučínem petice, jejímž cílem bylo přesvědčit zastupitele, aby neodsouhlasili změnu územního plánu a tak nedali zelenou záměru stavby obchodního centra na okraji města. Na tříhektarovém pozemku dnešního pole přilehlého k areálu Hasičského záchranného sboru by měl podle některých hlasů vyrůst obchodní areál podobný tomu, jaký je třeba v Opavě –Kateřinkách.

To ale bylo trnem v oku některým obyvatelům. A ti rozjeli petici, kterou chtěli zastupitele přesvědčit. „Postavení takového areálu vnímáme jako ztrátu ekonomického významu historického jádra města, zejména pak zhoršení konkurenceschopnosti místních živnostníků a podnikatelů,“ vysvětlil tehdy Daniel Barták, jeden z iniciátorů petice.

Petice se nakonec dostala až na jednání hlučínského zastupitelstva. To ale bylo v nelehké situaci. Kromě petice proti záměru se totiž objevila na jednání i petice druhá, která naopak záměr výstavby centra podporovala. Zastupitelé bod, ve kterém se mělo o změně územního plánu jednat, nakonec zrušili a celou záležitost přesunuli na příště.

S odůvodněním, že se chtějí ještě celou záležitostí podrobněji zabývat, obě petice vyhodnotit a připravit nové podklady pro své jednání. Jak slíbili, tak učinili. Po čase se stejný bod na jednání zastupitelů objevil znovu. Bylo to nečekaně a do programu jednání byl doplněn přímo na schůzi na návrh zastupitele Alfonse Laňky.

Překvapený byl i starosta Hlučína Bernard Ostárek: „Zarážející na tom celém je hlavně to, že občané Hlučína nebyli předem o tak závažné záležitosti informováni. Připadá mi to hodně nefér hra, takto zásadní věci by lidé měli vědět předem.“

Hlasovaní ale bylo jasné. Zastupitelé odsouhlasili změnu územního plánu a dali tak vlastně celému záměru zelenou. Podle našich informací projevuje o pozemek velký zájem chomutovská společnost Quin Invest, která podobné areály staví a pak je pronajímá či prodává konkrétnímu obchodnímu řetězci. Vyrůst by zde měl nejspíše Kaufland a v jeho okolí stejné obchodní centrum, jaké známe z Opavy.

Obec protestovala proti diskriminaci

Obec zaslala v dubnu 2007 Spolku pro obnovu venkova své petiční archy, podepsané rozhořčenými obyvateli. Důvodem byl diskriminační přístup vlády, která z daňových peněz rozdávala firmám na úkor obcí. Připojila se tím k akci Petice proti diskriminaci obyvatel venkova.

„Stát se k nám chová nespravedlivě. Sám si bere všechny spotřební daně, ale obce už nemají žádnou možnost získat nějaké peníze navíc. Jeho přístupem ročně přicházíme o 1,5 milionu korun,“ vysvětloval bolatický starosta Herbert Pavera účel petice.

Jejím cílem bylo poukázat na nezájem státu o problémy venkova upozornit na to, že na obce bývají stále víc přenášeny odpovědnosti bez odpovídajícího finančního zajištění.

Petice zoufalých obyvatel měla částečně smysl

Začátkem letošního srpna se šedesát lidí, bydlících podél Školní ulice, bránilo peticí proti každodennímu hluku, prachu a hlavně strachu z přetížené dopravy. Touto ulicí denně projíždějí stovky osobních a nákladních vozidel, které negativně ovlivňují životní prostředí místních obyvatel. Vozovka spojuje hradeckou výpadovku s Chvalíkovicemi a mnozí řidiči si už zvykli krátit si trasu mezi Fulnekem a Ostravou právě přes Branku a Chvalíkovice. Bývají přitom nejenom hluční, ale často i bezohlední.

„Předepsanou „padesátku“ většinou ignorují a na mnoha nepřehledných úsecích dokonce nebezpečně předjíždějí předpisově nebo pomaleji jedoucí vozy. Ulice trpí i nadměrnou kamionovou dopravou, která její povrch mimo jiné při transportu sypkých nebo jiných nestabilních hmot znečišťuje a podporuje polétavost prachových částic,“ zlobil se místní občan a iniciátor petice Michael Rataj.

Přitom už z názvu ulice vyplývá, že ji přecházejí školáci při cestě do školy a domů. Petici dali zástupci podepsaných v polovině srpna starostce Haně Rampáčkové, která ji předala městu. Odbor dopravy magistrátu na ni zareagoval. Rozhodl o umístění sestavy značek, omezujících rychlost a zakazujících předjíždění na zhruba šedesátimetrovém úseku Školní ulice před školou. Tím by mělo dojít k žádoucí úpravě dopravního režimu s ohledem na místní podmínky.

Dluh odboru dopravy zůstává v instalaci radaru na Školní ulici, která byla schválena už před více než rokem.

Martin Kůs, Jitka Hrušková, Lucie Orbanová